Karburátor
Karburátor (zastarale zplynovač podle německého Vergaser) je součást zážehového spalovacího motoru, v níž dochází k přípravě zápalné směsi benzínu a vzduchu v potřebném množství a v potřebném poměru vzduchu a benzínu podle zatížení motoru a jeho otáček. Hlavním úkolem karburátoru je dávkování a jemné rozprášení benzínu do proudu vzduchu nasávaného do spalovacího prostoru motoru.
Princip karburátoru vynalezl v roce 1893 Karl Maybach. (Poprvé se o jednoduchý karburátor pokusil mezi lety 1862–1863 belgický vynálezce Étienne Lenoir u plynového motoru vlastní konstrukce. V tomto případě nešlo ještě o benzínový motor.[1])
Karburátor je nepřesné zařízení, proto se s příchodem emisních limitů pro osobní automobily od jeho používání upustilo (v EU bylo implementací emisních norem po roce 1992 jeho použití de-facto znemožněno)[2] a přešlo se na mnohem přesnější elektronicky řízené vstřikování paliva.
Základní části
[editovat | editovat zdroj]- směšovací komora
- difuzor
- plováková komora
- plovák
- odvzdušňovací ventil
- jehlový ventil
- rozprašovací trubice
- škrticí klapka
Další části karburátoru
[editovat | editovat zdroj]- zařízení pro spouštění studeného motoru (přeplavovací kolík, sytič nebo přívěra vzduchu)
- systém volnoběžných otáček
- akcelerační pumpička
- obohacovač částečného a plného zatížení
- přechodový systém
- elektromagnetický odpojovač
- mechanismus ovládání 2. stupně (mechanicky/podtlakem)
Princip činnosti
[editovat | editovat zdroj]Při nasávání směsi do motoru prochází vzduch zúžením ve tvaru nerovnoměrného oboustranného trychtýře (difuzoru), kde díky Bernoulliho jevu stoupá rychlost proudění vzduchu a snižuje se jeho tlak, čímž se přes trysku (injektor) přisává do proudícího vzduchu palivo z komory karburátoru a tříští jej na malé kapičky. Odsátím části paliva poklesne v plovákové komoře hladina a jehlový ventil mechanicky propojený s plovákem pootevře palivové potrubí, čímž se opět zvýší hladina paliva v komoře a jehlový ventil přítok dalšího paliva uzavře.
Rozdělení karburátorů
[editovat | editovat zdroj]Karburátory se dělí podle několika kritérií:
- Podle polohy směšovací komory
- spádové – směšovací komora je umístěna vertikálně a proud vzduchu prochází shora dolů
- horizontální – směšovací komora je umístěna vodorovně
- šikmé – směšovací komora je umístěna šikmo a proud vzduchu prochází shora dolů
- Podle způsobu regulace množství směsi
- se škrtící klapkou – proud směsi do spalovacího prostoru motoru je regulován otočnou klapkou
- s šoupátkem – proud směsi do spalovacího prostoru motoru je regulován posuvným šoupátkem
- Podle počtu směšovacích komor
- jednoduché – mají pouze jednu směšovací komoru
- dvojité (vícenásobné) – mají dvě nebo více směšovacích komor, které se otevírají najednou
- dvoustupňové – mají dvě nebo více směšovacích komor, které se otevírají postupně podle potřeby
- rovnotlaké – mají měnitelný průřez difuzoru, čímž se udržuje konstantní podtlak
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ JÍLEK, František; KUBA, Josef; JÍLKOVÁ, Jaroslava. The World Inventions in Dates. Praha: Nár. tech. muzeum, 1979. S. 106. (anglicky)
- ↑ https://www.autoforum.cz/technika/vykon-aut-zvysovala-po-dekady-dnes-zapomenuta-technologie-zakazana-byla-v-roce-1992 - Výkon aut zvyšovala po dekády dnes už zapomenutá technologie, zakázali ji v roce 1992
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu karburátor na Wikimedia Commons