IC 1101
IC 1101 | |
---|---|
IC 1101 zachycená Hubbleovým vesmírným dalekohledem v roce 1995 | |
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
Typ | superobří čočková galaxie |
Objevitel | William Herschel |
Datum objevu | 19. června 1790 |
Souhvězdí | Had (lat. Serpens) |
Zdánlivá magnituda (V) | 13,22 |
Úhlová velikost | 1,2' × 0,6' |
Vzdálenost | 1,15 miliardy ly |
Rudý posuv | 0,078054 ± 0,000027 |
Fyzikální charakteristiky | |
Poloměr | 200 000 až 275 000 světelných let ly |
Absolutní magnituda (V) | -26,8 |
Označení v katalozích | |
Uppsala General Catalogue | UGC 9752 |
Principal Galaxies Catalogue | PGC 54167 |
Jiná označení | UGC 9752, PGC 54167, A2029-BCG |
(V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
IC 1101 je superobří galaxie nacházející se v centru kupy galaxií Abell 2029 v souhvězdí Hada. Jde o jednu z největších a nejsvítivějších galaxií, s průměrem mezi 400 000 až 550 000 světelných let.[1]
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]IC 1101 je klasifikována jako čočková galaxie (S0) typu cD – což znamená, že jde o centrální dominantní galaxii v kupě galaxií. Obsahuje velké množství starých hvězd a jen velmi málo mezihvězdného plynu, což znamená, že v ní téměř neprobíhá tvorba nových hvězd.[2]
Velikost galaxie
[editovat | editovat zdroj]IC 1101 je považována za jednu z největších známých galaxií. Podle některých měření dosahuje průměru až 550 000 světelných let, přičemž její halo se může rozprostírat až do vzdálenosti 2 miliony světelných let.[3]
Některé odhady velikosti galaxie vycházejí z difuzního světla jejího rozsáhlého halového prostředí, které může být v některých případech interpretováno jako součást samotné galaxie. Metodologie měření velikosti galaxie se může lišit v závislosti na použitých vlnových délkách a hranici isofot.[4]
Podle přesnějších měření v blízké infračervené oblasti (2MASS survey) je velikost IC 1101 nižší než některé dřívější odhady, přibližně 400 000 světelných let.[5]
Počet hvězd a hmotnost galaxie
[editovat | editovat zdroj]Odhaduje se, že IC 1101 obsahuje přibližně 100 bilionů hvězd a její celková hmotnost, zejména pokud zahrneme i rozsáhlé halo, je řádově kolem 10^12 slunečních hmot (M☉). Tyto hodnoty jsou přibližné a mohou se lišit v závislosti na metodice měření a interpretaci difuzního světla.[6][7]
Supermasivní černá díra
[editovat | editovat zdroj]V jádru IC 1101 se nachází supermasivní černá díra s odhadovanou hmotností mezi 40 až 100 miliardami hmotností Slunce.[6] To by ji činilo jednou z nejhmotnějších známých černých děr.
Vývoj galaxie
[editovat | editovat zdroj]IC 1101 pravděpodobně vznikla sloučením mnoha menších galaxií, včetně několika podobných Andromedě a Mléčné dráze.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ NED results for object IC 1101 [online]. NASA/IPAC Extragalactic Database [cit. 2023-02-01]. Dostupné online.
- ↑ USON, Juan M. The central galaxy in Abell 2029 - an old supergiant. Science. Říjen 1990, roč. 250, čís. 4980, s. 539-540. doi:10.1126/science.250.4980.539.
- ↑ USON, Juan M.; BOUGHN, Stephen P.; KUHN, Jeffrey R. Diffuse Light in Dense Clusters of Galaxies. I. R-Band Observations of Abell 2029. The Astrophysical Journal. 1991-03-01, roč. 369, s. 46. ADS Bibcode: 1991ApJ...369...46U. Dostupné online [cit. 2025-02-01]. ISSN 0004-637X. doi:10.1086/169737.
- ↑ BILICKI, Maciej. Two Micron All Sky Survey Photometric Redshift Catalog. Astrophysical Journal Supplement Series. 2014, roč. 210, čís. 1. doi:10.1088/0067-0049/210/1/9.
- ↑ DULLO, Bililign T. The Most Massive Galaxies with Large Depleted Cores: Structural Parameter Relations and Black Hole Masses. The Astrophysical Journal. 2019-12-01, roč. 886, s. 80. ADS Bibcode: 2019ApJ...886...80D. Dostupné online [cit. 2025-02-01]. ISSN 0004-637X. doi:10.3847/1538-4357/ab4d4f.
- ↑ a b DULLO, Bililign T.; GRAHAM, Alister W.; KNAPEN, Johan H. A remarkably large depleted core in the Abell 2029 BCG IC 1101. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2017-10-21, roč. 471, čís. 2, s. 2321–2333. Dostupné online [cit. 2025-02-01]. ISSN 0035-8711. doi:10.1093/mnras/stx1635.
- ↑ CLARKE, T. E.; BLANTON, Elizabeth L.; SARAZIN, Craig L. The Complex Cooling Core of A2029: Radio and X-Ray Interactions. The Astrophysical Journal. 2004-11, roč. 616, čís. 1, s. 178. Dostupné online [cit. 2025-02-01]. ISSN 0004-637X. doi:10.1086/424911. (anglicky)
- ↑ DRESSLER, Alan. The Dynamics of the Cluster of Galaxies A2029. adsabs.harvard.edu [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (anglicky) New York Times: Největší galaxie
- (česky) Data pro IC 1101
- Obrázky, zvuky či videa k tématu IC 1101 na Wikimedia Commons