Libiš
| Libiš | |
|---|---|
 Kostel svatého Jakuba | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Neratovice |
| Obec s rozšířenou působností | Neratovice (správní obvod) |
| Okres | Mělník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°16′27″ s. š., 14°30′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 415 (2024)[1] |
| Rozloha | 7,12 km²[2] |
| Katastrální území | Libiš |
| Nadmořská výška | 165 m n. m. |
| PSČ | 277 11 |
| Počet domů | 777 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Mělnická 579 277 11 Libiš obec.libis@libis.cz |
| Starostka | Mgr.Pavlína Komeštíková, DiS. |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Libiš | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 571784 |
| Kód části obce | 402532 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Libiš (dříve zřejmě Ľubiš) je obec v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Leží v severozápadním sousedství města Neratovice. Rozkládá se asi deset kilometrů jižně od Mělníka a je přimknutá k Neratovicím.[pozn. 1] V současnosti v obci žije přibližně 2 400[1] obyvatel. V katastru Libiše se nachází většina areálu chemické továrny Spolana.[4]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název byl odvozen z osobního jména Libich.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Pověsti
[editovat | editovat zdroj]Svým počátkem sahá do pohanského věku. Podle pověsti zde bývala tvrz v místech východně od bývalého štěpánského přívozu na Labi, kde je nyní les. Před dávnými lety zde byly zbytky zdí a mnoho velkých kamenů. Místo bylo nazýváno na kole, na zámku, na starém hradě. Podle pověsti byla tvrz letním sídlem kněžny Libuše, která také v Libiši dala postavit pohanský chrám v místě, kde je kostel svatého Jakuba. O pohanském pravěku svědčí také pohanské mohyly objevené za kostelem, kde byly nalezeny lidské kosti, popelnice a jiné starodávné předměty. Z tvrze prý vedla podzemní chodba až do kostela v Libiši. Tvrz i ves byly nazvány jménem zakladatelky Libuše (Libuš). Nezachovaly se však listiny, jež by se o tvrzi zmiňovaly.
Středověk
[editovat | editovat zdroj]Pražský měšťan a konšel jménem Stach prodal Libuš (Libiš) roku 1355 Janu Rollovi. V roce 1406 koupil Libiš břevnovský klášter, který zde měl dvůr s dvěma poplužími. Ve stvrzovací listině města Kostelec nad Labem ze dne 24. července 1407 je jmenován rytíř Ctibor z Libiše. V husitských válkách ovládli Libiš a blízkou ves Slatinu (nyní již zaniklou) roku 1421 pražané. Roku 1432 náležela ves Libiš dílem k obřístevskému statku. V roce 1542 prodal Jindřich Hasištejnský z Lobkovic Libiš Vilému ze Lstiboře jako část obřístevského statku. Staroměstští Pražané museli pro odboj proti králi Ferdinandu I roku 1547 postoupit své dědičné statky, k nimž náležela také ves Libiš. Díl Libiše náležející k obřístevskému statku koupil roku 1618 Václav Šťastný Pětipeský. Ten byl v roce 1621 odsouzen pro vzpouru ke ztrátě majetku a tak koupila Libiš od české komory kněžna Polyxena z Lobkovic.
Moderní dějiny
[editovat | editovat zdroj]V pozdější době byla Libiš popisována takto: …při Labi zde rozkládají se stinné lesy velkostatku obřístevského s bujnými lučinami, jež u štěpánského přívozu zakončeny jsou letohrádkem Antonie hraběnky Valdšteinové. Od obce ku straně západní jsou borky rolnické, jež souvisí s panskou bažantnicí, kterou Pražané v posledních letech jako místo výletní sobě oblíbili. Nedaleko Libiše, asi 2 km na jihovýchod jde česká severní dráha, k níž připojena je odbočka ku Kralupům. Podle obce jde pohodlná erární silnice od Prahy ku Mělníku, od ní pak odbočuje „u Křížku“ silnice okresní, ubírající se skrze Libiš k železniční stanici v Neratovicích…[zdroj?]
Škola v Libiši byla postavena v roce 1869 vedle staré školy jako konfesionální evangelická o jedné třídě s právem veřejnosti a byla četně navštěvována. Z učitelů zvláště zasluhuje zmínku Josef Baštecký – rodák z Neratovic, který zde vyučoval od roku 1832 do roku 1875.
Libiš činila místní a katastrální obec, poštou náležela k Neratovicím (tehdy v okrese Karlínském). Bývali zde tito řemeslníci: dva kováři, dva koláři, pekař, řezník, krejčí, tři obuvníci, jeden košíkář. Byly zde dva obchody smíšeným zbožím, dvě živnosti hostinské, dva výčepy kořalky, jeden výčep vína, dále hokynářství a dvě prodejny tabáku. Roku 1894 si vypůjčila Libiš 10 000 zlatých od Zemské banky království českého, tuto částku splácela padesát roků.[zdroj?]
Po roce 1900
[editovat | editovat zdroj]Roku 1932 byl založen v Libiši Sokol.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]
Na břehu mrtvého ramene Labe u Libiše, v sousedství zadní části chemické továrny Spolana je lužní les, z něhož část byla přírodní rezervací Černínovsko. Tato rezervace v roce 2014 zanikla a byla nahrazena přírodní rezervací Úpor-Černínovsko. Vyskytuje se zde řada chráněných rostlinných druhů a četná hnízdiště vodního ptactva. Lokalita končí u Štěpánského mostu přes Labe, patřícího do území obce Obříství.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 375 | 429 | 444 | 507 | 649 | 722 | 1 352 | 1 967 | 2 272 | 2 074 | 1 851 | 1 719 | 1 769 | 2 067 | 2 421 |
| Počet domů | 64 | 68 | 73 | 87 | 122 | 137 | 304 | 499 | 503 | 514 | 512 | 572 | 595 | 681 | 777 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[9]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
- 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
- 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[10]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[11]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[12]
- 1949 Pražský kraj, okres Mělník[13]
- 1954 Pražský kraj, okres Mělník, město Neratovice[14]
- 1960 Středočeský kraj, okres Mělník, město Neratovice
- k 24. listopadu 1990 Středočeský kraj, okres Mělník[14]
- 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.[15]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]V obci Libiš (1450 obyvatel, katol. kostel, evang. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: bednář, drogerie, obchod s dřívím, 3 holiči, 4 hostince, kamnář, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, 2 lakýrníci, 2 obuvníci, 3 pekaři, stáčírna lahvového piva, pohřební ústav, 4 rolníci, 3 řezníci, 10 obchodů se smíšeným zbožím, 2 stavební hmoty, 3 obchody se střižním zbožím, švadlena, trafika, 5 truhlářů, 3 obchody s uhlím, velkostatek, vetešník, 5 zahradnictví, 3 zedničtí mistři, zlatník.[16]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice I/9 a silnice II/101 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Neratovice – Libiš – Kralupy n.V. – Kladno. Mezi Libiší a mostem přes Labe jsou vedeny společně.
- Železnice – Katastrální území obce protíná Trať 092 Neratovice – Kralupy nad Vltavou.
- Železniční stanice na území obce není. Nejblíže obci je železniční stanice Neratovice ve vzdálenosti 1 km ležící na trati 070 z Prahy do Mladé Boleslavi, na trati 074 do Čelákovic a na trati 092 do Kralup nad Vltavou.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Kralupy nad Vltavou, Mělník, Neratovice, Odolena Voda, Praha, Štětí, Všetaty.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Jakuba při severním okraji obce – gotický, snad dílo pražského stavitele Petra Lútky z doby těsně před rokem 1391. Věž dle dochovaného nápisu na kamenné desce byla přistavěna roku 1541. Uvnitř kostela jsou fresky ze 14. a 15. století.[17] Kostel obklopuje okrouhlý ohrazený hřbitov, při vchodu do areálu se nachází dřevěná hranolová zvonice na nízké kamenné podezdívce.
- Kostel Svaté Trojice, někdejší toleranční kostel postavený mezi lety 1788 a 1792 ve stylu selského baroka, nyní v užívání Českobratrské církve evangelické.[18][19] V minulosti se změnil z lutherského na reformovaný. Jeden z citátů z Bible v kostele je v maďarštině, tím zachoval kněz Jan Vég (též Wégh, 1755–1830) památku na rodnou řeč. Kázání psal v latině, do češtiny mu je překládal Václav Matěj Kramerius a kněz je četl. Tak se naučil česky. Později napsal mj. Horlivé a nábožné modlitby křesťanské (Praha 1799) a byl autorem frontispisu (signován Joh. Wégh del.), který rytecky provedl Jan Berka.[20][19] V kostele byl natáčen film podle Vladimíra Körnera Sněžná noc (2009) a film Jan Palach (2018). Jan Palach byl členem zdejšího sboru.
- Kostel Nejsvětější Trojice a pastorační centrum Kardinála Josefa Berana – na katastru obce bude vystavěn nový kostel pro Neratovice, dokončen má být v roce 2027
- Výklenková kaplička sv. Václava na návsi, z 19. století
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]Karel Novotný (9. 6. 1876 Libiš u Neratovic – 30. 5. 1927 Praha, pohřben v Lobkovicích). Český novinář, žurnalista, satirik, od r. 1904 redaktor Hlasu národa, Ilustrovaného kurýra a po převratu redaktor a soudní referent deníku Venkov. Spřátelil se a často stýkal s rodinou dr. Jana Palackého, syna historika Františka Palackého. Je autorem četných kulturně-historických monografií a studií o osobnostech, jakými byli Hana Kvapilová, Karel Havlíček Borovský, Svatopluk Čech, Václav Babinský ad.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Obecní úřad -
Základní škola -
Kostel svatého Jakuba od jihozápadu -
Kostel svatého Jakuba a zvonice od jihu -
Dřevěná zvonice -
Chladicí věž Spolany -
Libišská strouha vytékající z areálu Spolany
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Například ulice Hraniční tvoří hranici mezi městem Neratovice a obcí Libiš: vozovka ulice a západní strana patří k Libiši, východní strana ulice k Neratovicím.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Základní info o obci [online]. Obec Libiš [cit. 2023-03-05]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. Heslo Libiš, s. 590–591.
- ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce, s. 279.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 290.
- ↑ Udělené symboly – Libiš [online]. 2002-03-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 725. (česky a německy)
- ↑ FAKTOR, Ondřej. Vejdi poutníče. 1. vyd. Neratovice: Verbum, 2019. 176 s. ISBN 978-80-906706-3-1.
- ↑ ŽMOLÍK, Václav. Kde se modlil i Jan Palach. Týdeník Rozhlas. 2018, čís. 6, s. 22. ISSN 1213-2098.
- ↑ a b ŘEHÁK, Honza a PFANN, Miroslav. Za kulisy kostela [video]. In: YouTube.com [online]. 3. 3. 2020 [cit. 20. 1. 2022]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=zwFQGFaV3eA
- ↑ VOIT, Petr. Jan Végh. In: Encyklopedie knihy [online]. Datum poslední úpravy 10. 12. 2018 22:43 [cit. 20. 01. 2022]. Dostupné z: https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php?title=Jan_V%C3%A9gh&oldid=14369
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Libiš na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Libiš v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
