Lengenfeld (Vogtland)

Lengenfeld ;
	Kostel ve městě Lengenfeld
	; znak
Poloha
Souřadnice	50°34′ s. š., 12°22′ v. d.
Nadmořská výška	403 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Fojtsko
Administrativní dělení	8 místních částí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	47,0 km²
Počet obyvatel	7 084 (2023)
Hustota zalidnění	150,8 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Volker Bachmann
Oficiální web	www.stadt-lengenfeld.de
Adresa obecního úřadu	Hauptstraße 1; 08485 Lengenfeld
Telefonní předvolba	037606
PSČ	08485
Označení vozidel	V, AE, OVL, PL, RC
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lengenfeld je město v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Fojtsko a má přibližně 7 100^[1] obyvatel.

Geografie

Poloha

Město leží v údolí řeky Göltzsch, téměř 20 km jihozápadně od města Cvikov a 20 km severovýchodně od Plavna. Nachází se na východě přírodní oblasti Fojtsko a v saské části historického území Fojtska.

Č��sti města

Irfersgrün
Pechtelsgrün
Plohn/Abhorn
Grün
Schönbrunn
Waldkirchen
Weißensand
Wolfspfütz

Historie

Lengenfeld byl založen v letech 1150 až 1230 jako lesní lánová ves franskými osadníky. První doložená zmínka o Lengenfeldu pochází z roku 1438 v souvislosti s darem z Hoyersmühle (dnešní Klopfermühle) na martinský oltář ve farním kostele ve Cvikově. Starosta byl zmíněn již v roce 1419. V tomto období se rozvíjel i vývoj od vesnice k městečku s městskými právy. Zatímco již v roce 1430 se o místě hovořilo jako o trhu, jako o městečku se o něm mluví až v roce 1764. K roku 1471 je doložena příslušnost Lengenfeldu k panství Mylau. Conrad Metzsch udělil místu privilegia a osvobození od povinné práce. Již v roce 1519, tj. druhý rok po vyvěšení tezí ve Wittenbergu byla v Lengenfeldu zavedena reformace. V souvislosti s tím existoval během selské války v roce 1525 v sousedním Waldkirchenu selský tábor.

Lengenfeld se velmi rychle rozvíjel v 16. století. První učitel je uváděn k roku 1541, první radnice k roku 1544 a první samostatná farnost k roku 1545. Založení soukenického cechu v roce 1562 bylo předpokladem k tomu, aby se Lengenfeld stal významnou textilní lokalitou. Rok 1633 byl nejčernějším rokem v historii města, kdy Lengenfeld pocítil hrůzy třicetileté války a téměř polovina tehdejšího obyvatelstva, 233 lidí, zemřela na mor. Během této doby byl zničen i sousední hrad Plohn. V roce 1714 obdržel Lengenfeld od císaře Karla VI. privilegium obchodovat s látkou v rakouských zemích. V roce 1778 zde byl založen tkalcovský cech. Se vznikem továrny na bavlnu se počet obyvatel Lengenfeldu v letech 1779 až 1794 téměř zdvojnásobil. Ze soukenického řemesla se vyvinula výroba sukna, plstěných látek a bílého plátna. V letech 1806 a 1807 zde postavil Gottlob Friedrich Thomas první strojní přádelnu bavlny ve Fojtsku pomocí spřádacích strojů, které sám postavil. První parní stroj ve městě byl instalován v letech 1836 a 1837. V roce 1841 byly provedeny poslední pokusy o rýžování zlata na řece Göltzsch. Pro srovnání, v roce 1730 bylo mezi Hoyersmühle a Mühlwand sedm rýžoven zlata.

Osobnosti

Čestní občané

Hermann Gerisch (1910–1994), učitel, místní historik, dialektový básník
Gottlob Friedrich Thomas (1859–1921), radní, výrobce plstěných látek, zakladatel Lengenfeldského parku
Ernst Baumgärtel (1851–1939), obchodní rada, významný průmyslník ve městě
Eduard Feustel (1874–1955), velkoobchodník s vlnou, přispěl zejména městské nemocnici
Wilhelm Bernhard Hildebrand (1825–1898), pastor v Lengenfeldu
Edwin Schubert (1893–1996), čestný občan místní části Waldkirchen, místní kronikář Waldkirchenu

Rodáci

Johann Friedrich Ackermann (1726–1804), lékař a vysokoškolský učitel
Christian Gottlieb Hüttner (1787–1854), vrchní ředitel saského poštovního systému
Gottlob Friedrich Thomas (1755–1835), průmyslový průkopník a majitel přádelny
Ernst Gottschald (1795–1871), starosta Plavna
Johann Gottlieb Leipoldt (1803–1872), misionář v Jižní Africe, spoluzakladatel Wupperthalu
Johann Gotthelf Christian Weiß (1803–1884), majitel přádelny a tkalcovny, v roce 1883 založil přádelnu s pozdější tovární osadou
Konstantin von Tischendorf (1815–1874), teolog
Franz Eduard Weidenmüller (1819–1892), majitel přádelny
Otto Beutler (1853–1926), právník, primátor Drážďan
Max Fickenwirth (1868–1938), gymnasta, ředitel saského učitelského ústavu pro tělocvik
Robert Müller (1868–1948), politik, poslanec saského zemského sněmu a soudce
Karl Kautzsch (1887–1978), politik, poslanec saského zemského sněmu a zemský rada
Helmut Bechler (1898–1971), generálmajor Wehrmachtu ve druhé světové válce
Siegbert Hummel (1908–2001), tibetolog, sinolog
Karl Adolf Schwabe (1909–1990), mistr barvíř a politik, poslanec Říšského sněmu
Bernhard Bechler (1911–2002), důstojník Wehrmachtu, po roce 1945 ministr vnitra spolkové země Braniborsko v sovětské okupační zóně, později u Národní lidové armády
Carl Ordnung (1927–2012), publicista a politik (DDR-CDU)
Siegfried Stöckigt (1929–2012), pianista
Michael Ketting (* 1950), inženýr, manažer a profesor technologie stavebních strojů
Gunter Wild (* 1958), politik

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lengenfeld (Vogtland) na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lengenfeld na Wikimedia Commons

[5002f58aa2274f87dc88b7a7ebf10ced2c93fa2a-1] Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].

[1]