Fortepiano

Fortepiano
	italsky Fortepiano; německy Hammerklavier; anglicky Fortepiano; francouzsky Piano-forte;
Klasifikace
Příbuzné nástroje
	klavír, cembalo, klavichord

Fortepiano a pianoforte jsou termíny používané k odlišení klavírů z 18. a počátku / poloviny 19. století od moderního klavíru. Název byl odvozen od popisu nástroje Bartolomea Cristoforiho z roku 1700, který Scipione Maffei vytvořil jako „gravicembalo col piano e forte“ („cembalo s tichým a hlasitým“) z roku 1700.^[1] Nástroj se stal populárním poté, co Gottfried Silbermann začal vyrábět fortepiana v Německu. Několik z nich koupil Fridrich Veliký^[2] a jeho kapelník Carl Philipp Emanuel Bach na ně hrál.

Jedním z nejvýznamnějších stavitelů fortepian byl Johann Andreas Stein z německého Augsburgu.^[3] Stein vyvinul takzvanou „vídeňskou“ akci, populární na vídeňských klavírech až do poloviny 19. století.^[4] Dalším důležitým vídeňským výrobcem klavírů byl Anton Walter.^[5] Mozartovo vlastní fortepiano Walter je v současné době v Mozartově muzeu v rakouském Salcburku.^[6] Haydn vlastnil také klavír Walter^[7] a Beethoven vyjádřil přání si jej koupit.^[8] Nejznámějším raně romantickým výrobcem klavírů byl Conrad Graf (1782–1851), který vyrobil Beethovenův poslední klavír.^[9] Na jeho nástroje hráli Chopin, Mendelssohn a Schumann. Johannes Brahms měl raději klavíry od Johanna Baptisty Streichera.^[10] Mezi stavitele anglické klavírní školy patřili Johannes Zumpe, Robert Stodart a John Broodwood. Významnými výrobci klavírů mezi Francouzi v éře fortepiana jsou Érard, Pleyel (Chopinův oblíbený výrobce)^[11] a Boisselot (Lisztův oblíbený výrobce).^[12]

Od poloviny 19. století prošlo fortepiano rozsáhlým technologickým vývojem, který umožňoval výrobu novými průmyslovými metodami (podrobnosti viz „klavír“). Na konci 19. století se přestal vyrábět starší typ nástroje. Ve druhé polovině 20. století došlo k velkému nárůstu zájmu o dobové nástroje, včetně oživení zájmu o cembalo a fortepiano. Mezi nejvýznamnější stavitele fortepian z tohoto období ve 20. století patří Philip Belt^[13] Margaret F. Hood, Christopher Clark a Paul McNulty.^[14]

Znovuoživení fortepiana umožnilo představovat hudbu 18. a počátku 19. století na nástrojích, pro které byla napsána, a přineslo nové pohledy na tuto hudbu. Stále více hudebních škol otevírá studijní kurzy hry na fortepiano. Existuje několik soutěží na fortepiano, včetně MA soutěže v Bruggách a Mezinárodní Chopinovy soutěže na dobových nástrojích, pořádané Národním institutem Fryderyka Chopina ve Varšavě.^[15]

Řada moderních cembalistů a pianistů dosáhla vysokého uznání za svá vystoupení na fortepiano, jsou jimi: Paul Badura-Skoda, Malcolm Bilson, Andras Schiff, Kristian Bezuidenhout, Ronald Brautigam, Alexej Lubimov, duet Katie a Marielle Labèque, Yuan Sheng, Gary Cooper, Jörg Demus, Richard Egarr, Richard Fuller, Robert Hill, Geoffrey Lancaster, Vladimir Feltsman, Robert Levin, Steven Lubin, Bart van Oort, Trevor Pinnock, Viviana Sofronitsky, Andreas Staier, Melvyn Tan,^[16] Jos van Immerseel a Olga Paščenko a další.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fortepiano na anglické Wikipedii.

↑ Scipione Maffei, Articolo IX. “Nuova invenzione d’un Gravecembalo col piano e forte; aggiunte alcune considerazioni sopra gli strumenti musicali”. Gionale De’ Letterati d’Italia, vol. V. pp. 144-159
↑ Marshall, Robert (2003) 18th Century Piano Music, Routledge.
↑ Stein, Johann (Georg) Andreas. Grove Music Online [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. DOI 10.1093/gmo/9781561592630.article.26631. (anglicky)
↑ Huber, Alfons (2002). "Was the 'Viennese Action' Originally a Stossmechanik?".
↑ Walter, (Gabriel) Anton. Grove Music Online [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. DOI 10.1093/gmo/9781561592630.article.29863. (anglicky)
↑ https://mozarteum.at/en/museums/mozarts-birthplace/#virtual-tour-mozarts-birthplace
↑ https://haydnhaus.at/en/exhibitions/permanent-exhibition/
↑ Ludwig van Beethoven, Brief an Nikolaus Zmeskall, Wien, November 1802, Autograph
↑ Conrad Graf, Echtheitsbestätigung für den Flügel Ludwig van Beethovens, Wien, 26. Juni 1849, Autograph
↑ August, 1887. Litzmann, Berthold, 1906. Clara Schumann, ein Künstlerleben. Leipzig: Breitkopf & Härtel, vol 3, pp.493–94.
↑ Chopin's letters. By Chopin, Frédéric, 1810-1849; Voynich, E. L. (Ethel Lillian), 1864-1960; Opienski, Henryk, 1870-1942
↑ Alan Walker, Franz Liszt: The Weimar years, 1848-1861. Cornell University Press, 1987
↑ OBITUARY. Philip R. Belt. Palladium-Item [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Adlam, Derek (2003). Palmieri, Robert; Palmieri, Margaret W.; Kipnis, Igor (eds.). Early piano: replication. Encyclopedia of keyboard instruments. 2. Taylor and Francis. p. 114.
↑ I Międzynarodowy Konkurs Chopinowski na Instrumentach Historycznych. iccpi.eu [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
↑ BBC Radio 4 - Front Row, Deepwater Horizon, Crisis in Six Scenes, Melvyn Tan, Maria Semple. BBC [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu fortepiano na Wikimedia Commons
10minutový úvodní videokurz vídeňského fortepiana s 5 oktávami (anglicky)
Photo and discussion of the action of Viennese fortepianos, from Carey Beebe Harpsichords (anglicky)
Jedno z fortepian Arnolda Dolmetsche z konce 19. století, Dolmetsch Online
Fortepiana Bartolomea Cristoforiho, Heilbrunn časová osa dějin umění, Metropolitní muzeum umění
Cobbe Collection, Velká Británie
fortepiano – photo archive Photos of historical pianos and their parts / discussion in the forum (anglicky)
Více informací o historických klávesových nástrojích
Modern fortepiano builder Paul McNulty website (anglicky)
Modern fortepiano builder Gerard Tuinman website Archivováno 8. 4. 2021 na Wayback Machine. (anglicky)
Kolekce Radbon Fortepiano c. 1760 až 1860

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Scipione Maffei, Articolo IX. “Nuova invenzione d’un Gravecembalo col piano e forte; aggiunte alcune considerazioni sopra gli strumenti musicali”. Gionale De’ Letterati d’Italia, vol. V. pp. 144-159

[2] Marshall, Robert (2003) 18th Century Piano Music, Routledge.

[3] Stein, Johann (Georg) Andreas. Grove Music Online [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. DOI 10.1093/gmo/9781561592630.article.26631. (anglicky)

[4] Huber, Alfons (2002). "Was the 'Viennese Action' Originally a Stossmechanik?".

[5] Walter, (Gabriel) Anton. Grove Music Online [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. DOI 10.1093/gmo/9781561592630.article.29863. (anglicky)

[6] ttps://mozarteum.at/en/museums/mozarts-birthplace/#virtual-tour-mozarts-birthplace

[7] ttps://haydnhaus.at/en/exhibitions/permanent-exhibition/

[8] Ludwig van Beethoven, Brief an Nikolaus Zmeskall, Wien, November 1802, Autograph

[9] Conrad Graf, Echtheitsbestätigung für den Flügel Ludwig van Beethovens, Wien, 26. Juni 1849, Autograph

[10] August, 1887. Litzmann, Berthold, 1906. Clara Schumann, ein Künstlerleben. Leipzig: Breitkopf & Härtel, vol 3, pp.493–94.

[11] Chopin's letters. By Chopin, Frédéric, 1810-1849; Voynich, E. L. (Ethel Lillian), 1864-1960; Opienski, Henryk, 1870-1942

[12] Alan Walker, Franz Liszt: The Weimar years, 1848-1861. Cornell University Press, 1987

[13] OBITUARY. Philip R. Belt. Palladium-Item [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. (anglicky)

[14] Adlam, Derek (2003). Palmieri, Robert; Palmieri, Margaret W.; Kipnis, Igor (eds.). Early piano: replication. Encyclopedia of keyboard instruments. 2. Taylor and Francis. p. 114.

[15] I Międzynarodowy Konkurs Chopinowski na Instrumentach Historycznych. iccpi.eu [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. (anglicky)

[16] BBC Radio 4 - Front Row, Deepwater Horizon, Crisis in Six Scenes, Melvyn Tan, Maria Semple. BBC [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. (anglicky)

[1]