Jevišovka (řeka)
| Jevišovka | |
|---|---|
 Řeka v Hrušovanech nad Jevišovkou | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 81,727 732 700 97 km |
| Plocha povodí | 779 km² |
| Průměrný průtok | Hrušovany nad Jevišovkou 1,35 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 4-14-03-001 |
| Pramen | |
| západně od Komárovic 49°4′11,92″ s. š., 15°41′3,62″ v. d. 556 m n. m. | |
| Ústí | |
| Jevišovka (do Dyje) 48°49′41,13″ s. š., 16°28′22,1″ v. d. 172 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jevišovka je malá moravská řeka tekoucí přes okresy Třebíč, Znojmo a krátce Břeclav. Je to levostranný přítok Dyje, měří 81,7 km, její povodí zabírá 787,1 km².
Název je odvozen od městečka Jevišovice, kterým protéká. Obec Jevišovka při ústí byla uměle nazvána podle řeky (původně se jmenovala Frélichov).
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]
Pramení západně od Komárovic poblíž Moravských Budějovic, pod kopcem Láč, kde se nachází rozvodí Jevišovky, Želetavky a Rokytné. Teče obecně na jihovýchod až východ, zhruba s paralelně s Dyjí. Na horním a středním toku napájí řadu rybníčků a nádrží, z nichž plošně největší je vodní nádrž Výrovice, sloužící pro závlahy a rekreaci. Nad Jevišovicemi byla v letech 1894–1897 vybudována údolní nádrž, jejíž zděná hráz patří mezi nejstarší svého druhu ve střední Evropě.[1] Nádrž slouží k regulaci průtoků, k rekreaci a sportovnímu rybolovu.[2]
Zatímco horní a dolní tok vede otevřenou, spíše bezlesou krajinou, střední tok se prořezává okrajem Jevišovické pahorkatiny v zaklesnutém meandrujícím údolí. Přírodně cenné a turisticky atraktivní okolí tohoto úseku je chráněno v přírodním parku Jevišovka. Za vysokých vodních stavů je tato pasáž atraktivní i pro sportovní vodáky. Pod Tvořihrází řeka vstupuje do Dyjsko-svrateckého úvalu a stává se nížinným, značně regulovaným tokem, v jehož nivě se místy nacházejí zbytky lužního lesa. Do Dyje se vlévá při obci Jevišovka, těsně u státních hranic s Rakouskem.
I přes svou délku a poměrně rozsáhlé povodí má jen malý průměrný průtok, a to vlivem polohy ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. To se v zásadě týká celého povodí Dyje, ale průměrná míra odtoku z povodí Jevišovky činí pouze 1,73 l/s/km², což je jen asi polovina průměru celého povodí Dyje.
Sídla na toku
[editovat | editovat zdroj]Komárovice, Jackov, Krnčice, Častohostice, Blížkovice, Grešlové Mýto, Boskovštejn, Jevišovice, Černín, Vevčice, Rudlice (mlýn), Plaveč, Výrovice, Tvořihráz, Žerotice, Prosiměřice, Lechovice, Borotice, Božice, Hrušovany nad Jevišovkou, Jevišovka
Přítoky
[editovat | editovat zdroj]- zleva: Nedveka, Křepička, Skalička, Břežanka
- zprava: Syrovický potok, Ctidružický potok, Plenkovický potok, Únanovka
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]| místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Jevišovice | 55,00 | 139,66 km² | 0,31 m³/s | 36,0 m³/s | – |
| Výrovice | 33,40 | 382,05 km² | 0,67 m³/s | 60,0 m³/s | – |
| Božice | 15,20 | 643,80 km² | 0,89 m³/s | 77,0 m³/s | – |
| Hrušovany nad Jevišovkou | 4,90 | 769,30 km² | 1,35 m³/s | 78,5 m³/s | není aktualizováno |
Využití
[editovat | editovat zdroj]Napájí řadu rybníčků a dvě vodní nádrže, využívá se hlavně pro závlahy. Za vysokých vodních stavů je sjízdná pro vodáky.
Povodně
[editovat | editovat zdroj]
V roce 2014 došlo na řece k velkým povodním. Byla přirovnána ke stoleté vodě.[6][7]
Přesně za 10 let na den stejně v roce 2024 došlo k povodním skoro na stejných místech.[8] [9] Aktuálně dle ČHMÚ a Mapy.cz (14. září 2024) dosahuje na měřící stanici Jevišovka, Plaveč 3. povodňového stupně (ohrožení).[10][11][chybí lepší zdroj]
Situace na Vodní nádrži Jevišovice je stále monitorována, aktuálně je na 2. povodňovém stupni (pohotovost).[12]
Přírodní a kulturní zajímavosti na toku
[editovat | editovat zdroj]- přírodní park Jevišovka
- rybník Mírovec
- tvrz Boskovštejn
- vodní nádrž Jevišovice
- Jevišovice – městská památková zóna, dva zámky a zřícenina hradu
- přírodní památka Lapikus
- mokřady Plaveč
- zámek Plaveč s rotundou ze 12. století
- vodní nádrž Výrovice
- přírodní památka Výrovické kopce
- zámek Lechovice
- lovecký zámeček Samota (Allein) u Borotic
- přírodní památka Božický mokřad
- Emin zámek u Pravic
- objekty čs. opevnění u Jevišovky
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Přehrada Jevišovice [online]. [cit. 2010-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Vodní nádrž Jevišovice [online]. [cit. 2010-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-05.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice VD Jevišovice [online]. [cit. 2017-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Výrovice [online]. [cit. 2017-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Božice [online]. [cit. 2017-11-12]. Dostupné online.
- ↑ VENTUROVÁ, Petra Škraňková, Jitka. Říčka Jevišovka měla v noci u Znojma skoro tři metry, hladiny už klesají. iDNES.cz [online]. 2014-09-15 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
- ↑ Jevišovka na Znojemsku a Klabava na Plzeňsku v noci kulminovaly | Domov | Lidovky.cz. iDNES.cz [online]. 2014-09-15 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
- ↑ Plaveč. hydro.chmi.cz [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
- ↑ VD Jevišovice. hydro.chmi.cz [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
- ↑ ČHMÚ, Praha.
- ↑ VD Jevišovice. hydro.chmi.cz [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jevišovka na Wikimedia Commons - Božice – aktuální vodní stav na stránkách ČHMÚ Archivováno 27. 9. 2008 na Wayback Machine.
- Hrušovany nad Jevišovkou – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Moravy
- Základní charakteristiky toku Jevišovka a jeho povodí
