Jezerní slať
 Jezerní slať | |
|---|---|
 Jezerní slať | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 31. prosince 1933 |
| Vyhlásil | Ministerstvo školství a národní osvěty |
| Zrušení | 15. ledna 2017 |
| Nadm. výška | 1060–1075 m n. m. |
| Rozloha | 103,54 ha |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Prachatice |
| Umístění | Kvilda |
| Souřadnice | 49°2′22,92″ s. š., 13°34′30″ v. d. |
  Jezerní slať | |
| Další informace | |
| Kód | 145 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jezerní slať je rašeliniště a bývalá přírodní památka v okrese Prachatice. Nachází se na Šumavě (Šumavské pláně), necelé dva kilometry jihovýchodně od Horské Kvildy a 3 km od Kvildy, na katastrálním území obce Kvilda. Je součástí NP Šumava, jehož je I. zónou. Ochrana tohoto území byla poprvé vyhlášena v roce 1933 na ploše 34 ha.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V 19. a 20. století byla pravá část rašeliniště odvodněna a zčásti vytěžena. Těžba byla ukončena vyhlášením rezervace v roce 1933, i dnes jsou však následky těžby patrné, např. absencí klečového porostu v některých partiích slatě.
Přírodní památka byla 15. ledna 2017 zrušena[1] a lokalita je nadále chráněna jako první zóna národního parku Šumava.
Vodstvo a podnebí
[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o rašeliniště rozvodnicového typu, menší část (cca 15 procent) je odvodňována Hamerským potokem do Vydry, zbytek (cca 85 procent) Kvildským potokem do Vltavy. Rozloha slatě je 103,5 ha, nachází se ve výšce 1057–1075 m n. m.. Celková rozloha chráněného území po spojení s I. zónou Kvildského potoka činí 208 ha. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost rašeliny je 7,6 m v severozápadní neporušené části slatě.[2] Průměrný roční úhrn srážek v oblasti Jezerní slatě činí 1200–1300 mm.[3] Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 2 °C a pravidelně jsou zde zaznamenávána teplotní minima.[4] [p 1] Název slať dostala od dnes již rašeliníky zarostlého jezírka. Malé jezírko o rozloze 292 m² se zachovalo v severozápadním rohu rezervace.[5]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Nejjednodušší přístup k Jezerní slati je z turistického parkoviště u silnice II/169 z Kvildy do Horské Kvildy. Od parkoviště vede přístupová cesta ke 120 m dlouhému povalovému chodníku. Na okraji rašeliniště se nachází dřevěná rozhledna, ze které je možné zhlédnout celou rozlohu rašeliniště i s dominantním vrcholem Antýglu v pozadí.
Fauna a flóra
[editovat | editovat zdroj]Na slati se vyskytuje velké množství rostlin, ve střední Evropě velmi vzácných. Patří mezi ně bříza zakrslá, která nedosahuje výšky větší než 50 cm, suchopýr pochvatý, kleč horská a mnoho dalších. [p 2] Vzácní živočichové jsou zastoupeni tetřívkem obecným, rysem ostrovidem nebo myšivkou horskou. [p 3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nejnižší naměřená teplota na Jezerní slati byla v roce 1987 a to -41,6 °C[3]
- ↑ Ostřice, metlice trsnatá, bezkolenec modrý, všivec mokřadní, rašeliník, klikva bahenní, rosnatka okrouhlolistá, kyhanka sivolistá, kleč kosodřevina, borovice blatka, bříza karpatská, vřes obecný a vlochyně bahenní.[3]
- ↑ K dalším živočichům na Jezerní slati se vyskytujícím patří: žluťásek borůvkový, perleťovec severní, bejlomorka borová, žlutopáska vlochyňová, zmije obecná, ještěrka obecná a rejsek horský.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jezerní slať na Wikimedia Commons
