Přeskočit na obsah

Konfiskace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Císařská komise zabavuje statky povstalců v rámci tzv. pobělohorských konfiskací (Česko-moravská kronika, J. Scheiwl, 1891)

Konfiskace (z latinského confiscatio) označuje na rozdíl od vyvlastnění zabavení majetku bez náhrady.

Příklady konfiskace

[editovat | editovat zdroj]
  1. v právním státě:
  2. za, dnes už v našich končinách výjimečných poměrů ještě nevzniklého právního státu, v dobách převratů, ozbrojených konfliktů, v právním vakuu před nimi a po nich, jako např.:
  3. v diktaturách, totalitách:
    • Konfiskace v totalitních státech. Lidem nebo skupinám, označeným za nepřátele je zabavován majetek. Takto postižení jsou zpravidla zbavováni i dalších práv, pokud ještě existují – taktika „rozděl a panuj“ je režimem uplatňována k drobení společnosti na „méně bezprávné“ a „více bezprávné“.
    • V sovětském bloku, tzv. socialistiském táboře, probíhala konfiskace tzv. znárodněním.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HORÁK, Ondřej. Lichtenštejnové mezi konfiskací a vyvlastněním. Příspěvek k poválečným zásahům do pozemkového vlastnictví v Československu v první polovině dvacátého století. Brno: [s.n.], 2007. Dostupné online. Dizertační práce. 
  • Knoz, Tomáš: Pobělohorské konfiskace. Moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty. Brno, Matice moravská a Masarykova univerzita 2006. ISBN 80-210-4130-7 (Masarykova univerzita : váz.). -- ISBN 80-86488-34-9 (Matice moravská : váz.)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]