Feng Pao
| Feng Pao | |
|---|---|
| Jiná jména | Feng Jung-tching, Šuang-lin |
| Narození | Šen-čou, Che-pej |
| Úmrtí | Nanking |
| Země | říše Ming |
| Povolání | císařský eunuch |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Feng Pao (čínsky pchin-jinem Féng Bǎo, znaky tradiční 馮保; žil ve druhé polovině 16. století) byl čínský eunuch, v letech 1567–1583 nejvýše postavený eunuch u pekingského dvora Wan-liho, císaře čínské říše Ming. S velkým sekretářem Čang Ťü-čengem a císařovnou vdovou Li patřil mezi tři nejvlivnější osobnosti spravující říši za nezletilého Wan-liho. Byl vzdělaný a kompetentní státník. Po úmrtí Čang Ťü-čenga roku 1582 ztratil podporu panovníka a začátkem roku 1583 ho císař přeložil na nižší pozici v Nankingu.
Jména
[editovat | editovat zdroj]Feng Pao používal zdvořilostní jméno Jung-tching (čínsky pchin-jinem Yǒngtíng, znaky 永亭) a umělecký pseudonym Šuang-lin (čínsky pchin-jinem Shuānglín, znaky tradiční 雙林).
Život
[editovat | editovat zdroj]Feng Pao pocházel ze Šen-čou v severní Číně (Che-peji).[1] V dětství studoval v Nej-šu-tchang, škole eunuchů v Zakázaném městě, kde přednášeli učenci z akademie Chan-lin.[2] Miloval knihy, hrál na flétnu, vynikal v kaligrafii.[1]
Roku 1538 byl přidělen do Správy obřadů jako písař a zůstal v něm následujících 15 let. Roku 1553 přešel do Správy pečetí, roku 1560 ho mingský císař Ťia-ťing jmenoval zástupcem ředitele (s’-li ping-pi tchaj-ťien) Správy obřadů. V následujících letech spolu se třemi-čtyřmi kolegy dozíral nad sestavováním a předáváním císařských výnosů. Roku 1567 si ho nový císař Lung-čching vybral za osobního tajemníka a jmenoval ředitelem Východního křídla (eunušské tajné služby) a současně císařských stájí.[2] Roku 1572, těsně před smrtí, ho Lung-čching povýšil na ředitele (s’-li čang-jin tchaj-ťien, „velkého strážce pečeti“) Správy obřadů čímž se stal nejvýše postaveným eunuchem v Zakázaném městě, přičemž zůstal v čele Východního křídla. Nový desetiletý císař Wan-li tehdy respektoval a poslouchal tři osoby – matku císařovnu vdovu Li, velkého sekretáře Čang Ťü-čenga a Feng Paoa, kteří s sebou těsně spolupracovali.[2]
Feng Pao byl efektivní, schopný a kompetentní. Nicméně po smrti Čang Ťü-čenga (roku 1582) začaly útoky cenzorů i na Feng Paoa.[3] Začátkem roku 1583[4] byl odvolán z úřadů a přeložen na nízkou funkci do Nankingu. Odvoláno bylo i osm jeho nejbližších podřízených eunuchů.[3] Jeho majetek i majetek příbuzných byl zkonfiskován.[4] Jeho příbuzní, bratr a adoptivní syn, kteří sloužili ve vysokých funkcích v centrálních vojenských úřadech, skončili ve vězení, kde zemřeli.[3]
Americký historik Shih-shan Henry Tsai k jeho osudu poznamenal, že přestože miloval historii a snažil se vyhnout chybám předchůdců, stejně po šestnácti letech u moci o ni přišel, když si kolegové-eunuši u císaře stěžovali na jeho příliš velkou moc.[5]
V čele Východního křídla Feng Paoa nahradil Čang Ťing, který ve funkci zůstal do roku 1590, kdy byl odvolán kvůli ztrátě císařovy důvěry.[6]
Shih-shan Henry Tsai ve své monografii o mingských eunuších uvádí, že zemřel roku 1583 po několika měsících pobytu v Nankingu.[3] Naopak Michela Fontana, italská autorka životopisu Matteo Ricciho Matteo Ricci: A Jesuit in the Ming Court a americký historik Ronnie Po-Chia Hsia v monografii A Jesuit in the Forbidden City: Matteo Ricci 1553-1610, uvádějí, že Ricci se roku 1599 setkal se sedmdesátiletým Feng Paoem, tehdy stále jednou z nejvlivnějších postav Nankingu.[7][8]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b TSAI, Shih-shan Henry. Eunuchs in the Ming Dynasty. New York: State University of New York Press, 1996. 290 s. (SUNY series in Chinese local studies). Dostupné online. ISBN 0791426874. S. 106. (anglicky) [Dále jen Tsai].
- ↑ a b c Tsai, s. 107.
- ↑ a b c d Tsai, s. 108.
- ↑ a b PANG, Huiping. The Confiscating Henchmen: The Masquerade of Ming Embroidered-Uniform Guard Liu Shouyou (ca. 1540-1604),” 72 (2015):. Ming Studies. 2015, čís. 72, s. 24–45, na s. 26–28. (anglicky)
- ↑ Tsai, s. 108–109.
- ↑ Tsai, s. 109.
- ↑ FONTANA, Michela. Matteo Ricci: A Jesuit in the Ming Court. Lanham, Maryland: Rowman & Littlefield Publishers, 2011. 336 s. ISBN 1442205881, ISBN 9781442205888. S. 170–171. (anglicky)
- ↑ HSIA, R. Po-chia. A Jesuit in the Forbidden City: Matteo Ricci 1552-1610. Oxford: Oxford University Press, 2010. 359 s. Dostupné online. ISBN 019959225X, ISBN 9780199592258. S. 177–178. (anglicky)