Gilda (film)

Gilda
Rita Hayworthová v kostýmu pro píseň „Amado Mio“ ve scéně v nočním klubu
Základní informace
Původní název	Gilda
Země původu	Spojené státy americké Spojené státy americké
Jazyk	angličtina
Délka	110 min
Žánry	drama, romantika
Námět	E.A. Ellington
Scénář	Jo Eisinger Marion Parsonnet Ben Hecht
Režie	Charles Vidor
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Rita Hayworth Glenn Ford George Macready Joseph Calleia
Produkce	Virginia Van Upp
Hudba	M. W. Stoloff Marlin Skiles
Kamera	Rudolph Maté
Kostýmy	Jean Louis
Střih	Charles Nelson
Výroba a distribuce
Premiéra	14. březen 1946 (New York) 25. duben 1946 (USA)
Produkční společnost	Columbia Pictures
Distribuce	Columbia Pictures
Tržby	3 750 000 $ (jen v USA)[1]
Gilda na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gilda je americký film z roku 1946, který natočil režisér Charles Vidor. V hlavních rolích hráli Rita Hayworthová jako femme fatale a Glenn Ford jako mladý podvodník. Na filmu se podíleli například kameraman Rudolph Maté, který je znám pro své rozsáhlé dílo, kostýmní návrhář Jean Louis (šaty pro Ritu Hayworthovou, především pro její taneční čísla),^[2] a Jack Cole jako choreograf písní „Put the Blame on Mame“ a „Amado Mio“, které nazpívala Anita Ellis. V roce 2013 byl film vybrán pro uchování v Národním filmovém registru (anglicky National Film Registry) v knihovně Kongresu jako „kulturně, historicky nebo esteticky významný“ film.^[3]

Johnny Farrell (Glenn Ford), americký hazardní hráč, který nedávno přijel do argentinského Buenos Aires, vyhraje spoustu peněz, když podvádí při hře craps. Později je zachráněn Ballinem Mundsonem (George Macready), když se jej někdo pokusí okrást. Mundson mu vypráví o nelegálním luxusním kasinu, ale varuje ho, aby tam raději nechodil. Farrell ignoruje jeho radu, do zmíněného kasina se vypraví, podvádí při blackjacku a je zadržen dvěma muži, kteří pracují pro majitele kasina, kterým se ukáže být Mundson. Farrell hovoří s Mundsonem, nabídne se mu, aby jej najal a vcelku rychle si získá jeho důvěru. Na scéně se objevuje jeho strýc Pio (Steven Geray), neohrožený umývač toalet, který mu stále volá a představuje se jako, „pan Peasant“.

Jednoho dne se Mundson vrací z výletu se svou krásnou a temperamentní novomanželkou Gildou (Rita Hayworthová). Je okamžitě zřejmé, že Johnny a Gilda měli spolu románek, který skončil špatně. Když se jich na to Mundson zeptá, oba to popírají. Johnny navštíví Gildu v její ložnici, kterou sdílí se svým manželem a zde dojde k hádce. I když není zcela jasné, kolik toho Mundson ví o Gildině a Johnnyho minulém vztahu, zdá se, že je v nevědomosti, když pověřuje Farrella, aby dohlížel na Gildu. Mezi Johnnym a Gildou panuje nenávist, Gilda flirtuje s muži s čím dál více očividným úsilím naštvat Johnnyho, on je stále více uražený a zlomyslný. Gilda je uvězněna muži, kteří po ní touží, zneužívají a trestají ji.^[4]

Mundsona navštíví dva němečtí podnikatelé. Jejich tajná organizace financovala wolframový kartel, kde vše bylo zapsáno na Mundsonovo jméno, aby se zakrylo jejich vlastnictví a spojení s ním. Nyní však došli k rozhodnutí, že teď, po konci druhé světové války, je čas vzít si kartel zpět. Mundson odmítá převést vlastnictví na jeho podporovatele. Argentinská policie se zajímá o tyto dva Němce; vládní agent Obregon (Joseph Calleia) se seznámí s Farrellem, aby se pokusil získat informace, ale on o Mundsonových operacích nic neví. Když se němečtí podnikatelé později vrátí, Mundson jednoho z nich zabije.

Mezi Farrellem a Gildou dojde k další konfrontaci, která začíná vyřčením toho, jak jeden druhého nenávidí a končí vášnivým líbáním. Mundson je toho svědkem, nasedne do čekajícího letadla a uteče ze země. Farrell a Obregon jsou svědky jeho krátkého letu; letadlo exploduje krátce po vzletu a padá do moře. Farrell dochází k závěru, že Mundsen spáchal sebevraždu, neví však, že se Mundson dostal do obtíží a musel zinscenovat svou vlastní smrt.

Gilda zdědí jeho majetek. Johnny a ona se okamžitě vezmou. Zatímco Gilda si jej bere pro lásku, Johnny proto, aby se pomstil za její zradu, když si vzala Mundsona. Drží si od ní odstup, hlídá jí dnem a nocí, ale jen z pohrdání a loajalitě vůči Mundsonovi. Gilda se několikrát pokouší uniknout dusivému manželství, ale Johnny, nyní bohatý a mocný, zmaří každý její pokus a vytvoří v manželství situaci, která se pro ní rovná pobytu ve vězení. Obregon zabaví kasino a informuje Farrella, že Gilda mu nikdy nebyla s Mundsonem nevěrná a přiměje Farrella, aby se s ní pokusil smířit.

V tu chvíli se Mundson znovu objeví, má zbraň, kterou je chce oba zabít, ale strýc Pio jej smrtelně bodne do zad. Obregon vše zahlédne, Johnny se snaží na sebe stáhnout vinu za vraždu. Strýček Pio říká Johnnymu, že je opravdovým gentlemanem, a zároveň trvá na tom, že Mundsona zabil právě on. Obregon však nechce nikoho zatknout, protože Mundson je již vlastně právně mrtvý. Farrell dává Obregonovi usvědčující dokumenty z Mundsonova sejfu. Farrell a Gilda se konečně usmíří, omlouvají se za těch mnoho emocionálních ran, které si navzájem způsobili.

Film byl natáčen od 4. září do 10. prosince 1945.^[5]

Když byl film uveden poprvé, zaměstnancům časopisu Variety se film líbil a napsali: „Hayworthová je nejvíce okouzlující. Produkce vytvořila jemný s.a.^{[pozn. 2]} a to bylo velmi zdařilé. Glenn Ford je vis-a-vis, vzhledem ke své první roli za posledních několik let. Gilda má samozřejmě nákladnou výrobu – a patřičně to dokazuje! Směr filmu je nudný, ale to je nejspíše chyba scenáristů.^[6]

Film se promítal na filmovém festivalu v Cannes v roce 1946.^[7]

Filmový kritik Emanuel Levy napsal pozitivní recenzi: „Rita Hayworthová se ve filmu představila ve své nejlepší kondici. Film Gilda, který byl schválený k natáčení těsně po konci WWII, čerpal hodně ze zvláštní energie, která byla vytvořena díky různé směsici žánrů a způsobu, jakým se jeho postavy vzájemně ovlivňovaly ... Film Gilda byl kombinací mezi dobrodružstvím tvrdých filmů noir a koláží „ženských fotografií“ ze čtyřicátých let. Film byl promyšlený s moderním pohledem a byl pozoruhodný ve způsobu, jakým se zabýval sexuálními problémy.“^[8]

Na Rotten Tomatoes 96 % kritiků dalo filmu pozitivní hodnocení, dle výsledku 25 recenzentů.^[9]

Na filmovém festivalu v Cannes v roce 1946 získal Charles Vidor cenu Grand Prix.^[10]

V době, kdy byl film Gilda uveden do kin a promítán, bylo nahlášeno rozsáhlé testování jaderných bomb u atolu Bikini, v Tichém oceánu u Marshallových ostrovů. Zde byla otestována jedna bomba, která nesla podobiznu Rity Hayworthové jako odkaz na její status „sexbomby“. V pořadí čtvrtá atomová bomba, která měla být odpálena, měla na sobě přilepenou fotografií Rity Hayworthové z časopisu Esquire, z června 1946.^[11] Nad ní byl dvoupalcovými tiskacími písmeny nápis „Gilda“.^[12] Ačkoli bylo toto gesto provedeno jako kompliment, Rita Hayworthová tím byla hluboce uražena.^[13][14]

Dvoudílný kostým, který měla Rita Hayworthová při zpěvu písně „Amado Mio” v záběrech z nočního klubu byl nabídnut jako součást „Darů TCM ... Není žádné jiné místo, jako Hollywood“ (anglicky „TCM Presents ... There's No Place Like Hollywood“) na aukci 24. listopadu 2014, v aukční síni Bonhams v New Yorku.^[15] Odhadovalo se, že prodej vynese mezi 40.000$ až 60.000$, kostým byl prodán za 161.000$.^[16]

V lednu 2016 byla vydána kolekce Criterion Collection (anglicky The Criterion Collection) s verzí filmu Gilda na DVD a Blu-ray Disc, která obsahovala novou 2K verzi filmu, s nekomprimovanou monofonní zvukovou stopou ve verzi Blu-ray Disc.^[17]

• 
  Gilda se nazývala 23 kilotunová jaderná bomba, odpálená 1.7.1946 při operaci Crossroads, výbuch znám jako Able.
• 
  Obraz Madame X (Madame Pierre Gautreau), od Johna Singera Sargenta
• 
  Propagační fotografie pro film Gilda, představovala Josepha Calleia a Glenna Forda.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gilda na anglické Wikipedii.

• Film noir
• Kandaulismus

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gilda na Wikimedia Commons
• Gilda na American Film Institute Catalog
• Gilda v Internet Movie Database (anglicky)
• Gilda na aenigma
• Gilda na TCM Movie Database
• Gilda (1946) na stránkách AllMovie (anglicky)
• Gilda v recenzním agregátoru Rotten Tomatoes (anglicky)
• Fotografie Rity Hayworthové z filmu Gilda Archivováno 22. 4. 2014 na Wayback Machine. od Neda Scotta
• Esej The Long Shadow of Gilda od Sheila O’Malley na Criterion Collection