Diskuse:Supermarine Spitfire

Zdravím, pánové. Měl bych takový dotaz — vím že následující část (citace) pochází „jen“ z překladu ze slovenštiny (kde se ostatně tato perla skutečně skví), ovšem… Může mi nevinný překladatel prozradit, jak si představuje onu aerodynamickou „funkci“ geometrického zkroucení křídla (tzv. „washout“), z původního popisu? Předpokládám sice, že dotyčný je „nedotčen technikou a podobnými zbytečnostmi“, ovšem toto… Dovolím si podotknout, že i mechanika letu je docela zajímavý obor. :o)

Na tu dobu zajímavé bylo zkroucení křídel, tzv. washout, tj. úhel náběhu u kořene křídla byl +2° a u špiček křídel se postupně stáčel až na -1/2°. To pomáhalo v manévrovacím boji, tzv. vzdušném souboji, hlavně v prudkých zatáčkách (boční náklon cca. 90°), kdy byl Spitfire plně manévrovatelný, zatím co jiná letadla by už ztrácela vztlak a padala po křídle.

--Algernon 17:53, 28. 5. 2007 (UTC)

Zdravím Algy. Sám to nepoznám, ale pokud je to blbost, neváhejte a článek opravte. Původní autor/překladatel bude určitě rád. --Adam Zivner 18:00, 28. 5. 2007 (UTC)

Divnosti kolem verze IXC

Zdravim. Verze kridla C pouzivala 2 20 mm kanony.

Popisovana vyzbroj sedi spise na verzi kridla B. Cili popis sedi spise na LF Mk. IXB. Ne C.

A jste si skutečně jistý? Pokud vím, tak křídlo C bylo univerzální, takže do něj šly zamontovat různé varianty výzbroje - dvě nebo čtyři Hispana, dvě Hispana a čtyři kulomety ráže .303 nebo dvě Hispana a dva půlpalce...

Mimochodem, verze LF Mk.IXB oficiálně existovala? A skutečně to "B" v tomto případě souvisí s křídlem? Tobermory 23. 12. 2008, 17:49 (UTC)

Externí odkazy či reference byly změněny (září 2018)

Nejnovější komentář: před 6 lety1 komentář1 člověk v diskusi

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 5 externí odkazy či reference na stránce Supermarine Spitfire. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 5. 9. 2018, 08:31 (CEST)Odpovědět

Stoupavost Spitfire × Messer

Nejnovější komentář: před 4 lety3 komentáře2 lidé v diskusi

Pro kolegu @Algernon:, @KarlíkV: prosí o reakci na Tvůj dávný příspěvek ohledně stoupavosti obou typů, konkrétně na odstavec:

Výsledkem tedy bylo (za Bitvy o Británii) že v nepříjemné situaci se mohl pilot Messerschmittu odpoutat prudkým přechodem do střemhlavého letu, kdy zprvu získal před pronásledovatelem cenné desítky metrů. (Není ovšem pravdivé tvrzení, byť je velice rozšířené, že Bf 109E byl v letu střemhlav rychlejší – stačí se podívat do manuálů na mezní rychlosti obou letounů – ty jsou takřka identické…) A protože ve vzdušných soubojích rozhodují sekundy (či spíše zlomky sekund), byla to nebezpečná výhoda Messerschmittů (byť se ovšem jednalo o únik – tedy o situace kdy pilot německé stíhačky rozhodně nebyl ten, kdo by měl navrch). Projevovala se zejména v střemhlavém letu, ve kterém byly schopné uniknout Spitfirům. Ty měly naopak lepší stoupavost, a tak často unikaly nepříteli prudkým stoupáním.

--Rottweiler (diskuse) 30. 3. 2020, 20:16 (CEST)Odpovědět

Je asi i otazka, po jake dobe ty letouny dosahly one maximalni rychlosti ve stremhlavem letu. Ale hlavne 109 byla vybavena vstrikovanim paliva, takze mohla prejit rovnou do stremhlaveho letu, zatimco Spitfire mel karburator, ktery pru negativnim G nebyl schopen zasobovat motor dostatecnym mnozstvim paliva, takze piloti se museli rozhodnou, jestli na nekolik okamziku prijit nekontrolovane o vykon motoru (coz opravdu v leteckem souboji nechcete) a nebo museli napred Spitfire otocit na zada a pak prijit do stremhlaveho letu - tim se vyhnout negativnimu pretizeni... To ale take zabere nejaky cas. --Ozzy (diskuse) 31. 3. 2020, 02:18 (CEST)Odpovědět

Jo pardon, nevsiml jsem si, ze hlavni bod se tyka stoupavosti. To take slysim asi poprve. --Ozzy (diskuse) 31. 3. 2020, 02:19 (CEST)Odpovědět