Habrovice

Habrovice
Kaple v Habrovicích
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Ústí nad Labem
Okres	Ústí nad Labem
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°42′13″ s. š., 14°0′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	395 (2021)[1]
Katastrální území	Habrovice (1,97 km²)
Nadmořská výška	260 m n. m.
PSČ	400 01 403 40
Počet domů	84 (2011)[2]
Habrovice
Další údaje
Kód části obce	36439
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Habrovice (německy Johnsdorf) jsou vesnice, část okresního města Ústí nad Labem. Nachází se na úpatí Českého středohoří asi 5,5 kilometru severozápadně od Ústí nad Labem.

Název vesnice vznikl z přídavného jména habrová. Původně se používal v jednotném čísle, ale v době poněmčení regionu se začal používat tvar v čísle množném. Německý název Johnsdorf vznikl z osobního jména Johann ve významu Johannova (Johnova) ves. V historických pramenech se název vesnice objevuje ve tvarech: Habrovice (1454), z Habrovic (1510, 1543, 1551), Jonassdorff (1654), Jonsdorf (1720 a 1787) a úředně Johnsdorf (1854).^[3]

Vesnice původně stávala nejspíše v místech označovaných „im alten Dorfe“.^[3] Na začátku patnáctého století patřila johanitům, ale během husitských válek ji po roce 1420 získali majitelé hradu Blansko.^[4] Roku 1454 ji Jan Blankenštejn z Vartenberka postoupil králi Ladislavovi.^[5] Jan Blankenštejn se o ves dělil s Janekm z Jonsdorfu, ztotožňovaným s Janem z Habartic.^[6] Podle Augusta Sedláčka potom Habrovice bývaly spravovány až do roku 1559 jako součást předlického statku.^[4] Rudolf Anděl však uvedl, že po roce 1454 panovník vesnici postoupil Jakoubkovi z Vřesovic a jeho potomkům patřila až do doby kolem roku 1522.^[5] Jiným vlastníkem na začátku šestnáctého století však byl Jan Oboječek.^[6] Po něm ji od krále Ferdinanda I. získali opět johanité, kteří vesnici roku 1547 prodali Jaroslavu (Jaroši^[6]) Kelblovi z Geisinku.^[5] I tehdy byly Habrovice spravovány z Předlic,^[4] ale krátkou dobu po roce 1559,^[5] kdy proběhlo dělení rodového majetku mezi Jaroslavovými dědici, patřily ke Stružnici.^[4] Dědici byli Bernard a Litold Kelblové z Geisinku, ale roku 1561 se stal jediným majitelem vsi Bernard (Heřman^[4]) Kelbl z Geisinku, který v Habrovicích založil tvrz.^[5] Jeho nástupce Jan Heřman Kelbl zemřel během stavovského povstání, po němž byla třetina^[6] jeho majetku roku 1623 zkonfiskována.^[4]

Roku 1624 jej koupil Jan Kašpar z Kürbitz a ke statku tehdy patřily také vsi Bánov a Dělouš.^[6] Jan Kašpar v roce 1628 vesnici prodal za 3 500 tolarů^[6] svobodnému pánovi Alexandru Bleilebenovi, který ji připojil ke Všebořicím.^[4] Poplužní dvůr byl od roku 1794 rozprodáván a hospodaření v něm definitivně skončilo na začátku devatenáctého století.^[6]

Habrovice se nachází ve stejnojmenném katastrálním území s rozlohou 1,97 km²,^[7] jehož součástí je mimo jiné Habrovický rybník, cca do roku 2008 využívaný jako přírodní koupaliště. Stojí v nadmořské výšce okolo 260 metrů ve výběžku Českého středohoří (okresek Ústecké středohoří), které ale na jižním okraji vesnice a západně od ní přechází do Chomutovsko-teplické pánve.^[8]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 337 obyvatel (z toho 167 mužů), z nichž bylo jedenáct Čechoslováků, 325 Němců a jeden cizinec. Kromě tří evangelíků byli římskými katolíky.^[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 349 obyvatel: šest Čechoslováků, 342 Němců a jednoho cizince. Opět se až na tři evangelíky hlásili k římskokatolické církvi.^[10]

• Bývalá tvrz čp. 1^[13]
• Rodinný dům čp. 124 od 3+1 architekti^[14]

V Habrovicích má svůj ateliér loutkář Miroslav Nebeský.^[15]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Habrovice na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Habrovice na webu ČÚZK

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.