Obrněný automobil vz. 30
OA vz. 30 | |
---|---|
obrněný automobil vz. 30 | |
Typ vozidla | obrněný automobil |
Země původu | Československo |
Historie | |
Výrobce | Tatra Kopřivnice |
Návrh | 1928 |
Období výroby | 1933-1934 |
Vyrobeno kusů | 51 + 1 prototyp |
Ve službě | 1933-1939 |
Základní charakteristika | |
Posádka | 3 - velitel, řidič, střelec |
Délka | 4,02 m |
Šířka | 1,52 m |
Výška | 2,02 m |
Hmotnost | 2,78 t[1] |
Pancéřování a výzbroj | |
Pancéřování | 3-6 mm (3 mm - boky a záď, 6 mm - příď a věž) |
Hlavní zbraň | 7,92 mm lehký kulomet ZB vz. 26 (zásoba 3000 nábojů) |
Sekundární zbraně | 1-2x 7,92 mm lehký kulomet ZB vz. 26 |
Pohon a pohyb | |
Motor | vzduchem chlazený benzinový čtyřválec Tatra typ 72 o objemu 1910 cm3 |
Výkon | 32 hp (23,7 kW) při 3000 ot./min. |
Max. rychlost | 60 km/h (na silnici) 10-15 km/h (v terénu) |
Poměr výkon/hmotnost | 12,8 hp/t |
Dojezd | 200 km (na silnici) 150 km (v terénu) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
OA vz. 30 byl československý obrněný automobil z 30. let 20. století. Byl užíván v době Mnichovské krize a za druhé světové války.
Vznik obrněného vozu
[editovat | editovat zdroj]Projekt obrněné automobilu OA vz. 30 vznikl koncem 20. let, kdy československá armáda požadovala vůz, který měl nahradit starší typy užívaných vozidel. Armádní zkoušky se konaly ve výcvikovém prostoru v Milovicích v roce 1930 a armáda si následně objednala první sérii těchto obrněnců, které měly sloužit pro předzvědné a jízdní oddíly. Konečná objednávka z roku 1933 však byla změněna, vozy měly být upraveny a přestavěny jako velitelské. Dodávky probíhaly v letech 1933 a 1934. Mělo dojít k výrobě dalších typů, ale kvůli nevyhovujícím výkonům motoru i z důvodu změny koncepce z tohoto sešlo.
Užití
[editovat | editovat zdroj]V době Mnichovské krize byly obrněné automobily použity k potlačení sudetoněmeckého puče. Proti jednotkám sudetoněmeckého Freikorpsu si vedly úspěšně. Po vyhlášení všeobecné mobilizace se některé jednotky nebo dokonce samostatné vozy vrátily ke svým plukům, ale většina přesto zůstala v pohraničí. Vozy byly vyslány také na Slovensko na pomoc proti vpádu Maďarska, přičemž Maďarům se podařilo jeden vůz ukořistit. Po Mnichovské dohodě ztratila armáda zájem o některé vozy a převedla je k četnictvu. Jeden vůz zkonfiskoval Wehrmacht, protože byl zrovna na opravě v Kopřivnici. Po okupaci zbytku území získali Němci 24 vozů z nichž některé získala do stavu protektorátní Schutzpolizei[2]. Na Slovensku po zabrání Podkarpatské Rusi a následném ústupu zbytku československých sil na jeho území zbylo 18 strojů a použilo je proti maďarským jednotkám. Devět vozů z Podkarpatské Rusi ustoupilo do Rumunska. Slovensko využívalo obrněné vozy při invazi do Polska a invazi do Sovětského svazu. Bojově byly užívány i v době Slovenského národního povstání.
Dodatečné údaje
[editovat | editovat zdroj]- Tovární značka: T-26/30 a T-72
- Brodivost: 0,35 m
- Zásoba munice: 3000 nábojů ráže 7,92 mm
18 ks ručních granátů vz. 21
světlice pro osvětlovací pistoli vz. 21 - Cena bez výzbroje: 155 235 Kč
- Cena s výzbrojí: 184 040 Kč
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
OA vz. 30 čs. armády během cvičení
-
moderní replika OA vz. 30
-
jiná replika OA vz. 30 na akci Bahna 2018
Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ZAVADIL, Radomír. Obrněný automobil OA vz. 30. 1. vyd. Bučovice: Jakab, 2005. 88 s. ISBN 80-903637-1-7.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Obrněný automobil vz. 30 na Wikimedia Commons
- Obrněné automobily OA vz. 30 u četnictva
- Útočná vozba - OA vz. 30
- Válka cz - OA vz. 30