Mentuhotep II.

Mentuhotep II. Nebhetrepe[1][p 1]
Mentuhotep II.
Doba vlády	2009–1959 př. n. l.[2][3]
Rodné jméno	Montuhotep
Trůnní jméno	Nebhepetre
Horovo jméno
Jméno obou paní	Netžer Hedžed
Zlatý Hor	Bik-nebu-Kasuty
Manželky	Tem, Neferu II. (sestra), Henhenet, Sadeh (královna), Ašajet, Kauit, Kemsit,[4]
Potomci	Mentuhotep III. Mait (Mujet)
Otec	Antef III. Nakhtnebtepnufer
Matka	Iah manželka Antefa III.
Narození	21. století př. n. l.
Úmrtí	1995 př. n. l.
Hrobka	Dér el-Bahrí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mentuhotep II. byl egyptským faraonem 11. dynastie. Vládl přibližně v letech 2009–1959 př. n. l. a je považován za zakladatele Střední říše.^[5]

Po sjednocení Egypta přijal oficiální titulaturu faraóna se všemi atributy, bílou korunou Horního Egypta (Hedžet), červenou korunou Dolního Egypta (Dešret) a posvátnou pokrývkou (Chepreš)

„		“
— H.Winlock[6]

Vleklé soupeření mezi vládci v Thébách a Hierakonpolisu, ale také v Memfis s prvky občanské války v 1 přechodné době^[8][9] o vládu nad Egyptem, byly charakteristické pro vlády 7.–11. dynastií. Vládci Théb, zřejmě již za vlády Antefa III. otce Mentuhotepepa II., a úmrtí vládce v 10. dynastii Merikara v Hierakonpolis^[10] a trvalému oslabení vlivu Memifis, vedly k celkovému rozpadu vládních struktur.^[11] Vládci v Thébách, Antef II. který vládl téměř půl století a jeho následník Antef III., upevnili svoji moc ve Středním a Dolním Egyptě a Mentuhotep II. ve 14. roce své vlády vojenskými výboji na severu dosáhl sjednocení Egypta pod jednou centrální vládou Théb, včetně obnovení nadvlády v Nubii.^[12] Záznam o tomto období byl nalezen v hrobce hodnostáře Ankhtifi^{[p 2]} v Thébské nekropoli.^[11] Mentuhotep II. během své vlády podnikal nájezdy do Núbie, která se na konci Staré říše vymanila z egyptské nadvlády. Nápis na stavebním bloku z Dér el-Ballátu,^{[p 3]} na ostrově Elefantina sděluje, že obsadil tuto pevnost a odkud mohly být jednotky posílány na jih a strážit nilskou cestu. Kromě Núbie také udržoval pravidelné spojení s Byblem, odkud nechal dovážet cedrové dřevo na stavbu lodí. Zejména po době sjednocení, přibližně po 14. roce vlády Mentuhotep II., zadal stavbu několika sakrálních staveb. Byly to chrámy a kaple v Dendeře, Abydosu, na ostrově Elefantině, v Asuánu a Thébách. Významně pozměnil chod státních struktur, které byly rozvolněny nárůstem správních úředníků v dílčích provincií a soupeření nomarchů, ke kterým došlo již za vlády Pepiho II. v 6. dynastii, což byla vlastně jeden z příčin kolapsu Staré říše a anarchie v 1. přechodném období. Mentuhotep II. potvrdil vládce Horního a Dolního Egyptu, radikálně snížil počet nomarchů.^[13] Posílil vliv několika centrálních úředníků řízením ekonomických a mocenských struktur. Kancléřem a pokladníkem se stal velmož Meketre,^[14] velmože Meru vrchním královským soudcem,^[15] vezírem a správcem majetku,^{[p 4]} velmože Henenu (hrobky TT313)^[16] a vezíra Khety (hrobka TT 311).^[17]

„

Henenu správce paláce[18]

“

„

Khety správcem armády a ochrany hranic říše[19][20][16]

“

Správa Egypta se stabilizovala a po několika následnících shodného jména Mentuhotep a prosperity říše se vlády ujali panovníci 12. dynastie s centrem v Dolním Egyptě a lokálně v oáze Fajúm.

„

„Zkrášlená jsou místa Nebhepetre"[21]

“

Chrám v Dér el-Bahrí připisovaný 11.dynastii, byl podrobněji archeologicky zdokumentován Nevillem a popsán v jeho třech stěžejních publikacích.^[22][7][23]Pozdější a podrobný popis, včetně celkové nivelizace a popisu architektury, zpracoval Arnold.^[21] Hrobky v blízkosti zádušního chrámu, případně v blízké lokalitě Assif^{[p 5]} jsou pečlivě evidovány a popsány v práci M.Kaczankowicze^[24] Hieroglyfické nápisy identifikované v nekrálovských hrobkách v Thébské nekropoli, včetně jejich anglické transkripce, zpracoval Gardiner.^[25] Zádušní chrám Mentuhotepa II. v Deir el-Bahrí byl předmětem zkoumání několika archeologických expedicí, které poskytly cenné, komplexní informace o tomto pohřebním komplexu Théb. Jednou z nejdiskutovanějších stavbou je rekonstrukce objektu v centrální oblasti, „jádro budovy“. Rozbor a diskuzi poskytli Naville a Winlock, kteří předkládali argumenty že původně to byl nějaký druh pyramidy. Zpřesněnou studií, podloženou novým podrobným průzkumem vycházející z prací Metropolitního muzea umění v New Yorku, předložil Arnold s tím, že centrální struktura byla ve skutečnosti čtvercová budova podobná mastabě zdobená konkávní (cavetto) římsou (cavetto). Nejpravděpodobněji to byla chrámová stavba s korunovou pyramidou, vycházející z tradice podobných staveb v 5.dynastii. Zbytky obložení se nezachovaly, byly recyklovány v pozdějších stavbách včetně chrámu Hatšepsut stavitele Senenmuta s časovou odlehlostí téměř 500 let.^[26] Chrám Mentuhotepa II. byl tvořen svatyní s nádvořím. Půdorys svatyně měl rozměry ~40×22 m, její strop byl podepírán 108 sloupy. Z nádvoří k pohřební komoře vedla podzemní chodba, měřící zhruba 150 m, která vede dolů do velké podzemní komory 45 m pod dvorem, nepochybně pohřební komory krále. Tato komora byla obložena červenou žulou. Chrám byl stupňovitý. Jeho dolní část měla rozměry 60×50 m, horní 42×40 m. Obě lemovaly sloupové kolonády tvořené přibližně 254 sloupy. Na středu střechy horní části byla symbolická pyramida, jejíž základna měřila 21×21 m, neměla příliš velkou výšku. Hlavní osa chrámu směřoval k bodu zimního slunovrat.^[21] Z nalezených artefaktů je nejcennější torzo sochy Mentuhotepa II.^[16] ve výrazném červeném zbarvení. Další části téže sochy byly nalezeny v jiných muzeích a restaurovány do současně prezentovaného celku, vystaveném v Egyptském muzeu v Káhiře. Nevill^[7] nalezl v sále zádušního chámu obětní stůl se jménem Mentuhotepa II.^[21] Zádušní chrám byl budován postupně, jeho základy se odhadují již do doby vlády Antefa II., ve druhé fázi se postavila hrobka a kaple, ve třetí fázi to byla kaple královen a rekonstruována hrobka. Později byl dostavěn sloupový sál a v období nástupu vlády Mentuhotepa II. byl včleněn votivní deposit s již nově přijatou titulaturou faraona. V poslední stavební fázi se dostavěla plocha nádvoří a chrámová terasa a zahrada s královskými sochami.^[21] Následníci, Mentuhotep III. a IV. vládli jen krátce ale jejich dynastická éra se úmrtím Mentuhotepa IV. skončila. Vlády se zmocnil vezír vlády Mentuhotepa IV. , Amenemhet I., zakladatel 12. dynastie se sídlem v Dolním Egyptu v úrodné oáze Fajúm.

• 10. dynastie
• 12. dynastie
• Lišt
• Amenemhet I.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mentuhotep II. na Wikimedia Commons
• Theban mapping projekt [1]

Předchůdce: Antef III.

Egyptský král 2009–1959 př. n. l.

Nástupce: Mentuhotep III.

Faraoni 1. přechodného období
7. a 8. dynastie (2216/2166 – cca 2170/2120)	Menkare • Neferkare II. • Neferkare Nebi • Džedekare Šemai • Neferkare Chendu • Merenhor • Neferkamin • Nikare • Neferkare Tereru • Neferkahor • Neferkare Pepiseneb • Neferkamin Anu • Ibi • Neferkaure • Neferkauhor • Neferirkare
9. a 10. dynastie (2170/2120 – cca 2025/2020)	Meryibre Chetej I. • Neferkare VII. • Nebkaure Chetej II. • Setut • Meryhathor • Neferkare VIII. • Vahkare Chetej III. • Merikare
11. dynastie (2119–1976)	Mentuhotep I. • Antef I. • Antef II. • Antef III. • Mentuhotep II. • Mentuhotep III. • Mentuhotep IV.