Přeskočit na obsah

Dolnooharská tabule

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dolnooharská tabule
Říp v Krabčické plošině
Říp v Krabčické plošině

Nejvyšší bod461 m n. m. (Říp)
Délka63 km
Šířka35 km
Rozloha1136,6 km²
Střední výška229,2 m n. m.

Nadřazená jednotkaStředočeská tabule
Sousední
jednotky
Jizerská tabule
Středolabská tabule
Pražská plošina
Džbán
Rakovnická pahorkatina
Mostecká pánev
České středohoří
Ralská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Hazmburská tabule
Řipská tabule
Terezínská kotlina.

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Dolnooharská tabule na mapě Česka
Dolnooharská tabule na mapě Česka
Map
Horninyslínovec, prachovec, pískovec, sedimenty, neovulkanity
PovodíLabe, Ohře, Vltava
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyVIB-1
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolnooharská tabule (název podle řeky Ohře, která se dříve nazývala též Ohara) je geomorfologický celek ležící v západní části oblasti Středočeská tabule. Zaujímá jižní polovinu okresu Litoměřice, východ okresu Louny, severní třetinu okresu Kladno a západní pomezí okresu Mělník. Nejvyšším bodem je legendami opředená hora Říp (461 m n. m.).

Poloha a sídla

[editovat | editovat zdroj]

Území celku se rozkládá zhruba mezi sídly Litoměřice (na severu), Hoštka a Mělník (na severovýchodě), Kralupy nad Vltavou na jihovýchodě, Slaný (na jihu), Měcholupy na jihozápadě, Postoloprty (na západě) a Libčeves (na severozápadě). Zcela uvnitř celku se z větších měst nacházejí Louny, Lovosice, Roudnice nad Labem a převážná část Štětí a Kralup nad Vltavou. Z dalších menších sídel pak např. Libochovice, Terezín, Velvary či Zlonice.

Charakter území

[editovat | editovat zdroj]

Dolnooharská tabule má ráz členité pahorkatiny s výškovou členitostí 50–150 m tvořená svrchnokřídovými slínovci a písčitými slínovci, prachovci, pískovci, permokarbonskými sedimentárními horninami a třetihorními vulkanity. Vyznačuje se převážně destrukčním reliéfem, postiženým různě intenzivními neotektonickými pohyby ker, s rozsáhlými strukturně denudačními plošinami, svahy při zlomových liniích a vzácnými neovulkanickými suky. Ve východních a severovýchodních částech se uplatňuje akumulační reliéf pleistocenních říčních teras.[1]

Geomorfologické členění

[editovat | editovat zdroj]

Celek Dolnooharská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB-1) se geomorfologicky člení na tři podcelky: Hazmburská tabule (VIB-1A) na severozápadě, Řipská tabule (VIB-1B) na východě a jihovýchodě a Terezínská kotlina (VIB-1C) na severovýchodě.

Tabule sousedí s celky Středolabská tabule a Jizerská tabule na východě, Ralská pahorkatina na severovýchodě, Pražská plošina a Džbán na jihu, Rakovnická pahorkatina na jihozápadě, České středohoří na severu a severovýchodě a Mostecká pánev na západě.[1]

Kompletní geomorfologické členění Dolnooharské tabule uvádí následující tabulka:

Významné vrcholy

[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]