Přeskočit na obsah

Jiří Kuthan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. PhDr. Jiří Kuthan, DrSc.
Jiří Kuthan na pražském arcibiskupství 16. listopadu 2019
Jiří Kuthan na pražském arcibiskupství 16. listopadu 2019
Narození13. června 1945 (79 let)
Písek
Povolánípedagog, historik umění a učitel
Alma materTechnische Universität Dresden Fachrichtung Biologie (2011)
OceněníOcenění za přínos k zapsání třebíčských památek na seznam UNESCO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Kuthan (* 13. června 1945 Písek) je český historik a historik umění, bývalý vedoucí Ústavu dějin křesťanského umění na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Odborně se zabývá především architekturou a uměním doby posledních Přemyslovců, Lucemburků a Jagellonců.

Po studiu na gymnasiu v Písku absolvoval (19631968) studium historie a dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (prof. J. Pešina, J. Homolka, J. Kropáček, P. Wittlich). Ve své diplomové,[1] rigorózní[2] a kandidátské práci[3] se zabýval středověkou architekturou jižních Čech.

V letech 1968–1969 pracoval jako odborný pracovník v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou a člen redakce revue Arch, poté jako redaktor v nakladatelství Artia v oddělení publikací o umění (1969–1972). V letech 1972–1977 pracoval jako historik umění na Útvaru hlavního architekta města Prahy,[4] 1977–1983 byl odborným pracovníkem Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. Od 1. ledna 1984 nastoupil jako vědecký pracovník do Ústavu dějin umění ČSAV. V letech 1988-1989 absolvoval studijní pobyt v Německu umožněný nadací Konrad-Adenauer-Stiftung.

Od roku 1990 vyučuje dějiny umění a památkové péče na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1994–1995 byl hostujícím profesorem na Technické univerzitě v Berlíně na Ústavu pro dějiny umění. V roce 1996 se habilitoval na Univerzitě Palackého v Olomouci a v roce 1997 získal titul DrSc. Od roku 2001 působí i v Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Dne 15. května 2002 byl jmenován profesorem pro dějiny umění na Univerzitě Karlově a v letech 2003–2018 vedl Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Je rytířem papežského řádu svatého Řehoře Velikého a komturem orleánské obedience Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.[5] V letech 20062007 krátce působil jako proděkan pro vědu na FF UK.

V letech 2005–2012 člen vědecké rady Centra medievistických studií AV ČR a UK, od roku 2013 člen Vědecké rady Univerzity Karlovy, od roku 2015 člen vědecké rady Grantové agentury ČR.

  • 2005 – Herderova cena, Vídeňská univerzita: Za příspěvek k zachování a rozmnožení evropského kulturního dědictví v intencích mírového porozumění národů
  • 2005 – medaile Arnošta z Pardubic udělovaná Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy
  • 2010 – zlatá Svatovojtěšská medaile udělená arcibiskupem pražským a primasem českým Dominikem Dukou
  • 2011 – Dr.h.c. (Technická univerzita v Drážďanech)
  • 2013 – pamětní medaile města Třebíče u příležitosti 10. výročí zápisu historických památek města Třebíče – Židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa v Třebíči do Seznamu světového dědictví UNESCO
  • 2015 – zlatá medaile Univerzity Karlovy
  • 2015 – papežský rytířský Řád svatého Řehoře Velikého, předán v Praze v katedrále sv. Víta 21. listopadu 2015
  • 2016 – medaile Josefa Hlávky
  • 2016 – cena ministryně školství, mládeže a tělovýchovy za rok 2016 za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (společně s prof. Janem Roytem)
  • 2016 – Cena města Havlíčkův Brod za nejkrásnější knihu veletrhu - za knihu Karel IV. - císař a český král, spolu s Janem Roytem[6]
  • 2022 – Čestná oborová medaile Františka Palackého[7]

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny třináctého století. České Budějovice : Růže, 1972. 231 s. 2. vyd. České Budějovice : Růže, 1977. 304 s.
  • Gotická architektura v jižních Čechách : Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II. Praha : Academia, 1975. 221 s.
  • Hrad v Písku : Dějiny a stavební vývoj. Písek : Okr. muzeum, 1979. 59 s.
  • Die mittelalterliche Baukunst der Zisterzienser in Böhmen und in Mähren. München : Deutscher Kunstverl., 1982. 319 s. ISBN 3-422-00738-5.
  • Jižní Čechy : Krajina, historie, umělecké památky. Praha : Orbis, 1974. 313 s. 2. vyd. Praha : Panorama, 1982. 331 s. (spoluautoři Mojmír Horyna a Ivan Muchka)
  • Zakladatelské dílo krále Přemysla Otakara II. v Rakousku a ve Štýrsku. Praha : Academia, 1991. 255 s. ISBN 80-200-0370-3.
  • Přemysl Otakar II : král železný a zlatý, král zakladatel a mecenáš. Vimperk : Tina, 1993. 370 s. ISBN 80-85618-10-9.
  • Česká architektura v době posledních Přemyslovců : Města - hrady - kláštery - kostely. Vimperk : Tina, 1994. 582 s.
  • Přemysl Ottokar II. : König, Bauherr und Mäzen : höfische Kunst im 13. Jahrhundert. Wien : Böhlau, 1996. 460 s. ISBN 3-205-98119-7.
  • Aristokratická sídla v období romantismu. Praha : Akropolis, 1999. 188 s. ISBN 80-85770-81-4.
  • Aristokratická sídla období romantismu a historismu. Praha : Akropolis, 2001. 333 s. ISBN 80-7304-003-4.
  • Gloria Sacri Ordinis Cisterciensis. Praha ; České Budějovice : Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2005. 518 s. ISBN 80-903600-3-3.
  • Splendor et Gloria Regni Bohemiae : Kunstwerke als Herrschaftszeichen und Symbole der Staatsidentität. Praha : Institut für Geschichte der christlichen Kunst der Katholisch-theologischen Fakultät der Karlsuniversität Prag, 2007. 621 s. ISBN 978-80-87082-06-5.
  • Splendor et Gloria Regni Bohemiae : umělecké dílo jako projev vladařské reprezentace a symbol státní identity. Praha : Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2008. 591 s. ISBN 978-80-87082-07-2.
  • Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců. Díl první: Král a šlechta. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta / Togga 2010. 616 s. ISBN 978-80-7308-313-7
  • Benediktinské kláštery střední Evropy a jejich architektura (= Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium vol. XVIII), nakl. Lidové noviny ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy, 361 s., Praha 2014, ISBN 978-80-7422-334-1
  • Aristokratická sídla v českých zemích 1780-1914, 712 s., nakl. Lidové noviny, Praha 2014, ISBN 978-80-7422-332-7
  • (s Janem Roytem) Karel IV. Císař a český král – vizionář a zakladatel, 1062 s., nakl. Lidové noviny spolu s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy, Praha 2016, ISBN 978-80-7422-460-7
  • The Cathedral of St. Vitus at Prague Castle. Praha 2017, ISBN 978-80-246-3129-5
  • Parléřovský mýtus. Rod Parléřů – dílo a jeho ohlas, 728 s., Praha 2021. Nakladatelství Lidové noviny, ISBN 978-807422-822-3; Karolinum, ISBN 978-80-246-5021-0
  1. Jiří Kuthan, Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století, diplomová práce, 1968
  2. Jiří Kuthan, Raně středověká architektura v jižních Čechách, rigorózní práce, 1970
  3. Jiří Kuthan, Gotická architektura v jižních Čechách. Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II., kandidátská disertace, 1980
  4. V této době podle sdělení pamětníka po nějakou dobu pracoval též na Pražském středisku státní památkové péče.
  5. Archivovaná kopie. www.occasioops.cz [online]. [cit. 2017-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-21. 
  6. BROTHÁNKOVÁ, Monika. Nejkrásnější knihou Vysočiny jsou Příběhy brodských domů [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2016-10-14 [cit. 2016-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-23. 
  7. HANÁČEK, Jan. Vynikající osobnosti české vědy si převzaly ocenění Akademie věd ČR. Akademie věd České republiky [online]. Akademie věd České republiky, 2022-06-14 [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SLAVÍČEK, Lubomír, a kol. Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008). Svazek 1 (A–M). Praha: Academia, 2016. 2 svazky (1807 s.). ISBN 978-80-200-2094-9. S. 777–779. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]