Přeskočit na obsah

Kusa moči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kusamoči
Základní informace
Místo původuJaponsko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kusa moči (草餅), popřípadě jomogi moči (蓬餅), je japonská sladkost z moči a listů byliny jomogi, známého také jako japonský pelyněk (Artemisia princeps). Protože je pelyněk léčivka, považuje se i kusa moči za zdraví prospěšné.

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Slovní spojení kusa moči se dá přeložit jako bylinné moči, což věrně vystihuje podstatu této sladkosti.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Listy byliny se hnětením zapracovávají do moči, díky tomu má výsledná cukrovinka živě zelenou barvu, přičemž odstín se odvíjí od množství použitých listů. Výsledný koláček je obvykle kulatý, někdy čtvercový.

Moči s příměsí bylin vyráběli Japonci od pradávna, ovšem původně používali protěž žlutobílou, která byla známá mezi obyčejnými lidmi jako bylina zvyšující plodnost. Nápad používat japonský pelyněk přejali od Číňanů.[1] Ti vměšovali listy do rýžových koláčků, protože věřili, že vůně trávy má moc odehnat zlé duchy.[2]

Písemné prameny z období Heian uvádějí, že šlechta jedla kusa moči během palácových sešlostí.[3]

Během období Edo se začalo kusa moči připravovat jako pohoštění pro dívčí festival Hinamacuri. Důvodem, proč byla vybrána právě tato sladkost, byla živě zelená barva, která symbolizovala čerstvou zeleň a ta zase vitalitu. Dalším důvodem pak bylo pochopitelně i všeobecné vnímání kusa moči jako obecně prospěšného jídla, které přináší zdraví a dlouhověkost.[3]

Léčivá potravina

[editovat | editovat zdroj]

Myšlenka, že jídlo a zdraví spolu úzce souvisí, nebyla starým Japoncům cizí, na souostroví byla bylinná medicína vždy populární. Vlastní japonský pelyněk, hlavní přísada kusa moči, se v lékařství používá minimálně 2500 let. Lékaři po něm historicky sahali, aby ho použili jako hemostatikum, lék na průjem a k prevenci potratů.[4]

I když se dnes už na všechny tyto záležitosti nepoužívá, obsahuje mnoho tělu prospěšných látek, například vitamín B1 a vitamín B2, chlorofyl a vlákninu[3] (přičemž minimálně vláknina zlepšuje peristaltiku střev a může zlepšovat pacientův stav při průjmech[5]), a je proto označován jako „královna bylin“.[3]

Výzkum provedený v Hokkaido Tokachi Area Regional Food Processing Technology Center dokonce tvrdí, že japonský pelyněk zlepšuje průtok krve, protože napomáhá rozšiřování krevních cév a je tedy vhodný pro lidi se špatným krevním oběhem.[5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kusa mochi na anglické Wikipedii.

  1. 株式会社インプレス. 【和菓子歳時記17】春の季語の1つ「草餅」で、季節の変わり目の厄払い. 家電 Watch [online]. 2017-03-04 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (japonsky) 
  2. NAKAYAMA, Keiko. Encyklopedie: Svět japonských sladkostí. [s.l.]: Iwanami Shoten, 2006. ISBN 9784000803076. 
  3. a b c d 草餅の特徴・歴史・味 - 和菓子の季節.com. wagashi-season.com [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  4. CHEN, Hanxi. 草餅の医食文化誌. 2013-03-25 [cit. 2023-11-06]. Waseda University. Dostupné online. (japonsky)
  5. a b よもぎ餅からよもぎ蒸しまで! 女性の健康とよもぎ [食と健康] All About. All About(オールアバウト) [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (japonsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]