Křivsoudov
| Křivsoudov | |
|---|---|
 Radnice v Křivsoudově | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Vlašim |
| Obec s rozšířenou působností | Vlašim (správní obvod) |
| Okres | Benešov |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°37′59″ s. š., 15°5′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 449 (2024)[1] |
| Rozloha | 13,66 km²[2] |
| Katastrální území | Křivsoudov |
| Nadmořská výška | 442 m n. m. |
| PSČ | 257 65 až 257 66 |
| Počet domů | 179 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Křivsoudov 1 257 65 Křivsoudov podatelna@mestys-krivsoudov.cz |
| Starosta | Jan Červený |
| Oficiální web: www | |
  Křivsoudov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 530000 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křivsoudov (německy Kschiwsoudow) je městys v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Žije zde 449[1] obyvatel.
Ve vzdálenosti sedmnáct kilometrů severozápadně leží město Vlašim, dvacet kilometrů jihovýchodně město Humpolec, 22 kilometrů východně město Světlá nad Sázavou, 24 kilometrů jižně město Pelhřimov a asi čtyřicet kilometrů Benešov. Křivsoudov sousedí na severu se Strojeticemi a Loktem, na západě s Děkanovicemi, na jihu se Studeným a Martinicemi u Onšova a na východě s Čechticemi.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Křivsoudově pochází z roku 1276. Majitelem zdejší tvrze byl tehdy purkrabí Pražského hradu Oldřich z Říčan, který zde založil hrad a opevněný kostel Narození Panny Marie.[4] V roce 1307 se majitelem obce stalo pražské biskupství. Křivsoudov byl povýšen na městečko a v roce 1382 zde byla založena škola pro chudé duchovní.
V husitské době se roku 1424 stal majitelem Beneda z Nečtin. Po porážce husitského hnutí odešel Beneda z Nečtin ze země a král věnoval Křivsoudov Mikuláši Trčkovi z Lípy. On a jeho potomci zde však nebydleli (měli sídlo v Lipnici nad Sázavou), a proto hrad chátral.
V roce 1550 koupil Křivsoudov Jindřich Střela z Rokyc. Opravil hrad a později postavil na náměstí panský zámeček. Jindřich Střela mladší přišel o Křivsoudov při pobělohorských konfiskacích v roce 1622. V roce 1702 se jeho majitelem stal Jan Leopold Donát z Trautsonu a Falkenštejna, který spojil toto panství s panstvím Dolní Kralovice. V roce 1715 však zničil hrad i městečko požár. Za vlády Josefa II. byla v Křivsoudově založena tkalcovská škola a ve stejné době vznikla i dřevěné budovy obecné školy. Kamenná školní budova pak byla postavena v roce 1807.
V 19. století se majiteli Křivsoudova stala knížata z Auerspergu. Ta jej držela až do znárodnění po druhé světové válce. Pak byly v typickém socialistickém stylu postaveny bytovky, mateřská škola, státní statek a prodejna (postavena v akci Z).
Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]V obci působí od roku 1878 sbor dobrovolných hasičů. Roku 1908 zde byl založen spolek Sokol, který si postavil v letech 1928–1930 budovu na místě vyhořelých sýpek. Pod místním Sokolem působí i klub ochotníků. V Křivsoudově působí i Klub žen a myslivecké sdružení Káně.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 985 | 1 021 | 896 | 901 | 894 | 879 | 729 | 647 | 619 | 549 | 508 | 424 | 390 | 407 | 434 |
| Počet domů | 125 | 131 | 135 | 142 | 146 | 146 | 159 | 171 | 164 | 158 | 155 | 168 | 178 | 185 | 179 |
Správa městyse
[editovat | editovat zdroj]Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice[8]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
- 1868 země česká, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice
- 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[9]
- 1942 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[10]
- 1945 země česká, správní okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[11]
- 1949 Jihlavský kraj, okres Ledeč nad Sázavou[12]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim
Části městyse
[editovat | editovat zdroj]- Jenišovice
- Křivsoudov
- Lhota Bubeneč
Správa městyse
[editovat | editovat zdroj]Znak městyse je historický, vlajka byla městysi udělens rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. června 2015. Znak Křivsoudova má v sobě tři kančí zuby na červeném podkladu.[13]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]V městysi Křivsoudov (přísl. Jenišovice, Lhota Bubeneč, 879 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] holič, 5 hostinců, kolář, kovář, 3 krejčí, lihovar Rud. Fuchs, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pokrývač, 4 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna v Křivsoudově, Reiffeisenova záložna pro Křivsoudov, 2 švadleny, 2 trafiky, truhlář, velkostatek Rud. Fuchs
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Městysem prochází silnice II/150 Votice – Čechtice – Křivsoudov – Ledeč nad Sázavou – Světlá nad Sázavou. Ve vzdálenosti čtyř kilometrů od obce vede dálnice D1 s exitem 66 (Loket). Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou. V roce 2012 městysi zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Dačice, Dolní Kralovice, Ledeč nad Sázavou, Pelhřimov, Praha, Telč, Vlašim.
Turistika
[editovat | editovat zdroj]- Cyklistika – Městysem vedou cyklotrasy č. 0071 Čechtice – Podměstský Mlýn – Trhový Štěpánov a č. 0083 Dolní Kralovice – Tomice – Křivsoudov.
- Pěší turistika – Městysem prochází zeleně značená turistická trasa Trhový Štěpánov – Keblov – Křivsoudov – Děkanovice – Snět.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Radnice s hospodářským dvorem a stodolou, postavená v roce 1901 v novorenesančním stylu.[15] Má dvě podlaží, kde v přízemí je restaurace a v prvním patře obecní úřad, zasedací místnost a knihovna.
- Renesanční panský zámeček v horní části náměstí.[16] Postavil jej zde rod Střelů z Rokyc.
- Kostel Narození Panny Marie v dolní části obce, pocházející z 13. století.[17] Byl několikrát přestavován a nese proto prvky prakticky všech stylů.
- V centru městečka se dochovaly nepatrné zbytky křivsoudovského hradu využité při stavbě barokní sýpky a ve dvacátém století sokolovny.[18]
- Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
- Kamenný most přes bezejmenný potok z roku 1844
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Křivsoudov – historický vývoj Archivováno 17. 9. 2017 na Wayback Machine. – Mikroregion Želivka
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Udělené symboly – Křivsoudov [online]. 2015-06-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. . (česky a německy)
- ↑ Radnice Křivsoudov Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. – Mikroregion Želivka
- ↑ Panský zámeček Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. – Mikroregion Želivka
- ↑ Kostel Narození Panny Marie Archivováno 8. 2. 2017 na Wayback Machine. – Mikroregion Želivka
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Křivsoudov, s. 303–304.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křivsoudov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Křivsoudov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
