Přeskočit na obsah

Hemolytická anémie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
hemolytická anemie
Klasifikace
DSM-IVDIC s mikroangiopatickou hemolytickou anémií
MeSHC15.378.071.141
Klinický obraz
Postižený systémkrev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hemolytická anémie je anémie způsobená rychlejším rozkladem červených krvinek v důsledku jejich nesprávné struktury nebo vnějších faktorů. Rozpad erytrocytů (hemolýza – intra- nebo extravaskulární),

Obecné znaky hemolýzy:

  • nápadná hypercelularita kostní dřeně (vyplňuje všechny dřeňové prostory – i místa, kde je u dospělého dřeň tuková),
  • změna běžného poměru granulo- a erytropoézy (3:1) ve prospěch erytropoézy,
  • někdy se setkáme i s extramedulární krvetvorbou (játra, slezina) – produkce erytrocytů se zvyšuje až na osminásobek (v krvi jsou četné retikulocyty, doba životnosti takových erytrocytů je však podstatně snížena – jen na 15 dnů) – kompenzovaná anemie, počet erytrocytů je však velmi citlivý na útlum produkce erytrocytů (např. běžným infekčním onemocněním) – pak dochází k tzv. aplastické krizi,
  • při extravaskulární hemolýze je příznačná hemosideróza makrofágů, z nichž některé hromadí lipidy z rozpadlých erytrocytů a připomínají tak lipofágy u Gaucherovy choroby – tzv. gaucheroidní buňky,
  1. Hemolytické anemie korpuskulární.
  2. Hemolytické anemie extrakorpuskulární.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NEČAS, Emanuel. Patologická fyziologie orgánových systémů I. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-0615-1. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]