Memorial
Memorial / Мемориал | |
---|---|
Zástupci Memorialu mezi účastníky tzv. "Pochodu miliónů" v Moskvě, který se konal 12. 6. 2012 pod heslem "Za Rusko bez Putina!" jako protest proti výsledkům prezidentských voleb | |
Zakladatel | Andrej Dmitrijevič Sacharov |
Vznik | 28. ledna 1989 |
Právní forma | nezisková organizace |
Sídlo | Moskva, Rusko |
Ocenění | Cena za správný život (2004) Nansenova cena (2004) Sacharovova cena za svobodu myšlení (2009) Victor-Gollancz-Preis (2009) Nobelova cena za mír (2022) … více na Wikidatech |
Oficiální web | www |
Poznámky | Nansenova cena (2004) Sacharovova cena za svobodu myšlení (2009) Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2016) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Memorial je sdružení ruských nevládních neziskových organizací, které se věnují dokumentaci politických represí a vyrovnávání se se sovětskou totalitní minulostí. Jeho součástí je i centrum na ochranu lidských práv, které se od 90. let věnuje aktuálnímu dění a porušování lidských práv v Ruské federaci. Mezi členy lidskoprávního centra náleží Oleg Orlov, patřila k nim také zavražděná ruská novinářka Natalja Estěmirovová.
Organizace v minulosti opakovaně čelila snahám o omezení či zastavení její činnosti. V listopadu 2021 ruská generální prokuratura požádala Nejvyšší soud Ruské federace, aby nevládní organizaci uzavřel, přičemž jako důvod podle Memorialu uvedla, že organizace soustavně porušuje zákon o takzvaných „zahraničních agentech“. V prosinci 2021 ruské soudy během dvou dní rozhodly o zrušení organizace Mezinárodní Memorial i sesterského Lidskoprávního centra Memorial.
V říjnu 2022 se organizace stala jedním ze tří oceněných Nobelovou cenou za mír.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Memorial vznikl jako občanská iniciativa v roce 1987 v době Gorbačovovy perestrojky. Tehdy jeho členové studovali represe v Sovětském svazu, později se začali zabývat ochranou lidských práv.[2] Mezi zakladateli organizace byl fyzik a nositel Nobelovy ceny míru Andrej Sacharov, historik Arsenij Roginskij, který byl v roce 1981 uvězněn za vydávání samizdatového sborníku "Pamjať", nebo germanistka Irina Ščerbakova. V druhé polovině 80. let si však jméno "pamjať" ("paměť") v Rusku přisvojilo nacionální antisemitské hnutí, proto se Roginského skupina rozhodla zvolit pro svou organizaci název "Memorial".[3] Za svou činnost získal Memorial řadu ocenění, např. Nansenovu cenu za rok 2004[4], Sacharovova cena za svobodu myšlení za rok 2009[5] či Cenu ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva za rok 2016.[6] Memorial v roce 2019 získal cenu Gratias Agit českého ministerstva zahraničí.[7]
Již od roku 2005 pořádají členové Memorialu každý rok na podzim celodenní akce "Navrácení jmen" - shromáždění u Solověckého kamene, pomníku obětí stalinského teroru nedaleko Lubjanky, sídla bývalé KGB (nyní FSB), v Moskvě. Toto shromáždění je spojeno s veřejným čtením jmen těch, kteří byli během stalinských represí popraveni nebo zahynuli v koncentračních táborech – gulazích. (Podle údajů Memorialu bylo jen v letech 1937–1938 popraveno v Moskvě na 30 000 lidí a dalších 700 000 na jiných místech Sovětského svazu.)[3] Podobná akce se koná i v Česku od roku 2017.[8]
Ruské ministerstvo spravedlnosti chtělo organizaci zakázat pro porušování ústavy a dalších zákonů, ale v lednu 2015 Nejvyšší soud žádost zamítl.[9] V listopadu 2015 ministerstvo organizaci obvinilo z údajného rozvracení ústavního zřízení.[10] V roce 2016 byly některé pobočky Memorialu úřady zařazena na seznam zahraničních agentů, který na základě nového zákona povinně zahrnuje organizace, které přijímají finanční dary ze zahraničí a zároveň se věnují blíže nespecifikované politické činnosti. Mezinárodní Memorial získává prostředky kromě domácích zdrojů například také ze Švédska, Norska, Nizozemska a od Evropské komise.[9] Ačkoliv se organizace proti postupu ministerstva odvolala, v prosinci 2016 moskevský soud potrestal Mezinárodní Memorial v Moskvě pokutou ve výši 300 000 rublů za to, že v rozporu ze zákonem jasně neoznačuje své publikace, internetovou stránku či tiskové zprávy za dílo "zahraničního agenta".[11] Na přelomu let 2019/2020 dostal Mezinárodní Memorial v sérii 20 soudních nařízení pokuty v rozsahu téměř pěti milionů rublů za neuvedení informace o zahraničním agentovi na sociálních sítích.[12] Na zaplacení pokut proběhla úspěšná crowdfundingová kampaň, na kterou přispělo 4,5 tisíce lidí.
Soudní rozhodnutí o zrušení
[editovat | editovat zdroj]V listopadu 2021 ruská generální prokuratura požádala Nejvyšší soud Ruské federace, aby nevládní organizaci uzavřel.[13] V prosinci 2021 ruské soudy rozhodly o zrušení dvou hlavních organizací Memorialu – nejprve 28. prosince Ruský nejvyšší soud nařídil zrušit Mezinárodní Memorial, o den později moskevský Městský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial. V obou případech soudy argumentovaly porušením ruského zákona o „zahraničních agentech“. Rozsudky kritizovala řada států i lidskoprávních organizací. Velvyslanec Spojených států v Moskvě John J. Sullivan označil rozhodnutí soudu za „do očí bijící a tragický pokus o potlačení svobody projevu a vymazání historie“. Za špatnou zprávu, která jasně vypovídá o směřování současného Ruska, považuje soudní verdikt náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka. „Je smutně symbolické, že Memorial vznikl ještě v Sovětském svazu v době uvolňování poměrů za Gorbačova, ale za Putina musí skončit,“ komentoval rozhodnutí soudu.[14][15]
Pobočky
[editovat | editovat zdroj]Největší pobočkou Memorialu je Mezinárodní Memorial se sídlem v Moskvě, menší organizace jsou v Petrohradě, Permu, Rjazani a v desítkách dalších měst po celém území Ruska. Působí kromě Ruska také v Itálii, Německu, Francii, na Ukrajině a v dalších zemích. V roce 2016 otevřela pobočku v Praze.[2] V souvislosti s otevřením této pobočky se objevily spekulace, že Memorial si takto buduje záložní působiště pro případ, že by mu prostřednictvím obstrukcí a soudních zákazů bylo v budoucnosti znemožněno nadále působit na území Ruska.[16] Ačkoli člen vedení Memorialu Jan Račinskij (Ян Рачинский) takové záměry v rozhovoru pro Nezavisimuju gazetu v říjnu 2016 popřel, vedoucí představitel ruského Centra pro ekonomické a politické reformy (Центр экономических и политических реформ)[17] Nikolaj Mironov (Николай Миронов) tuto možnost připustil jako reálnou variantu v případě dalšího vývoje situace, kdy jsou opozičně laděné neziskové organizace na území Ruska vládou vnímány jako "pátá kolona" Západu.[16] Podle vyjádření členů české pobočky se jedná o spekulace.[18] Memorial Česká republika vznikl jako nezávislá platforma osob a aktivit, které v rámci své dosavadní dlouhodobé činnosti v České republice s Mezinárodním Memorialem spolupracují. Sdílí poznatky a zkušenosti jednotlivých členů a organizací, propojuje je a snaží se tak zvyšovat povědomí o Mezinárodním Memorialu a jeho činnosti. Hlavním cílem je v první řadě být nápomocen mateřské organizaci ve vztahu k české veřejnosti i v mezinárodním kontextu.[19] Od 1. října 2022 se novým sídlem Memorialu v České republice stala rezidence předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.[20]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nobelovu cenu za mír získali Bjaljacki, organizace Memorial a Centrum pro občanské svobody. iROZHLAS [online]. 2022-10-07 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online.
- ↑ a b pet. Ruský Memorial zakládá pobočku v Praze. Bude z ní „záložní“ letiště?. ČT24.cz [online]. 2016-10-11 [cit. 2016-10-11]. Dostupné online.
- ↑ a b THE ECONOMIST. Pamatujte, pamatujte. Ruský Memorial vznikl, aby připomínal oběti státní represe. Obětí se nyní může stát sama tato skupina obránců lidských práv.. Respekt. 2016-11-07, roč. XXVII, čís. 45, s. 42–43. Článek byl převzat z The Economist - www.economist.com.
- ↑ UNHACR. www.unhcr-centraleurope.org [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-03.
- ↑ Sacharovova cena 2009
- ↑ Ústav pro studium totalit ocenil ruské sdružení Memorial. Pražský deník. 2016-11-23. Dostupné online [cit. 2017-11-14].
- ↑ Mapují zločiny stalinismu. Teď ruští aktivisté z Memorialu dostali české ocenění. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-06-14 [cit. 2020-04-28]. Dostupné online.
- ↑ Navrácení jmen. Gulag.cz [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupné online.
- ↑ a b luk. Ruský soud nejznámější neziskovku rozpustit odmítl. ČT24.cz [online]. 2015-01-28 [cit. 2016-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Ruská nevládní organizace Memorial čelí obvinění z rozvracení ústavního zřízení
- ↑ ČTK. Nechtějí se označovat za zahraniční agenty, ruský Memorial dostal statisícovou pokutou. novinky.cz [online]. Borgis, a. s., 2016-12-07 [cit. 2016-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Deutsche Welle. Новый штраф увеличил наказание "Мемориала" до 4,5 млн рублей | DW | 10.01.2020. DW.COM [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Organizace na ochranu lidských práv Memorial je v ohrožení. Ruská prokuratura žádá její zrušení. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 11. listopadu 2021 [cit. 11.listopadu 2021]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ruský soud nařídil zrušit Memorial, Západ verdikt kritizuje. České noviny [online]. 2021-12-28. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Moskevský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial. České noviny [online]. 2021-12-29. Dostupné online.
- ↑ a b ГАРМОНЕНКО, Дарья. Чешский запасной аэродром для "Мемориала". Международная организация готовит ответ Минюсту и, возможно, план "Б". Nezavisimaja gazeta [online]. 2016-10-11 [cit. 2016-11-22]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Oficiální stránky CEPR. cepr.su [online]. [cit. 2016-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-22.
- ↑ ČTK. Ruský Memorial se do Prahy nepřesune, popírají spekulace Češi. Deník.cz. 2016-10-11. Dostupné online [cit. 2020-04-28].
- ↑ Memorial Česká republika. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupné online.
- ↑ SOUČKOVÁ, Kateřina. Nové využití pro sídlo předsedkyně sněmovny. Na Břevnově se usadí lidskoprávní organizace Memorial. iROZHLAS [online]. 2022-10-01 [cit. 2022-10-01]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Memorial na Wikimedia Commons
- oficiální stránky Memorialu
- Souboj o výklad sovětských represí. Stručná historie sdružení Memorial na pozadí jeho vztahu s ruským státem
- „Putin si myslí, že je spasitelem Ruska“. Rozhovor s předsedou správní rady Memorialu Janem Račinským
- "Rusové jsou obětí teroru. Bojí se moci a podřídí se čemukoli". Rozhovor s Irinou Flige z petrohradské pobočky Memorialu
- Přední ruské lidskoprávní organizaci hrozí zánik. Proti Memorialu se vede víc než 20 soudních sporů
- Mapují zločiny stalinismu. Teď ruští aktivisté z Memorialu dostali české ocenění
- Oleg Orlov, předseda ruské organizace Memoriál, Dvacet minut Radiožurnálu, Český rozhlas, 20. listopadu 2009
- Жертвы политического террора в СССР - databáze obětí politických represí v SSSR, zpracovaná Memorialem (rusky)