Epitaf Jindřicha Vachtla z Pantenova

Epitaf Jindřicha Vachtla z Pantenova je kruhový epitaf ze sakristie farního kostela Neposkvrněného početí Panny Marie ve Velkých Heralticích. Daroval jej v roce 1918 zemskému muzeu v Opavě August hrabě Bellegarde. Dnes je ve sbírce výtvarného umění Slezského zemského muzea. Jde o malbu olejem na dřevěné desce o průměru 128 cm. Lze ji datovat do doby po roce 1628, kdy zemřel Jindřich Vachtl z Pantenova, kterému je přisuzován.^[1]

Kolem centrálního obrazu obíhá nápis světlešedou frakturou na černém podkladě, který je narušen několika hřeby a Karel Müller ho čte jako „Den ich hatte es dafür das dieser Zeit /…/ werd sey die an uns sol offenbar werde.“ ^[2] Epitaf byl kvůli svému kruhovému tvaru, neobvyklému na území českého Slezska, dříve mylně považován za pohřební štít. Jak popisuje Karel Müller, centrálním nápisem lemovaný motiv představuje klečícího prostovlasého rytíře v plné zbroji, s kordem se zlatým jílcem u pasu a s ostruhami na nohou, adorujícího Ukřižovaného. U nohou rytíře spočívá turnajská přilba ozdobená jedním bílým pštrosím perem, v patě kříže lebka se dvěma zkříženými hnáty. Hnědá půda se dvěma suchými rozeklanými stromy v popředí přechází do zatravněné krajiny s výhledem na město, jehož jednotlivé chrámy a další budovy jsou detailněji propracovány pouze za krucifixem, zatímco vzdálenější část za adorantem je již jen naznačena. Jde nepochybně o ideální a poněkud schematické zobrazení Golgoty v pozadí s Jeruzalémem, mající vzor v nějakém starším dřevorytu.^[2] Jarmila Vacková považuje za grafickou předlohu k figuře trpícího Krista list B4 Albrechta Dürera.^[3]

Epitaf zaujme především díky heraldické výzdobě na lemu ústředního výjevu. Erby doprovázené iniciálami čte Karel Müller následovně (shora, po směru hodinových ručiček – řada A):

1. V modro-stříbrně polceném štítě křepelka přirozené barvy. Modrostříbrná točenice. Klenot: rozevřená křídla, stříbrné a modré křídlo. Přikryvadla: modro-stříbrná. Iniciály G.H.W.V.P.V.H. (GEORG HEINRICH WACHTEL VON PANTHENAU VATER HEINRICHS – otec Jana Jindřicha byl Jiří Jindřich Vachtl z Pantenova)
2. Ve stříbrném štítě červená hradba se třemi věžemi. Zlatá helmovní korunka. Klenot: figura ze štítu. Přikryvadla: červeno-stříbrná. Iniciály .D /P./V.M. (DIE POGREL VON MICHELAU Pogarel z Michalova).
3. V červeném štítě tři stříbrné kůly. Klenot: stříbrná kráčející ovce před zeleným stromem. Přikryvadla: červeno-stříbrná. Iniciály .DG.V.K. (DIE GOTSCH VON KINAST – Goč z Kynast).
4. Stříbrno-červená šachovnice. Klenot: dva kotouče, červený a černý, z nichž vynikají pštrosí pera opačných barev. Iniciály .D.V.R.V.G. (DIE VON REIDELBURG V … G … – Reideburg).
5. Ve stříbrno-modře routovaném štítě červené břevno. Modro-stříbrná točenice. Klenot: stříbrno-modře routované buvolí rohy. Přikryvadla: modro-stříbrná. Iniciály .D.S.V.D. (DIE SCHELLENDORF VON DOMANTZE Šelendorf z Domance).
6. V modrém štítě dva odvrácené zlaté půlměsíce. Modro-zlatá točenice. Klenot: černé křídlo. Přikryvadla: modro-zlatá. Iniciály .D.D.V.P. (DIE DZÜRCHAU VON PANTHENAU Cyrch z Pantenova).
7. Polcený štít, vpravo ve stříbrném poli půl červené orlice, vlevo ve stříbrném poli dvě červená cimbuřová břevna. Červeno-stříbrná točenice. Klenot: červeno-stříbrně routovaný jelen. Přikryvadla: červeno-stříbrná. Iniciály .D.S.V.M. (DIE SCHENK VON MARSCHWITZ – Šenk z Maršovic).
8. Červeno-stříbrně třikrát dělený štít. Červeno-stříbrná točenice. Klenot: buvolí rohy, červený a stříbrný. Přikryvadla: červeno-stříbrná. /bez iniciál/ (Rejbnic).

Pokračuje dalších osm samostatně číslovaných erbů (řada B):

1. Ve stříbrném štítě modré, třikrát zalomené břevno. Zlatá helmovní korunka. Klenot: vyrůstající korunovaný černý lev. Přikryvadla: modro-stříbrná. Iniciály C.P.Z.P. (CATHARINA POSADOWSKY ZU POSTELWITZ – matka Jana Jindřicha byla Kateřina Posadovská z Poslovic).
2. V červeném štítě zlatý, černě okřídlený orlí spár. Zlatá helmovní korunka. Klenot: figura ze štítu. Přikryvadla: černo-červená. Iniciály D.N.V. (DIE NAWOY VON … – Návoj /z Dulního ?/).
3. V modrém štítě zlatý leknínový trojlist. Klenot: figura ze štítu. Přikryvadla: modro-zlatá. Iniciály .D.D.V.P. (DIE DLUGOMIL VON PROSKAU – Dluhomil z Pruskova).
4. Polcený štít, vpravo v červeném poli doleva obrácený stříbrný dvouocasý lev ve skoku, levé pole pětkrát červeno-stříbrně šikmo děleno. Klenot: sedm pštrosích per, střídavě stříbrné a červené. Přikryvadla: červeno-stříbrná. Iniciály .D.R.V.D. (DIE ROTHENBURG VON DRENTTKAU ? – Rottenburg).
5. V modrém štítě červený antonínský kříž. Zlatá helmovní korunka. Klenot: vyrůstající muž v brnění s přilbou a s buzikánem ve zdvižené pravici, vše přirozené barvy. Přikryvadla: modro-červená. Iniciály .D.G.V.C. (DIE GURETZKY VON CORNITZ – Gurecký (Kloch ?) z Kornic).
6. V červeném štítě stoupající půlměsíc, nad ním stříbrný křížek. Červeno-stříbrná točenice. Klenot: tři pštrosí pera, červené mezi stříbrnými. Přikryvadla: červeno-stříbrná. Iniciály .D.P.V.P. (DIE PETROWSKY VON PETROWITZ – Petrovský z Petrovic).
7. Ve stříbrném štítě červená hradba se třemi věžemi. Zlatá helmovní korunka. Klenot: figura ze štítu. Přikryvadla: červeno-stříbrná. Iniciály .V.M. (buď VON MICHELAU – z Michalova jako A 2 nebo VON MEISINGER – Meisinger).
8. Ve zlatém štítě černá střela se dvěma příčnými břevny. Zlatá helmovní korunka. Klenot: černé jelení parohy. Přikryvadla: černo-zlatá. Iniciály .D.M.V.K. (DIE MOKRSKY VON KOTTULIN ��� Mokrský z Kotulína).^[2]

Tento heraldický celek představuje ojedinělý genealogický vývod zemřelého, tzv. vývod na šestnáct předků, tedy celkem čtyři generace předků. V souvislosti s objednavatelem, ale i vzhledem k anonymnímu tvůrci tohoto epitafu můžeme tuto malbu jistě spojit právě s Opavskem či s přilehlým Opolsko-Ratibořskem^[4]. Epitaf v roce 2009 restaurovala Romana Balcarová, v roce 2011 byl představen na výstavě Slezského zemského muzea nazvané Paměť Slezska a v současné době (červen 2015) je k vidění v expozici Encyklopedie Slezska v historické výstavní budově Slezského zemského muzea.

• Jiří J.K. Nebeský, Poznámka k vývodu na epitafu rytíře Vachtla z Pantenova. Heraldická ročenka 2010, s. 126-127
• Ludmila Drozdová, Příspěvek ke studii malovaných epitafů na Moravě (od 2. poloviny 16. století do poloviny 18. století) (diplomová práce). Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc 1996.
• Ewa Chojecka (ed.), Obliza sztuki protestanckiej na Górnym Śląsku. Katalog výstavy. Muzeum Śląskie w Katowicach, Katowice 1993.
• Ludwig Igálffy-Igály, Schlesische Grabdenkmäler, Totenschilder und Ahnentafeln. Zeitschrift Adler 87, 1969-1970, s. 173-179, 185-189, 206-211, 322-328.
• Ludwig Igálffy-Igály, Schlesische Grabdenkmäler, Totenschilde und Ahnentafeln. Jahrbuch Adler, 1971-1973, s. 47-90.
• JAKUBEC, Ondřej. Epitafní obraz s Alegorickým ukřižováním ze sbírek Slezského zemského muzea a manýristické malované epitafy českého Slezska. Historica : Revue pro historii a příbuzné vědy. 2010, čís. 1, s. 41–54. Dostupné online. ISSN 1803-7550. 
• MÜLLER, Karel. In: JAKUBEC, Ondřej. Ku věčné památce. Malované renesanční epitafy v českých zemích : Katalog výstavy. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2007. ISBN 978-80-85227-88-8. S. 138–141.
• MÜLLER, Karel. Paměť Slezska. Památky a paměťové instituce českého Slezska v 16. až 19. století, Opava 2011, s. 113.
• Josef Pilnáček, Von den ältesten bekannten schlesischen Anen- und Adelsnachweisen.Monatsblatt Adler 2 (16), 1951-1952, s. 172-175, 192-197.
• Josef Pilnáček, Rody starého Slezska. Brno 1991-1998.
• August Sedláček, Dodatky a opravy k Pýše urozenosti a starým vývodům. Věstník Královské české společnosti nauk, třída fil.-hist.-jazyk., 1923, Praha 1924, s. 1-25
• VACKOVÁ, Jarmila.: Renesanční malované epitafy na Moravě. Brno 1954 (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně – diplomová práce)
• Jarmila Vacková, Epitafní obrazy v předbělohorských Čechách. Umění 17, 1969, s. 131-156.