Oslavany
| Oslavany | |
|---|---|
 Zámek v Oslavanech | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Ivančice |
| Obec s rozšířenou působností | Ivančice (správní obvod) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°7′24″ s. š., 16°20′12″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 871 (2024)[1] |
| Rozloha | 18,71 km²[2] |
| Nadmořská výška | 230 m n. m. |
| PSČ | 664 12 |
| Počet domů | 1 345 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 7 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | nám. 13. prosince 51/2 664 12 Oslavany oslavany@mboxr.cz |
| Starosta | Vít Aldorf (ODS) |
| Oficiální web: www | |
  Oslavany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 583588 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oslavany (německy Oslawan) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Leží na řece Oslavě, asi 25 km jihozápadně od Brna a 3 km severozápadně od Ivančic, na okraji Boskovické brázdy. Žije zde přibližně 4 900[1] obyvatel. Částí města je též vesnice Padochov. Město Oslavany je členským městem Mikroregionu Ivančicko a sousedí s obcemi Čučice, Zakřany, Lukovany, Ivančice, Neslovice, Zbýšov a Nová Ves.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Osídlení městského území je archeology datováno už od neolitu (hradiště Dvorek a Náporky). První písemná zmínka o Oslavanech pochází z roku 1104.[4]
V roce 1225 zde moravská markraběnka Heilwida založila klášter Vallis sanctae Mariae, první ženský klášter na Moravě.
Oslavany byly původně zemědělskou a vinařskou obcí. V letech 1783–1973 se v jejich okolí těžilo černé uhlí, takže měly spíš hornický charakter a byly jedním z center Rosicko-oslavanského revíru. Severovýchodně od města se nachází areál bývalého dolu Kukla, pod ním ústí u řeky Oslavy Dědičná štola.
V letech 1913–1993 zde pracovala uhelná Elektrárna Oslavany o výkonu 115 MW. Vzhledem k těžbě mělo město průmyslový charakter, zdejší ovzduší bylo plné prachu a smogu, což se postupně změnilo po ukončení těžby.
Od roku 1912 končí v Oslavanech železniční trať z Moravských Bránic.[5]
V zámku fungoval v letech 1949–1951 tábor nucených prací, určený pro převýchovu politických vězňů - odpůrců komunistického režimu, který byl zřízen na žádost rosických a jihomoravských dolů.[6]
V roce 1964 byly Oslavany povýšeny na město. V šedesátých letech také vzniklo hornické sídliště a spousta nových domů.
Znak a vlajka
[editovat | editovat zdroj]Znak byl vytvořen na základě obecní pečeti z roku 1622. Základ tvoří zeleno-černý vodorovně dělený štít ze zlatého vršku vyrůstá zlatý vinný keř s jedním hroznem, třemi listy a dvěma úponky. Přes prut je vodorovně přiložen stříbrný vinařský nůž se zlatou rukojetí. Znak odkazuje na původní zemědělský a vinařský charakter obce - réva a vinařský nůž a dolování černého uhlí - tinktury štítu. Vlajka sestává ze tří pruhů zalený, černý a tenký zlatý. Ze zlatého vyrůstá v levé části vlajky réva shodného popisu jako u znaku.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Na začátku 17. století měla obec 71 domů, po třicetileté válce z nich byly obydlených pouze 37. V roce 1790 měla obec 142 domů a 784 obyvatel, v roce 1834 pak 192 domů a 1162 obyvatel.[7]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 832 | 3 001 | 3 134 | 3 481 | 4 073 | 4 669 | 4 719 | 4 533 | 5 262 | 5 285 | 4 893 | 4 445 | 4 544 | 4 619 | 4 679 |
| Počet domů | 275 | 338 | 343 | 446 | 579 | 685 | 864 | 1 032 | 1 144 | 1 153 | 1 149 | 1 285 | 1 281 | 1 320 | 1 345 |
Vývoj počtu obyvatel města Oslavany
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 329 | 2 473 | 2 521 | 2 841 | 3 398 | 3 714 | 3 764 | 3 710 | 4 459 | 4 534 | 4 230 | 3 885 | 3 991 | 4 060 | 4 083 |
| Počet domů | 237 | 297 | 297 | 389 | 496 | 555 | 705 | 855 | 947 | 964 | 957 | 1 069 | 1 066 | 1 093 | 1 104 |
Vývoj počtu obyvatel části obce Oslavany
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- zámek Oslavany s kostelem Matky Boží (původně klášter cisterciaček)
- kostel svatého Mikuláše
- kamenný kříž u kostela
- kamenný kříž před kostelem
- kamenný kříž u domu na ulici Kostelní
- hřbitov
- důl Kukla – kulturní a technická památka
- doly
- kamenné kříže
- socha Ecce homo (Ejhle člověk)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
-
Náměstí 13. prosince -
Výhled na město z hradiště Náporky -
Náměstí Republiky -
Jez na řece Oslavě -
Bývalý Důl Kukla
.jpg)
.jpg)
Náměstí
[editovat | editovat zdroj]Náměstí 13. prosince
[editovat | editovat zdroj]Náměstí 13. prosince se nachází v centru Oslavan. Nachází se zde městský úřad a v sousedství několik málo obchodů. Na protější straně kdysi taktéž bývaly domy, ty však byly kvůli zbourání starého a výstavbě nového mostu zdemolovány. Dnes je zde nová část náměstí, na jehož území stojí obchod s potravinami, který byl postaven na začátku 21. století. Naproti němu vyrostly ve stejné době tři bytové domy, v jejichž přízemí jsou obchody. Na náměstí se nachází také socha.
Náměstí Republiky
[editovat | editovat zdroj]Náměstí Republiky se nachází poblíž zámku. Na náměstí, které je tvořeno činžovními domy postavenými po polovině 20. století, se nachází večerka, řeznictví, pekárna a hotel Horník.
Farnost
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Římskokatolická farnost Oslavany působí na území města Oslavany (včetně jeho části Padochov) a sousední obce Nová Ves.
Farním kostelem je oslavanský chrám sv. Mikuláše. Filiálním kostelem je kostel Matky Boží na zámku.
Příroda
[editovat | editovat zdroj]Město leží na rozhraní Českomoravské vrchoviny a Brněnské vrchoviny, na okraji přírodního parku Oslava. Na katastru Padochova se nachází přírodní památka Rybičková skála.
Naučná stezka permokarbonu Boskovické brázdy začíná u městského úřadu, má 9 zastavení a končí u druhého mostu přes Oslavu.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- P. Josef Gross (kněz) (1906, Oslavany - 1967, Brno), moravský římskokatolický duchovní, perzekvovaný během Druhé světové války, v roce 1963 zastupoval Brněnskou diecézi na Druhém vatikánském koncilu.
- Karl Leuthner (1869, Padochov – 1944, Vídeň), rakouský sociálně demokratický politik a poslanec
- Vilém Gross (1894, Padochov – 1977), archeolog, historik, cestovatel a malíř. Popsal několik nových paleolitických nalezišť na Brněnsku, organizoval první velkou hornickou výstavu v Oslavanech. Je pohřben na hřbitově v Oslavanech.
- Karel Kunka (1913 - 1940), československý letec, příslušník 311. bombardovací perutě RAF, který padl v bitvě o Británii. [10][11]
- V letech 1623 - 1629 zde působil arcibiskup Jean Baptiste Gramaye, římskokatolický titulární arcibiskup upsalský a primas Afriky. V Oslavanech působil jako správce hudebního semináře a knihtiskárny, chvíli také jako administrátor farnosti.
- Před rokem 1629 zde působil Carlo Abbate, františkánský kněz a italský hudební skladatel. Vyučoval ve zdejším chlapeckém hudebním semináři na zámku.
- 23. července 1940 zde zemřel Metoděj Janíček, český kantor a hudební skladatel (* 1. února 1862). Je pochován ve svém posledním školním působišti, ve Zbýšově.
- V letech 1954 - 1958 zde působil P. Karel Bříza CSsR, moravský římskokatolický kněz, významný hudební skladatel, varhaník a varhanář. Autor Břízova ordinária. V Oslavanech působil jako varhaník a vedoucí dětského chrámového sboru, začal zde také skládat duchovní hudbu.
Samospráva
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1998 je starostou města Vít Aldorf (ODS). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně.[12] Místostarostou města je Svatopluk Staněk, zvolený za ČSNS2005 (Česká strana národně socialistická 2005). Do roku 2010 tuto funkci zastával Miloš Musil (ČSNS2005).
Zastupitelstvo města má celkem 21 členů.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Nováky, Slovensko
Schkeuditz, Německo
Vir, Chorvatsko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Historie Oslavan: Oslavany. www.oslavany-mesto.cz [online]. [cit. 2021-06-17]. Dostupné online.
- ↑ HÁJEK, Zdeněk. Výročí 110 let trati Moravské Bránice – Oslavany [online]. 2022-01-01 [cit. 2024-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Historie Oslavan. OKNO. 1994, čís. 8, s. 5–8. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ KRATOCHVIL, Augustin. Ivančický okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 364 s. ISBN 978-80-86347-65-3. S. 208.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27.
- ↑ a b Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Ivančice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online.
- ↑ ARMYWEB.CZ. 75 let od začátku Bitvy o Británii, 75 let od vzniku většiny československých perutí v RAF. www.armyweb.cz [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné online.
- ↑ Sergeant Karel Kunka (1913-1940) - Find A Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Největší změny po volbách v Ivančicích. Zrcadlo [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oslavany na Wikimedia Commons - Oslavany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města
- Infoportál Oslavany - informační portál
