Marie Mancini
| Marie Mancini | |
|---|---|
.png) Portrét Marie Mancini (Jacob Ferdinand Voet) | |
| Úplné jméno | Anna Marie Mancini |
| Narození | 28. srpna 1639 |
| Úmrtí | 8. května 1715 (75 let) Pisa |
| Pohřbena | Santo Sepolcro (Pisa) |
| Manžel | Lorenzo Onofrio Colonna |
| Potomci | Filip II. Colonna Marcantonio Carlo |
| Rod | Mancini |
| Otec | Lorenzo Mancini |
| Matka | Geronima Mazzarini |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Mancini (Anna Maria Mancini; 28. srpna 1639 – 8. května 1715, Pisa) byla třetí z pěti sester Manciniových; neteří kardinála Mazarina, které přijely do Francie, aby se výhodně provdaly. Spolu se dvěma sestřenicemi z rodiny Martinozzi byly na dvoře Ludvíka XIV. známy jako Mazarinettes.
Dětství a rodina
[editovat | editovat zdroj]Anna Marie se narodila 28. srpna 1639 a vyrůstala v Římě. Její otec baron Lorenzo Mancini byl italským aristokratem, ale také nekromantem a astrologem. Po jeho smrti v roce 1650 matka Geronima Mazzarini odjela s dětmi do Paříže, kde doufala, že díky vlivu svého mocného bratra, kardinála Mazarina, najde vhodné manžely pro své dcery.
Mariinými sestrami byly:
- Laura (1636 - 1657), nejstarší, provdala se za Ludvíka Bourbona, vévodu z Vendôme, vnuka francouzského krále Jindřicha IV. a jeho milenky Gabriely d'Estrées, a stala se matkou slavného francouzského generála Louise Josepha de Bourbon, vévody z Vendôme.
- Olympie (1638 - 1708), provdala se za hraběte ze Soissons Evžena Mořice Savojského a stala se matkou známého rakouského generála Evžena Savojského.
- Hortenzie (1646 - 1699), kráska rodiny, uprchla od svého násilnického manžela Armanda Charlese de La Porte de La Meilleraye a odešla do Londýna, kde se stala milenkou krále Karla II.
- Marie Anna Mancini (1649 - 1714), provdána za Maurice Godefroye de La Tour d'Auvergne, vévodu z Bouillonu, synovce slavného polního maršála de Turenne.
Manciniovy nebyly jedinými příbuznými kardinála Mazarina, které přijely do Francie. Dalšími byly dvě jejich sestřenice, dcery Mazarinovy nejstarší sestry. Starší z dívek, Laura Martinozzi, se provdala za vévodu z Modeny Alfonse IV. d'Este a byla matkou Marie Beatrice d'Este, druhé manželky anglického krále Jakuba II. Mladší ze sester, Anna Marie Martinozzi, se stala manželkou Armanda de Bourbon, knížete z Conti.
Sestry Manciniovy měly také tři bratry: Paula, vévodu z Nevers Filipa a Alfonze.
Vztah s králem
[editovat | editovat zdroj]Ve Francii začali Anně Marii říkat pouze Marie. "Tmavá, temperamentní a krásná", Marie zaujala nejdůležitější osobnost u francouzského královského dvora: romanticky se do ní zamiloval Ludvík XIV. Král byl do Marie tak poblázněný, že dokonce vyjádřil přání se s ní oženit. Kardinál Mazarin a králova matka Anna Rakouská nakonec pár rozdělili, Marii vykázali z Francie a Ludvíka oženili s Marií Terezou Španělskou.
Exil a manželství
[editovat | editovat zdroj]V roce 1661 byla Marie provdána za italského prince Lorenza Onofria Colonnu, který byl po jejich svatební noci velmi překvapen, když zjistil, že je jeho novomanželka stále panna. Ženich neočekával, že nalezne "nevinnost mezi láskami králů".
Manželé spolu měli tři děti:
- 1, Filip II. Colonna (7. 4. 1663 Řím – 8. 11. 1714 tamtéž), 9. princ a vévoda z Paliana od roku 1689 až do své smrti[1]
- 2. Marcantonio Colonna (15. 4. 1664 Řím – 15. 11. 1715 Bologna)[4]
- ⚭ 1694 Diana Paleotti (1672 Bologna – 10. 2. 1765 Řím)[5]
- 3. Carlo Colonna (4. 11. 1665 Řím – 8. 7. 1739 tamtéž), kardinál[6]
Útěk a smrt
[editovat | editovat zdroj]Po narození třetího dítěte se vztah mezi manželi zhoršil. 29. května 1672, opustila Marie, strachující se o holý život, opustila v doprovodu sestry Hortenzie, Řím. V roce 1677 napsala své memoáry. Do Itálie se vrátila až po manželově smrti v roce 1689.
Zemřela 8. května 1715 v Pise a byla pohřbena v kostele Santo Sepolcro.
Paměti
[editovat | editovat zdroj]Spolu se sestrou Hortenzií napsala paměti.[7] Novější vydání:
- Hortense et Marie Mancini, Mémoires d'Hortense et de Marie Mancini, édition présentée et annotée par Gérard Doscot, Paris, Mercure de France, 1965, rééd. collection « Le temps retrouvé », 1987 ISBN 2-7152-1451-0
- Memoirs: Hortense Mancini and Marie Mancini [online]. Chicago: University of Chicago Press, 2008. The other voice in early modern Europe [cit. 2018-08-19]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10288677.
Románové zpracování
[editovat | editovat zdroj]- MALLET-JORIS, Françoise. Marie Manciniová, první láska Ludvíka XIV. Překlad Josef Kostohryz. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1970. 263 s. cnb000132968.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Filippo II Colonna, VIII principe di Paliano. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Lorenza Clara de la Cerda y Aragón. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Olimpia Pamphili (1672 - 1731). man8rove.com [online]. [cit. 2022-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Marcantonio Colonna (1664 - 1715). man8rove.com [online]. [cit. 2022-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Diana Paleotti Colonna. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Carlo Cardinal Colonna [Catholic-Hierarchy]. www.catholic-hierarchy.org [online]. [cit. 2022-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 16. díl. V Praze: J. Otto, 1900. 1058 s. cnb000277218. [Heslo „Mancini, patricijský rod", s. 744.] Dostupné online
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marie Mancini na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Manciniová na Wikimedia Commons
