Lebensborn

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Lebensborn
Sestra v domově Lebensbornu
Právní forma	spolek
Založeno	12. prosince 1935
Zánik	1945
Ředitel	Heinrich Himmler
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lebensborn, plným názvem Lebensborn e. V. (eingetragener Verein, zapsaný spolek), byl v nacistické Třetí říši vládou podporovaný spolek, jehož cílem bylo na základě nacistické ideologie o rasové hygieně (nacistická eugenika) zvýšit počet árijských dětí. Cíle mělo být dosaženo prostřednictvím anonymních porodů a následného nabídnutí dětí (včetně těch pocházejících z mimomanželských svazků) k adopci, a to zejména příslušníkům SS. Tyto děti měly zalidnit prostor vyprázdněný po vyhlazení či odsunu původního obyvatelstva. Program byl založen Heinrichem Himmlerem 12. prosince 1935.

Norimberským soudem byli za projekt Lebensborn obžalováni vedoucí organizace Max Sollmann, jeho zástupkyně Inge Viermetz a hlavní lékař Gregor Ebner. Všichni byli zproštěni viny.

Lebensborn znamená starohornoněmecky Pramen života; Leben znamená i v dnešní němčině život; slovo Born je dodnes dochováno (případně ve své starší podobě -bronn) v některých místních názvech (Paderborn; Heilbronn) a znamená studna, pramen, zdroj.

Cílem programu Lebensborn bylo zalidnit Třetí říši čistokrevnými Árijci. Životní prostor pro novou populaci chtěli nacisté získávat na východě (Drang nach Osten) na úkor Slovanů, ale i Židů a dalších etnických skupin žijících jako autochtonní obyvatelstvo převážně na východě Evropy. Kromě odsunu původního obyvatelstva se využívalo i hromadné vyhlazování v koncentračních táborech a vyhlazovacích táborech, tedy genocida.

Porodnice byly po celé Němci okupované Evropě. Nejvíce dětí (asi 10 tisíc) se narodilo v Norsku, kde bylo 9 porodnic. Další byly v Holandsku, Dánsku ale také ve Francii (zámek Lamorlaye), v Belgii (zámek Wégimont), v Rakousku (sanatorium Wienerwald). Na konci války našli Američané v německém Steinhöringu skoro tři stovky opuštěných malých dětí. V Čechách tento program probíhal na zámku ve Veltrusech.^[1]

S programem Lebensborn byl spojen také osud několika dětí z vypálených Lidic a Ležáků. Ty, které byly shledány vhodnými pro germanizaci, byly převezeny do Německa a předány do péče pěstounů.^[2][3]

Inspirace programem Lebensborn se objevuje v knize Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.

Film Der Lebensborn – Pramen života natočený v režii Milana Cieslara podle námětu a scénáře Vladimíra Körnera prohlubuje mýty vzniklé v 50. a 60. letech 20. století a na podkladu skutečně fungujícího domova pro nastávající matky rozvíjí příběh, který má se skutečným programem Lebensborn jen máloco společného.

• 
  Porodní sál
• 
  Dům matek ve Steinhöringu
• 
  Slovinské děti v táboře Saldenburg
• 
  Himmler s dcerou Gudrun Burwitz
• 
  Plakát Nationalsozialistische Volkswohlfahrt
• 
  Vedoucí programu Max Sollmann

• CLAY, Catrine; LEAPMAN, Michael. Panská rasa : nacistické Německo a experiment Lebensborn. Praha: Columbus, 1996. 196 s. ISBN 80-85928-43-4. 
• ILTIS. „Lebensborn - eingeschriebener Verein“ - „Zdroj života - zaps. spol.“. Věstník Židovské obce náboženské v Praze. 27. říjen 1950, roč. XII., čís. 43, s. 497–498. 
• Porodnice třetí říše [TV dokument]. Francie, 2013, 52 min. ČT2 7. 8. 2017 20.00 hod. [Orig.: Les Pouponnières du IIIe Reich].
• Pramen života [Film]. Česko, 2000, 107 min csfd.cz.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lebensborn na Wikimedia Commons
• Stránka s popisem programu Lebensborn

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.