Josef Tacl

Josef Tacl
Josef Tacl
Narození	3. března 1892 Ústí nad Orlicí, České království České království, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	2. září 1942 (ve věku 50 let) věznice Plötzensee, Berlín, Německo
Civilní činnost	učitel
Vojenská kariéra
Hodnost	plukovník jezdectva (brigádní generál in memoriam)
Doba služby	1914–1942†
Sloužil	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Československo Československo
Složka	Rakousko-uherská armáda (1914–1918) Československá armáda (1918–1939) Obrana národa (1939–1940)
Jednotka	c. k. pěší pluk č. 15 c. a k. pěší pluk č. 28 Pěší pluk 5 (velitel roty) Jezdecký pluk 6 (plukovní pobočník) 10. divize (přednosta I. oddělení štábu) Válečná škola Praha (profesor taktiky jezdectva) I./2. oddělení MNO (přednosta skupiny jezdectva)
Velel	I. korouhev jezdeckého pluku 1 Dragounský pluk 8 „Knížete Václava Svatého“ Krajské velitelství ON Pardubice
Války	první světová válka druhá světová válka (odboj)

Josef Tacl (3. března 1892, Ústí nad Orlicí – 2. září 1942, Berlín) byl důstojník československé armády a za okupace příslušník odbojové organizace Obrana národa popravený během druhé světové války nacisty.^[1]

Po maturitě na učitelském ústavu v Poličce byl v letech 1910 až 1914 učitelem na obecné škole, ale po vypuknutí první světové války byl odveden do rakousko-uherské armády, v níž bojoval na ruské a italské frontě jako velitel čety a později roty. Po návratu do Československa se stal důstojníkem z povolání, zastával řadu velitelských a štábních funkcí, a jeho vojenská kariéra vyvrcholila velením 8. dragounskému pluku, v jehož čele stál od 30. září 1937 až do rozpuštění československých ozbrojených sil po okupaci republiky.

Poté navázal spojení se zemským velitelem Obrany národa pro Čechy divizním generálem Vojtou a zapojil se do organizace odboje ve východních Čechách jako velitel Krajského velitelství ON Pardubice, a podílel se i na vytváření Krajského velitelství ON Hradec Králové a Okresního velitelství ON Vysoké Mýto a samostatné brigády ON Českomoravská vysočina (sídlo štábu Německý Brod).^[1] Již 6. února 1940 byl zatčen gestapem a uvězněn nejprve v Pardubicích a později v Drážďanech a Lipsku. Dne 17. prosince 1941 byl tzv. Lidovým soudem v Berlíně odsouzen k trestu smrti, který byl vykonán 2. září 1942 ve věznici Plötzensee.^[1] Jeho manželka zemřela již 22. dubna 1940 následkem nervového otřesu, který utrpěla po jeho zatčení.

Pomník padlým a popraveným absolventům Vysoké školy válečné před budovou ministerstva obrany ČR.^[2]

• 
  Osobní věstník MNO číslo 101, rok 1946 – titulní strana
• 
  Osobní věstník MNO číslo 101, rok 1946 – strana 1204 s oznámením o povýšení
• 
  Pomník důstojníků Generálního štábu, Obětí z let 1939 - 1945. Pomník padlým a popraveným absolventům Vysoké školy válečné před sídlem Ministerstva obrany ČR

• Československý válečný kříž 1939 1945, dekret č. 10703 in memoriam
• důstojník řádu Čestné legie, V. třída
• Řád rumunské koruny

• Tacl, Josef na www.valka.cz
• Brigádní generál Josef Tacl (1892 – 1942)
• Zločiny nacismu: Josef Tacl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.