Džagadíščandra Bose

Džagadíščandra Bose
Džagadíščandra Bose v roce 1926
Narození	30. listopadu 1858 Indie Indie
Úmrtí	23. listopadu 1937 (ve věku 78 let) Giridih, Indie Indie
Alma mater	Kristova kolej St. Xavier's Collegiate School Dhaka Collegiate School Mymensingh Zilla School Londýnská univerzita St. Xavier's College Hare School Univerzitní kolej v Londýně Pabna Zilla School, Pabna
Povolání	botanik, vysokoškolský učitel, fyzik, archeolog, spisovatel a chemik
Zaměstnavatelé	Presidency University Univerzita v Cambridgi Londýnská univerzita
Ocenění	společník Řádu Indické říše (1903) společník Řádu hvězdy Indie (1912) čestný doktor Kalkatské univerzity člen Královské společnosti Knight Bachelor
Nábož. vyznání	hinduismus
Choť	Abala Bose (od 1887)
Příbuzní	Labanyaprabha Bose (sourozenec)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Džagadíščandra Bose (bengálsky জগদীশ চন্দ্র বসু, anglickou transkripcí nejčastěji uváděn jako Jagadish Chandra Bose, 30. listopadu 1858 – 23. listopadu 1937) byl bengálský přírodovědec, archeolog a spisovatel. Ve fyzice se zabýval šířením radiových vln a mikrovln, přičemž jako první člověk použil polovodič k detekci radiového signálu. V biologii přispěl především k výzkumu rostlin mj. jako vynálezce crescografu, přístroje na měření růstu rostlin, a odborník na fyziologii rostlin. Založil experimentální vědu v Indii a patřil k prvním spisovatelům science fiction. Byl povýšen do šlechtického stavu a je po něm pojmenován kráter na Měsíci.

Narodil se v Mymensinghu, v bengálské části bývalé britské Indie (Bengal Presidency, dnes Bangladéš). Bose graduoval na St. Xavier's College v Kalkatě. Odcestoval do Londýna, aby mohl studovat medicínu, avšak zabránily mu v tom zdravotní problémy. Místo toho se v Camebridgi zabýval společně s laureátem Nobelovy ceny, lordem Raleighem svými výzkumy a poté se vrátil do Indie. V Indii nastoupil na "Presidency College University" v Kalkatě jako profesor fyziky. Zde navzdory rasové diskriminaci a nedostatku vybavení prováděl svůj vědecký výzkum. Dosáhl značného pokroku ve výzkumu bezdrátového přenosu signálů a jako první použil pro detekci rádiových vln polovodič. Nesnažil se však získat ze svých vynálezů komerční prospěch, ale zveřejnil je, aby v jeho výzkum mohli rozvíjet další lidé.

Následně Bose učinil řadu pionýrských objevů v oblasti fyziologie rostlin. Přitom používal svůj vlastní vynález - kreskograf, aby mohl měřit odezvu rostliny na různé stimuly a takto prokazovat paralely mezi živočišnými a rostlinnými tkáněmi. I když na nátlak kolegů jeden ze svých vynálezů patentoval, jeho odpor proti jakékoli formě patentování byl dobře známý. Pro své výzkumy sestrojil automatické zapisovače schopné registrovat extrémně slabé pohyby; tyto přístroje zaznamenávaly pozoruhodné jevy, například chvění poraněných rostlin, což Bose interpretoval jako schopnost rostlin vnímat. Mimo jiné napsal knihy Response in the Living and Non-Living (Odezvy živého a neživého, 1902) a The Nervous Mechanism of Plants (Nervový mechanismus rostlin, 1926).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Džagadíščandra Bose na Wikimedia Commons
• [1]Stránky Boseho institutu (Indie)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.