Přeskočit na obsah

Karel Šrom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Šrom
Základní informace
Narození14. září 1904
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. října 1981 (ve věku 77 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryklasická hudba, scénická hudba a taneční hudba
Povoláníhudební skladatel, spisovatel, publicista, dramaturg, hudební publicista, právník, klavírista a hudebník
PříbuzníEmil Hradecký švagr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Šrom (14. září 1904 Plzeň[1]21. října 1981 Praha) byl český hudební skladatel a publicista.

Absolvoval gymnázium v Praze a pokračoval studiem práv na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Po promoci pracoval v právním oddělení Obce pražské až do roku 1945. Hudbu studoval soukromě. Byl mimo jiné žákem Karla Háby. V letech 19271929 byl hudebním dramaturgem Osvobozeného divadla. Působil jako hudební referent časopisů Československá republika, Venkov a Rytmus.

Po skončení války se stal vedoucím hudebního odboru Československého rozhlasu a redaktorem hudebního oddělení nakladatelství Orbis a Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění. V letech 19541960 působil jako ředitel Českého hudebního fondu.

Byl autorem mnoha publicistických prací propagujících českou hudbu a české umělce. Napsal stovky textů pro hudební vysílání Československého rozhlasu. Má velkou zásluhu na vybudování a organizaci Českého hudebního fondu.

  • Chvilky (1942)
  • 7 kousků pro klavír (1943)
  • Minutky pro dva klavíry (1951)
  • Baculínek (1954)
  • Černobílá toccata (1954)

Komorní skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • Sonáta pro housle a klavír (1920)
  • 1. smyčcový kvartet (1923)
  • 2. smyčcový kvartet (1941)
  • Scherzové trio (1943)
  • Vynafítka, pohádky pro noneto (1952)
  • Etudy pro noneto (1959)

Orchestrální skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • Serenáda pro smyčcový orchestr (1922)
  • 1. symfonie (1930)
  • Suita pro velký orchestr (1934)
  • 2. symfonie (1951)
  • Plivník, scherzo pro orchestr (1953)
  • Vzdech na bruslích, symfonické allegretto podle „Šibeničních písní“ Christiana Morgensterna (1957)
  • Koncert pro klavír a orchestr (1961)
  • Hajaja, suita pro malé i velké (1961)

Vokální skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • V bouři (slova Josef Václav Sládek, 1932)
  • Tvář, pět písní na slova František Halas|Františka Halase (1936)
  • 5 veselých na přidání (úpravy lidových písní pro mužský sbor, 1940)
  • Námluvy (úpravy lidových písní pro smíšený sbor, 1951)
  • Rozmarýnek (úpravy lidových písní pro ženský sbor, 1953)

Komponoval rovněž taneční skladby a scénickou hudbu.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Alena Martínková: Čeští skladatelé současnosti. Praha, 1985
  • The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Second Edition.(ed. John Tyrrell), London 2001

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]