Hrdinská fantasy

Hrdinská fantasy (anglicky heroic fantasy) je podžánr fantasy, který vypráví o hrdinských činech protagonisty nebo skupiny protagonistů. Díla, která se k němu lze přiřadit, se objevují především ve fantasy literatuře, ale také ve filmu a dalších médiích. Vymezení žánru není zcela jednoznačné. Na jednu stranu bývá zdůrazňována blízkost k vysoké (epické) fantasy a autorům jako John Ronald Reuel Tolkien, na druhou stranu bývá hrdinská fantasy bývá ztotožňována s žánrem meč a magie, k němuž patří autoři dobrodružné fantasy jako Robert E. Howard s barbarem Conanem. Obvykle čerpá inspiraci z hrdinského mýtu nebo eposu.^[1]

Vymezení

Vnímání hrdinské fantasy a meče a magie jako synonymních nebo téměř synonymních žánrových označení je velmi časté. Existují však snahy tyto dva žánry alespoň částečně odlišit. Podle Neffa a Olši je hrdinská fantasy soustředěna více na boj, zatímco meč a magie klade větší důraz na kouzla.^[2] Joseph A. McCullough a C. Palmer-Patelová vidí klíčový rozdíl v šíři záběru. Zatímco meč a magie podle nich vypráví o střetnutí hrdiny s dílčí překážkou či nepřítelem, v hrdinské fantasy je záběr velkolepější, hrdina je spojen s posvátnem a ve fikčním světě i příběhu samotném hrají roli božstva, osud, střetnutí dobra a zla, chaosu a řádu či podobně zásadních sil. Přitom často dochází k prolínání s vysokou fantasy či epickou fantasy – hrdinská fantasy je pak být vnímána jako jejich subžánr, přičemž se pro jednoznačnost užívá také spojení „hrdinská epická fantasy“. Příkladem takového díla je Pán prstenů.^[3]

Encyklopedie fantastických světů pak vnímá „vysokou fantasy“, „epickou fantasy“ a „hrdinskou fantasy“ jako synonyma, byť udává, že se hrdinská fantasy někdy užívá také pro označení děl žánru meč a magie, které ale definuje odlišně. U hrdinské fantasy zdůrazňuje „heroického ducha“ příběhu a značný rozsah jednotlivých děl, přičemž často jde o celé série nebo ságy. Klíčový je podle této publikace také samotný svět, jenž hraje významnější roli než kterákoliv postava – proto jsou díla obvykle doplňována mapami, rodokmeny, přehledy, slovníčky či pojednáními o historii.^[4]

Autoři

Encyklopedie fantastických světů, která zdůrazňuje vazby hrdinské a vysoké fantasy, považuje za průkopníka především Williama Morrise, a to díky stěžejní knize Studna na konci světa (1896). K žánru dále patří autoři jako lord Dunsany, J. R. R. Tolkien, Terry Brooks, David Gemmell, Stephen R. Donaldson, C. S. Lewis, E. R. Eddison a další.^[5] Pokud je heroická fantasy vnímána jako žánr totožný s mečem a magií či jemu blízký, pak lze k jeho významným tvůrcům přiřadit zejména Fritze Leibera, Roberta E. Howarda či Michaela Moorcocka.^[6]

Odkazy

Reference

↑ PETERKA, Josef. Fantasy. In: MOCNÁ, Dagmar. Encyklopedie literárních žánrů. Praha: Paseka, 2004. ISBN 978-80-7185-669-6. S. 187–189.
↑ NEFF, Ondřej; OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha: AFSF, 1995. ISBN 80-85390-33-7. Kapitola Heroic fantasy (hrdinská fantasy), s. 30.
↑ PALMER-PATEL, C. The Shape of Fantasy: Investigating the Structure of American Heroic Epic Fantasy. New York – London: Routledge, 2020. 201 s. ISBN 978-0-367-18914-3. S. 8. (anglicky)
↑ PRINGLE, David, a kol. Fantasy: encyklopedie fantastických světů. Praha: Albatros, 2003. 272 s. ISBN 80-00-01126-3. S. 35–36.
↑ Pringle a kol. (2003), s. 36–37.
↑ OLIVER, Matthew. Magic Words, Magic Worlds: Form and Style in Epic Fantasy. Jefferson: McFarland & Company, 2022. 284 s. ISBN 978-1-4766-8713-1. S. 168.

Související články

[1] PETERKA, Josef. Fantasy. In: MOCNÁ, Dagmar. Encyklopedie literárních žánrů. Praha: Paseka, 2004. ISBN 978-80-7185-669-6. S. 187–189.

[2] NEFF, Ondřej; OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha: AFSF, 1995. ISBN 80-85390-33-7. Kapitola Heroic fantasy (hrdinská fantasy), s. 30.

[3] PALMER-PATEL, C. The Shape of Fantasy: Investigating the Structure of American Heroic Epic Fantasy. New York – London: Routledge, 2020. 201 s. ISBN 978-0-367-18914-3. S. 8. (anglicky)

[4] PRINGLE, David, a kol. Fantasy: encyklopedie fantastických světů. Praha: Albatros, 2003. 272 s. ISBN 80-00-01126-3. S. 35–36.

[5] Pringle a kol. (2003), s. 36–37.

[6] OLIVER, Matthew. Magic Words, Magic Worlds: Form and Style in Epic Fantasy. Jefferson: McFarland & Company, 2022. 284 s. ISBN 978-1-4766-8713-1. S. 168.

[1]