Přeskočit na obsah

Hypacrosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHypacrosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 72 až 67 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Hypacrosaurus, přibližná podoba
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
PodřádOrnithopoda
InfrařádIguanodontia
NadčeleďHadrosauroidea
ČeleďHadrosauridae
RodHypacrosaurus
Brown, 1913
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hypacrosaurus ("téměř nejvyšší ještěr") byl rod ptakopánvého ornitopodního dinosaura z období svrchní křídy (geologický věk kampánmaastricht, asi před 72 až 67 miliony let).[1]

Historie a popis

[editovat | editovat zdroj]
Lebka hadrosaurida hypakrosaura v expozici Museum of the Rockies (Bozeman, Montana)

Zkameněliny tohoto dinosaura byly objeveny v USA (Montana) a v Kanadě (provincie Alberta) v sedimentech geologického souvrství Two Medicine. Jednalo se o poměrně velkého hadrosaurida, dosahujícího délky přes 8 metrů a hmotnosti až kolem 3400 kg.[2] V současnosti známe i kostřičky mláďat a zkamenělá vejce i hnízdiště hypakrosaurů. Nálezy také dokazují, že se tito býložravci stávali příležitostnou kořistí velkých tyranosauridů.[3]

Typový druh H. altispinus formálně popsal paleontolog Barnum Brown v roce 1913. Další druh, H. stebingeri, byl pak popsán roku 1994 paleontology Philipem J. Curriem a Jackem Hornerem. Blízkými příbuznými tohoto lambeosaurina jsou zejména rody Lambeosaurus a Corythosaurus. Druh H. altispinus je znám ze souvrství Horseshoe Canyon a rozpětí jeho existence činí dle moderního datování dobu před 71,5 až 69,6 milionu let.[4]

Paleobiologie

[editovat | editovat zdroj]

Výzkum stavby spodní čelisti hypakrosaura ukázal, že na rozdíl od dravých tyranosaurů neměli patrně citlivý senzorický systém na konci svých čelistí.[5]

Mladí jedinci tohoto druhu patrně vytvářeli samostatné skupiny, žijící odděleně od zbytku stád. Tyto skupiny vytvářeli předešvším subadultní jedinci, blížící se své pohlavní dospělosti. Význam tohoto stádního chování zatím není zcela zřejmý, ale souvisí patrně s reprodukčními projevy.[6] Mláďata hypakrosaurů pravděpodobně zůstávala segregovaná (oddělená od zbytku skupiny) přibližně v prvních čtyřech letech svého života, později už žili tito dinosauři obvykle gregaricky.[7]

Objev organických molekul

[editovat | editovat zdroj]

U fosilního exempláře malého mláděte tohoto druhu byla objevena skvěle zachovaná chrupavčitá tkáň s dosud patrnými stopami po původních biomolekulách - proteinech, chromozomech a DNA-markerech.[8][9][10]

  1. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 47). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  2. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 311-314 (anglicky)
  3. http://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2021/07/hypacrosaurus-beast-of-week.html
  4. David A. Eberth & Sandra L. Kamo (2019). High-precision U-Pb CA-ID-TIMS dating and chronostratigraphy of the dinosaur-rich Horseshoe Canyon Formation (Upper Cretaceous, Campanian–Maastrichtian), Red Deer River valley, Alberta, Canada. Canadian Journal of Earth Sciences (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1139/cjes-2019-0019
  5. SOCHA, Vladimír. Tyranosauři drtili kosti jen něžně. OSEL.cz [online]. 3. listopadu 2021. Dostupné online.  (česky)
  6. https://www.livescience.com/duck-billed-dinosaur-cliques
  7. Tristan Joubarne, François Therrien & Darla K. Zelenitsky (2024). of age segregation behavior in Hypacrosaurus stebingeri (Hadrosauridae: Lambeosaurinae) based on the taphonomic comparison of bonebeds from the Upper Cretaceous (upper Campanian) Oldman Formation of southernmost Alberta (Canada) and Two Medicine Formation of Montana (USA). Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 112416. doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2024.112416
  8. Alida M. Bailleul, Wenxia Zheng, John R. Horner, Brian K. Hall, Casey M. Holliday & Mary H. Schweitzer (2020). Evidence of proteins, chromosomes and chemical markers of DNA in exceptionally preserved dinosaur cartilage. National Science Review. nwz206. doi: https://doi.org/10.1093/nsr/nwz206
  9. https://www.scientificamerican.com/article/possible-dinosaur-dna-has-been-found/
  10. SOCHA, Vladimír. O krůček blíž k Jurskému parku. OSEL.cz [online]. 28. října 2021. Dostupné online.  (česky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Brown, Barnum (1913). A new trachodont dinosaur, Hypacrosaurus, from the Edmonton Cretaceous of Alberta. Bulletin of the American Museum of Natural History. 32 (20): 395–406.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]