Jiří Dolejš

Ing. Jiří Dolejš
Jiří Dolejš (16. dubna 2010)
Místopředseda KSČM
Ve funkci: 5. prosince 1999 – 29. září 2009
Ve funkci: 20. května 2012 – 21. dubna 2018
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci: 15. června 2002 – 28. srpna 2013
Ve funkci: 26. října 2013 – 21. října 2021
Zastupitel hlavního města Prahy
Ve funkci: 19. listopadu 1994 – 2. listopadu 2002
Zastupitel městské části Praha 6
Ve funkci: 11. října 2014 – 6. října 2018
Stranická příslušnost
Členství	KSČ (1989–1990) KSČM (od 1990)
Narození	24. ledna 1961 (63 let) Praha Československo Československo
Choť	Lenka Dolejšová
Děti	dvě dcery
Sídlo	Praha 6
Alma mater	VŠE v Praze
Profese	politik, pedagog a ekonom
Náboženství	ateista
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Dolejš (* 24. ledna 1961 Praha) je český politik KSČM, v letech 2002 až 2021 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, v letech 1994 až 2002 zastupitel Hlavního města Prahy a v letech 2014 až 2018 zastupitel Městské části Praha 6.

Je absolventem Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (1984). Na této škole později po dobu čtyř let vyučoval. Pracoval v Prognostickém ústavu ČSAV (1984–1990) a v Ústavu hospodářské politiky (1991–1992).^[1]

Členem KSČ byl od ledna 1989. Po sametové revoluci zůstal členem nástupnické KSČM.^[1] V komunálních volbách roku 1994 a komunálních volbách roku 1998 byl zvolen do zastupitelstva hlavního města Prahy za KSČM. V komunálních volbách roku 2002 a komunálních volbách roku 2010 sem kandidoval neúspěšně. Profesně se k roku 1998 uvádí jako ekonom, k roku 2002 coby místopředseda ÚV KSČM.^[2]

Ve volbách v roce 2002 byl zvolen do poslanecké sněmovny za KSČM (volební obvod Praha).^[3] Byl členem sněmovního rozpočtového výboru. Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2006. Stal se místopředsedou rozpočtového výboru. Opětovně byl do sněmovny zvolen ve volbách v roce 2010. Je členem rozpočtového výboru a výboru mandátového a imunitního.^[4][5][6]

V letech 1993 až 1999 byl zaměstnancem Ústředního výboru KSČM. Od roku 1999 byl místopředsedou ÚV KSČM, na funkci rezignoval v září 2009 na základě skandálu vyvolaného deníkem MF Dnes (viz níže). Působil rovněž coby vedoucí teoreticko-analytického pracoviště ÚV KSČM.^[1]

Na přelomu 20. a 21. století se v rámci KSČM stal jedním z představitelů reformního proudu (podobně jako Miloslav Ransdorf), který prosazoval modernější výklad marxismu a byl vstřícnější vůči vstupu Česka do Evropské unie. Na 6. sjezdu KSČM v květnu 2004 bylo toto křídlo ovšem poraženo a Dolejš zůstal jediným zástupcem reformistů v nejvyšším vedení strany.^[7] Počátkem roku 2003 patřil v rámci KSČM ke skupině politiků, která podporovala variantu nalezení levicového kandidáta na post prezidenta s tím, že taková dohoda by pak otevřela cestu i k vládní spolupráci ČSSD a KSČM. Většina strany se ale rozhodla podpořit Václava Klause.^[8] Jako umírněný komunista se prezentuje i v pozdějších letech. V roce 2011 ostře kritizoval prohlášení Svazu mladých komunistů Československa k smrti Václava Havla a řekl, že je dobře, že se od této mládežnické organizace KSČM distancovala.^[9] V roce 2022 pak kritizoval demonstraci na Václavském náměstí, které se účastnili další významní představitelé KSČM včetně předsedkyně strany Kateřiny Konečné a zástupce konzervativního proudu ve straně Josefa Skály,^[10] a naopak kladně se vyjádřil k demonstraci Milionu chvilek "Proti nenávisti" o 2 dny později.^[11] V rozhovoru pro Právo pak uvedl, že odmítá spolupráci s SPD a dalšími pravicově nacionálními subjekty a nesouhlasí s "ortodoxním" směřováním strany.^[12]

V roce 2006 byl napaden a zbit skupinou násilníků, podle Dolejše šlo o politicky motivovaný útok.^[1]

Ve volbách do Senátu v roce 2012 kandidoval ve volebním obvodu 23 (Praha 8, Letňany, Čakovice, Ďáblice, Březiněves, Dolní Chabry), a postoupil do druhého kola voleb, kde byl poražen kandidátkou ODS Danielou Filipiovou.^[13]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2013 byl zvolen poslancem za KSČM z prvního místa, když v počtu preferenčních hlasů porazil lídryni kandidátky Martu Semelovou.^[14]

Ve stínové vládě KSČM zastával post jejího místopředsedy pro hospodářskou politiku a spravuje resort financí.^[15]

V komunálních volbách v roce 2014 kandidoval za KSČM do Zastupitelstva Hlavního města Prahy, ale neuspěl.^[16] Stal se však zastupitelem Městské části Praha 6, když se vlivem preferenčních hlasů posunul z původního 6. místa na konečné 2. místo kandidátky (KSČM získala v městské části 3 mandáty).^[17] Na IX. sjezdu KSČM v Praze v polovině května 2016 obhájil funkci místopředsedy strany.^[18] Pozici zastával do dubna 2018.^[19]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 obhájil svůj poslanecký mandát za KSČM v Praze. Získal 4 124 preferenčních hlasů a přeskočil tak lídryni kandidátky Martu Semelovou.^[20] V komunálních volbách v roce 2018 kandidoval za KSČM do Zastupitelstva hlavního města Prahy, ale neuspěl.^[21] Na Praze 6 již nekandidoval.^[22]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval na 9. místě kandidátky KSČM v Praze. Zvolen však nebyl, neboť KSČM nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.^[23]

K 31. květnu 2023 s ním KSČM rozvázala pracovní poměr. Nebude tak již pro KSČM vypracovávat ekonomické analýzy. Členem strany ale zůstal.^[24]

V září 2009 byl spolu s dalším místopředsedou KSČM Čeňkem Milotou tajně nahrán provokatérem deníku MF DNES, který se vydával za majitele sítě heren Jackpot, kdy byl podle interpretace MF DNES ochoten prosazovat změnu zákona o loteriích za úplatek ve výši jednoho milionu korun.^[25] Dolejš navíc navrhoval případnému dárci peněz skrytí jeho identity tak, že finance nebyly vykázány jako dar pro KSČM, ale jako inzerce v deníku Haló noviny. Po zveřejnění kauzy Dolejš jakoukoli vinu popíral a trval na své nevině. Vydal prohlášení, v kterém uvedl, že podal u Městského soudu v Praze žalobu na ochranu osobnosti.^[26][27] Dolejš 29. září rezignoval na funkci místopředsedy KSČM, ale odmítl rezignaci na poslaneckou funkci, kterou měl podle ústředního výkonného výboru strany zvážit.^[28]

Případ byl prošetřován Policií České republiky, v roce 2010 byl odložen, protože podle prohlášení tiskové mluvčí "Nebyly zjištěny informace, podle kterých by došlo ke spáchání trestného činu.". V roce 2010 Dolejš přistoupil v rámci jím podané žaloby na ochranu osobnosti na mimosoudní vyrovnání s agenturou MAFRA a stáhl požadavek na písemnou omluvu v deníku MF Dnes a na serveru iDNES.cz. Spokojil se se soukromou omluvou adresovanou jemu a ÚV KSČM.^[29][30]

Jaromír Petelík, poslanecký asistent Jiřího Dolejše, napsal v roce 2012 podle tvrzení Blesku^[31] na sociální síti Facebook: „Je čas rozvěšet pravičáky po městech republiky, vyvlastnit násilím všechny podnikatele, do desátého kolena zabavit majetky jejich rodinám...“ Dolejš uvedl, že podobné výroky jsou naprosto nepřijatelné.^[32] Tvrzení následně nekriticky převzala další média. Celá kauza byla obratem odhalena jako neumělý podvod.^{[33][34][35][36]}

Tento seznam referencí potřebuje upravit.

Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu. Přidejte prosím doplňující informace a upravte je do podoby standardních citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.

• Tank číslo 23

• Osoba Jiří Dolejš ve Wikicitátech
• Jiří Dolejš na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
• Blog Jiřího Dolejše na Aktuálně.cz
• Stránka Jiřího Dolejše na Facebooku
• Dolejš: Lenin to myslel dobře a komunisté chtěli lepší svět, idnes.cz, 23. září 2009
• Jiří Dolejš hostem pořadu Interview Plus, Český rozhlas Plus, vysíláno 14. 11. 2018 11:34