Přeskočit na obsah

NHIndustries NH90

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
NH90
NH90 německé armády
NH90 německé armády
Určenístřední transportní víceúčelový vojenský vrtulník
PůvodFrancie, Německo, Itálie a Nizozemsko
VýrobceNHIndustries
První let18. prosince 1992
Zařazeno2006
UživatelNěmecko
Francie
Itálie
Austrálie
Vyrobeno kusů130 (k roku 2012)
Cena za kus30–35 milionů
VariantyNFH
TTH
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NHIndustries NH90 je střední, dvoumotorový, víceúčelový vojenský vrtulník vyráběný společností NHIndustries. První prototyp vzlétl v prosinci 1995. K roku 2020 jej objednalo třináct států.

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]
Finský NH90 TTT
NH90 NFH Nizozemského námořního letectva

V roce 1985 se spojila Francie, Spolková republika Německo, Itálie, Nizozemí a Velká Británie aby podle zadání NATO společně vytvořili transportní, protilodní a protiponorkový vrtulník pro devadesátá léta. Velká Británie projekt opustila v roce 1987. Zbylé státy se sdružily do agentury NAHEMA (NATO Helicopter Management Agency) aby dokázaly sladit rozdílné požadavky na nový vrtulník[1]. 1. září 1992 podepsala NAHEMA kontrakt se společností NHIndustries na vývoj víceúčelového stroje. Vývoj začal v roce 1993. První prototyp (PT1) vzlétl 18. prosince 1995. Druhý prototyp (PT2) poprvé letěl 19. března 1997 a třetí (PT3) 27. listopadu 1998.

Po jistých technických a finančních problémech, které měl projekt v 90. letech, se participující země dohodly a 30. června 2000 podepsaly velkou zakázku na celkem 366 strojů. Poté už následovala řada objednávek z Evropy, Asie a Austrálie.

NH90 se měl původně vyrábět na třech výrobních linkách: v Cascina Costa v Itálii pro AgustaWestland, Magignane ve Francii a Donauwörthu v Německu pro Eurocopter Group. Ve smlouvě pro severské země a Austrálii byla stanovena místní produkce (společnost Patria ve Finsku a dceřiná společnost Eurocopteru – Australian Aerospace v australském Brisbane). Španělské stroje se montuji na lince Eurocopteru v Albacete.

Program začal s dvouletým zpožděním a první stroje byly dodány na konci roku 2006. Typové certifikace pro finské vrtulníky byly schváleny 19. února 2008.

Vrtulník se vyrábí ve dvou variantách pro nasazení na souši a na moři. Shodnost obou verzí je v konstrukci asi 80% a v elektronice asi 50%. Od obou variant existují ještě další verze, které se mohou lišit velikostí a vybavením.

TTH (Tactical Transport Helicopter) - pozemní varianta

Pozemní varianta se jmenuje Taktický transportní vrtulník (Tactical Transport Helicopter) TTH a je vybavena sklopnou nakl��dací rampou. U letectev Finska a Švédska se tato varianta nazývá Taktický oddílový transport (Tactical Troop Transport) TTT. Stroje určené pro Austrálii nesou označení Víceúčelový vrtulník (Multi-role Helicopter) MHR. Stroje určené pro Francii se budou jmenovat Caïman, a to buď Caïman TTH nebo Caïman NFH.

NFH (NATO Frigate Helicopter) - námořní varianta

Námořní varianta nese označení fregatní vrtulník NATO (NATO Frigate Helicopter) NFH. Tato varianta je především určená pro boj proti lodím či ponorkám. Dále může plnit průzkumné a záchranné akce, nebo dopravovat materiál. Primárně se jedná o palubní stroj fregat NATO. Podle velikosti fregat se liší i velikost vrtulníku v námořnictvech různých států.

  • SH-90A – Italské označení vrtulníků NFH.
  • NH90 NFH Caïman – Francouzské označení vrtulníků NFH.
  • NH90 Sea Lion – Specializovaný záchranný vrtulník vyvinutý pro německé námořnictvo na základě verze NFH. Vybaven pro mise SAR, námořní průzkum, nasazení speciálních sil nebo transport. Určen pro nasazení z pozemních základem a zásobovacích tankerů třídy Berlin (typ 702). Objednáno bylo 18 kusů.[2] Dodávky plánovány na roky 2019-2022.[3] Do služby byl vrtulník přijat v červnu 2020.[4]
  • NH90 Sea Tiger – Specializovaný vrtulník pro boj proti ponorkám a hladinovým cílům, vyvinutý pro německé námořnictvo na základě verze NFH. Roku 2020 objednáno 31 kusů.[5]

Objednávky

[editovat | editovat zdroj]
Mapa uživatelů vrtulníku NH90 k roku 2015.

Stav objednávek a dodávek byl platný ke 14. listopadu 2012

země objednané opce dodané
TTH NFH TTH NFH TTH NFH
AustrálieAustrálie Austrálie 46 16
BelgieBelgie Belgie 4 4 2 1
FinskoFinsko Finsko 20 15
FrancieFrancie Francie 34 27 3 7
ItálieItálie Itálie 70 46 1 20 3
NěmeckoNěmecko Německo 122 12 30 26
Nizozemské království Nizozemí 20 7
NorskoNorsko Norsko 14 10 1
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland 9 5
OmánOmán Omán 20 12
ŘeckoŘecko Řecko 20 4 4
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 45
ŠvédskoŠvédsko Švédsko 18 6

Bývalí uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
AustrálieAustrálie Austrálie
  • Austrálie měla své vrtulníky ve službě od prosince 2007 do září roku 2023. Provozovala je pod označením MRH-90 Taipan. [6][7][8] K vyřazení přispěla nehoda z 28. července, po níž byl typ uzemněn. A jejíž vyšetřování v době rozhodnutí o vyřazení nebylo dokončeno.[8][9] Ve službě je nahradí UH-60M Black Hawk.[10]
NorskoNorsko Norsko
  • Norské královské námořnictvo a pobřežní stráž: V roce 2001 objednáno 14 kusů, které měly být dodány do roku 2008 jako náhrada vrtulníků Westland Lynx pro účely protiponorkového boje a hlídkovací a záchranné služby. První kus byl dodán až v roce 2011 a do roku 2022 bylo dodáno pouze 8 kusů, které nedokázaly pokrýt potřebu letových hodin. Proto norské ministerstvo obrany 10. června 2022 rozhodlo, že ukončuje provoz vrtulníků, které vrátí i s veškerým vybavením výrobci, za což požadovalo 490 milionů euro a uhrazení dalších nákladů. Zároveň spustilo výběr náhrady.[11]

Specifikace (NH90)

[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
NH90 předvádí závěsný transport německého vojenského vozidla Wolf
  • Posádka: 2 (u NFH možnost třetího člena posádky - operátora senzorů)
  • Možný náklad: 20 plně vybavených vojáků nebo 12 raněných na nosítkách nebo 2 standardní palety NATO
  • Průměr nosného rotoru: 16,30 m
  • Délka trupu: 16,09 m
  • Celková délka s otáčejícími se rotory: 19,55 m
  • Šířka: 3,8 m
  • Výška: 4,1 m
  • Hmotnost prázdného stroje: 5 950 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 10 600 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × Rolls-Royce Turbomeca RTM322 01/9[12]
  • Maximální rychlost: 300 km/h
  • Cestovní rychlost: 260 km/h
  • Dolet bez přídavných nádrží: 800 km
  • Dolet se dvěma 500 kg přídavnými nádržemi: 1260 km
  • Dolet s nákladem 2000 kg: 300 km
  • Maximální dosažitelná výška: 6 000 m

V tomto článku byly použity překlady textů z článků NHIndustries NH90 na německé Wikipedii, NHIndustries NH90 na anglické Wikipedii a NHIndustries NH90 na francouzské Wikipedii.

  1. v červnu 2001 se k NAHEMA připojilo Portugalsko a v roce 2007 Belgie
  2. Second NH90 Sea Lion Naval Helicopter for German Navy Completes Maiden Flight [online]. Navyrecognition.com, 2017-11-28 [cit. 2017-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. German Navy takes delivery of first NH90 Sea Lion helicopter [online]. Navaltoday.com, 2019-10-24 [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. German Navy Accepts First NH90 Sea Lion Maritime Helicopter [online]. Navalnews.com, 2020-06-02 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Germany confirms order of 31 Airbus NH90 NFH naval helicopters Sea Tiger [online]. Navyrecognition.com, 2020-11-26 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. MRH-90 Taipan [online]. [cit. 2023-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  7. PERRY, Dominic. NH Industries stresses NH90 safety despite Australian Taipan cull [online]. 2023-09-29 [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b KNOTT, Matthew. Government scrambles to secure US helicopters after retiring Taipan fleet [online]. 2023-09-29 [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. JOSE, Renju. Australia to retire Taipan helicopter fleet early after crash [online]. 2023-09-29 [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Australian Defence Force withdraws MRH-90 Taipan helicopters from service [online]. Airrecognition.com, 2023-09-29 [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Norsko vrací všechny vrtulníky NH90. Letectví a kosmonautika. Červenec 2022, roč. 98, čís. 7, s. 8. ISSN 0024-1156. 
  12. Stroje vyráběné v Itálii mají dva motory General Electric T700-T6E. Vrtulníky určené pro Omán mají 2x Rolls-Royce Turbomeca RTM322 01/9A a španělské stroje mají dva motory General Electric CT7-8F5

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]