Přeskočit na obsah

Mahan Esfahani

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ماهان اصفهانی
Mahan Esfahani hraje na 4. benefičním koncertu pro Institut Bohuslava Martinů, Praha, Kaiserštejnský palác, 19. listopadu 2018. Foto Petra Hajská.
Mahan Esfahani hraje na 4. benefičním koncertu pro Institut Bohuslava Martinů, Praha, Kaiserštejnský palác, 19. listopadu 2018.
Foto Petra Hajská.
Základní informace
Narození1984 (39–40 let)
Teherán
Žánryklasická hudba
Povolánícembalista
Nástrojecembalo
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mahan Esfahani (* 1984, Teherán) je íránsko-americký cembalista, žák Zuzany Růžičkové a český státní občan.

Narodil se v Teheránu v roce 1984, kde se pod vedením svého otce začal učit hrát na klavír. Jako teenager vyměnil klavír za hru na cembalo. Vystudoval muzikologii a historii na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, USA. Hru na cembalo studoval u Petera Watchorna na Morrissey College of Arts and Sciences, Boston College, Massachusetts, a později v Praze u české cembalistky Zuzany Růžičkové. V letech 2008 až 2010 se stal nositelem ocenění Umělec nové generace (New Generation Artists), udělovaném stanicí BBC Radio 3[1] a v roce 2014 se dostal do užšího výběru soutěže o nejlepšího instrumentalistu roku, vyhlašovanou britskou Královskou filharmonickou společností a rovněž soutěže o cenu Umělec roku 2014, vyhlašovanou hudebním časopisem Gramophone.[2] V obou soutěžích nakonec slavil prvenství v hudebním oboru cembalo.

Od svého londýnského debutu v roce 2009 pracuje neúnavně na tom, aby učinil cembalo jedním z předních koncertních nástrojů hudby nejen klasické, ale i současné. V této netradiční misi dále pokračoval vůbec prvním cembalovým recitálem v historii hudebního festivalu BBC Proms v roce 2011 a následně v rámci recitálů v curyšské Tonhalle, Kolínské filharmonii, Wigmore Hall, londýnském Barbican Centre, Wiener Konzerthaus, Konzerthaus Berlin, newyorském muzeu Frick Collection, tokijské Sumida Symphony Hall, Denki Bunka Kaikan v Nagoje, Aldeburgh Festival, Bristol Proms v Old Vic, Laeiszhalle v Hamburku, Petronas Hall v Kuala Lumpuru, Kilkenny Arts Festival v Irsku, Kongresové knihovně ve Washingtonu, Sheldonian Theatre v Oxfordu a Bachově festivalu v Lipsku. V roce 2015 odstartoval svou kariéru v Severní Americe, kde vystoupil jako sólista s Chicago Symphony Orchestra. V roce 2015 a 2016 absolvoval mimo jiné turné po Číně s Britten Sinfonia a objevil se také na koncertech a recitálech ve Španělsku, Polsku, Austrálii, Estonsku, Norsku, Turecku, Spojených státech a Německu a slavil i trojnásobný návrat do londýnské Wigmore Hall.

V roce 2015 dostal ocenění hudebního magazínu BBC „Objev roku“[3] a byl nominován hned ve třech kategoriích prestižních cen Gramophone Awards, známých jako „Oscar klasické hudby,“ pro nejlepšího barokního instrumentalistu, nejlepšího instrumentalistu a znovu pro umělce roku. Ve stejném roce začal působit jako profesor na Guildhall School of Music & Drama v Londýně.[4]

Po dvou úspěšných albech pro Hyperion Records – Württengberských sonátách Carla Phillippa Emanuela Bacha, za které získal ocenění Gramophone Award[2] a Diapason d’Or[5] a kompletních klávesových dílech Jeana-Philippe Rameau, vyhlášených na seznamu nejlepších nahrávek roku 2014 dle kritiků listu The New York Times podepsal Mahan Esfahani exkluzivní smlouvu s firmou Deutsche Grammophon.[6] Své debutové album u této společnosti s názvem Time Present and Time Past, obsahující hudební nahrávky takových mistrů jako Johann Sebastian Bach a Alessandro Scarlatti, ale i představitelů současné tvorby jako Henryk Górecki a Steve Reich, vydal na jaře roku 2015 a toto album bylo oceněno cenou Choc de Classica ve Francii. Jeho diskografie zahrnuje rovněž nahrávky skladeb Williama Byrda a György Ligetiho pro Wigmore Live[7], které mu získaly další nominaci na Gramophone Awards. Po svém residenčním působení v oxfordském New College nyní pokračuje jako profesor cembala na londýnské Guildhall School of Music and Drama. Kvůli studiu u prof. Růžičkové se přestěhoval do Prahy, kde má dodnes základnu pro své koncertní cesty.

V listopadu 2018 vydal CD s hudbou anglických virginalistů The Passinge mesures, které vyšlo začátkem listopadu 2018 u firmy Hyperion.[8][9]

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]

Sólová alba

[editovat | editovat zdroj]

Spoluúčast na nahrávkách

[editovat | editovat zdroj]
  • 2008 BBC, Umělec nové generace[1]
  • 2010 BBC, Umělec nové generace[1]
  • 2014 cena Umělec roku v kategorii za nahrávku C. P. E. Bach: Wurttemberg Sonatas, Wq49 H30‑34, 36,[2]
  • 2014 ocenění Diapason d’Or za nahrávku C. P. E. Bach: Wurttemberg Sonatas, Wq49 H30‑34, 36[5]
  • 2014 ocenění nejlepší nahrávka deníku New York Times za nahrávku Rameau: Pièces de clavecin,[16]
  • červenec 2015 ocenění Choc de Classica za album Time Present and Time Past[17]

Vystoupení v České republice

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c New Generation Artists - New Generation Artists A to Z - BBC Radio 3. BBC [online]. [cit. 2018-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d GRAMOPHONE. Baroque Instrumental. www.gramophone.co.uk [online]. 2014-07-18 [cit. 2018-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-23. (anglicky) 
  3. BBC Radio 3 - New Generation Artists, Mahan Esfahani. BBC [online]. [cit. 2018-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Mahan Esfahani appointed as Professor of Harpsichord [PRESS]. www.gsmd.ac.uk [online]. [cit. 2018-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-24. (anglicky) 
  5. a b CPE Bach disc wins Diapason d’Or. Rayfield Allied [online]. [cit. 2018-11-22]. Dostupné online. 
  6. Mahan Esfahani - Biography. www.deutschegrammophon.com [online]. [cit. 2018-11-21]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. a b Mahan Esfahani. Wigmore Hall. Dostupné online [cit. 2018-11-21]. (anglicky)  Archivováno 19. 5. 2020 na Wayback Machine.
  8. The Passinge mesures. Hyperion Records [online]. [cit. 2018-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b KENNICOTT, Philip. The Passinge Mesures: Music of the English virginalists. www.gramophone.co.uk [online]. 2018-10-30 [cit. 2018-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. SADIE, Julie Anne. RAMEAU Pièces de Clavecin. www.gramophone.co.uk [online]. Gramophone, 2014-12-03 [cit. 2018-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. MAHAN ESFAHANI - TIME PRESENT AND TIME PAST. www.deutschegrammophon.com [online]. Deutsche Grammophon, 2015-05-11 [cit. 2018-11-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  12. BACH Goldberg Variations / Esfahani. www.deutschegrammophon.com [online]. Deutsche Grammophon, 2016-08-26 [cit. 2018-11-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  13. Ciaramella Instrumental And Vocal Ensemble* - Sacred And Secular Music From Renaissance Germany. Discogs [online]. [cit. 2018-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Corelli - Mahan Esfahani, Michala Petri - La Follia. Discogs [online]. [cit. 2018-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. RICKARDS, Guy. UK DK: Contemporary Recorder. www.gramophone.co.uk [online]. Gramophone, 2015-04-10 [cit. 2018-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. TOMMASINI, Anthony. Classical Critics Pick the Top Music Recordings of 2014. The New York Times. 2014-12-18. Dostupné online [cit. 2018-11-22]. (anglicky) 
  17. Time Present and Time Past | Various Composers par Mahan Esfahani. Qobuz [online]. [cit. 2018-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Contempuls Night: Mahan Esfahani. www.dox.cz [online]. DOX [cit. 2018-11-23]. Dostupné online. 
  19. PAROULKOVÁ, Veronika. Mahan Esfahani pro Bohuslava Martinů. klasikaplus.cz [online]. [cit. 2018-11-23]. Dostupné online. 
  20. VEBER, Petr. Intimní benefice jednoho cembalisty s dvěma cembaly. www.klasikaplus.cz [online]. [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. 
  21. PKF-Prague Philharmonia & Jiří Rožeň živě z Rudolfina. Pražské jaro [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  22. ČSKH – Mahan Esfahani | Česká filharmonie. ceskafilharmonie.cz [online]. [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]