Doudlevce
Doudlevce | |
---|---|
![]() Luftova zahrada | |
Lokalita | |
Charakter | část města |
Obec | Plzeň |
Okres | Plzeň-město |
Kraj | Plzeňský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°43′30″ s. š., 13°22′56″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 4 365 (2021)[1] |
Katastrální území | Plzeň a Doudlevce |
PSČ | 301 00 326 00 |
Počet domů | 556 (2011)[2] |
![]() ![]() Doudlevce | |
Další údaje | |
Kód části obce | 490288 |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Doudlevce je část statutárního města Plzeň, nachází se na jihu města. Katastrální území Doudlevce o rozloze 2,09 km².[3] patří do městského obvodu Plzeň 3, k místní části Doudlevce je navíc připojena ještě část katastrálního území Plzeň v městském obvodu Plzeň 2-Slovany, kde se nachází například Škoda sport park Plzeň.
V roce 2009 zde bylo evidováno 852 adres.[4] V roce 2001 zde trvale žilo 4 537 obyvatel.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ves tohoto jména se objevuje v písemných dokumentech od roku 1227.[6] Pojmenování přirozeně vede k domněnce, že obyvateli byli členové kmenu Doudlebů. Chotěšovský klášter získal Doudlevce spolu s Liticemi jako dar od Přemysla Otokara II. roku 1266.
Nová Plzeň byla vlastníkem osady už od svého vzniku roku 1295. Roku 1418 však byly Doudlevce malé, čítající 12 usedlostí, jejich počet dále klesal až k 8 statkům na začátku 18. století. Část města začala růst až se vznikem Škodovy kruhelné cihelny roku 1873 a zejména se založením vodárny, plynárny a elektrických podniků v těsném sousedství, jejichž zaměstnanci si často zvolili Doudlevce jako domov. Obyvatelé využívali německou školu v Liticích až do vzniku oddělené školy v Doudlevcích v letech 1901-1903.
K moderní Plzni se obec znovu připojila až roku 1924, kdy vznikla "Velká Plzeň", a Doudlevce se začaly s Plzní propojovat i stavebně. Poprvé dostaly ulice svoje názvy; roku 1926 zastupitelé schválili 28 nových názvů prostranství (řada názvů byla inspirována první světovou válkou). Dříve, v období této světové války 1914-1918, se budovala mostárna a plechárna, které byly zprovozněny roku 1917; v letech 1929 a 1934 byly díky tomu postaveny i most přes Radbuzu a Tyršův most. Dříve však roku 1922 začala v místní továrně produkce elektrických zařízení.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Doudlevce: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-19]. Dostupné v archivu.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-03.Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-03.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 302, 303, záznam 2-3, 3-1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Plzeňská předměstí. Plzeň: [s.n.], 1997. Dostupné online. S. 51-57.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Doudlevce na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Plzeň na webu ČÚZK
- Katastrální mapa katastru Doudlevce na webu ČÚZK