Burleska

Burleska je literární, literárně-dramatický nebo hudebně-dramatický žánr zábavy, zobrazující komické a fraškovité příběhy se záměrem zlehčit realitu nebo zesměšnit její jevy. K dosažení tohoto cíle autoři využívají také prostředky varieté, kabaretu a striptýzu. Burleska má uměleckou hodnotu jen tehdy, je-li spojena s nadsázkou, ironií, parodií a satirou.

Termín burleska je odvozen z italského slovesa burlare – smát se. Podobně francouzské burlesque má významny jako groteskní, fraškovitý apod. Ve starší češtině (19. století) byl výraz burleska užíván výhradně v souvislosti s fraškovitou, oproti komedii spíše pokleslejší literární formou.^[1]

Zákonitosti a postupy literární burlesky jsou známy již z antické komedie a literatury (Aristofanés, Lúkianos), rozvíjely se v italské a francouzské komedii (Carlo Goldoni, Molière) a v pařížských kabaretech od závěru 19. století. Stejně tak se uplatnily v opeře i v operetě (například Jacques Offenbach).

V hudbě např. balet Petruška Igora Stravinského je označován jako "baletní burleska o čtyřech scénách".^[2]

Zákonitosti americké burlesky 20. století formulovala Dita Von Teese.^[3] Podle ní burleska má kořeny v Americe, ve striptýzu. Začali s ní bratři z rodiny Minsky; Abe, Billy, Herbert a Morton, kteří roku 1912 zařídili vlastní burleskní show a síť divadel v New Yorku. Obecenstvo tvořili převážně chudí přistěhovalci, protože burleska byla levnější než jiná divadelní představení. Jenže ti nedokázali ocenit čistou burlesku, a tak Billy a Abe děvčatům vybudovali molo pro bližší kontakt s publikem. Také změnili název show na "Burleska, jak ji máte rádi – žádná rodinná show" (Burlesque As You Like It – Not a Family Show).

První velká hvězda burlesky byla Gypsy Rose Lee, proslulá nákladnými kostýmy. Ve své vizuální show byla tanečnicí i kabaretiérkou, nedotknutelná hvězda s osobním šarmem.

Od roku 1935 se proti vulgaritě newyorské burlesky začala zvedat vlna nevole. Minskyho licence byla nezpochybnitelná až do skandálu z roku 1937, kdy striptérka jeho divadla New Gotham vystoupila zcela nahá bez tang. Všechna divadla burlesky byla následně uzavřena a samotné slovo burleska bylo zakázáno.

Současná divadelní, kabaretní ��i klubová burleska bývá někdy označena jako neo-burleska proto, že na původní žánr (např. striptýz, nákladné kostýmy, kabaretní témata či vulgární humor) navázala vlastní umělecké pojetí performance a vizuálně nákladné show. Zastánci neo-burlesky se scházejí na akcích po celém světě, například na Vancouver International Burlesque Festival, Miss Exotic World Pageant, New York Burlesque Festival, Tease-O-Rama atd. Burleska má také vlastní muzeum v Las Vegas, kde jsou v kromě historie předvedeny kostýmy, artefakty a rekvizity slavných burleskních osobností.

Tvůrcem české burlesky a impresáriem stálého souboru je Čecho-Švýcar David N. Jahn alias Sonny Vargas, který provozuje soubor Prague Burlesque.^[4][5] V produkci Bohemian Burlesque můžete navštívit i každoroční Bohemian Burlesque Festival, největší burleskovou (burlesque) akci v ČR, kam každoročně už od roku 2016 na podzim zavítá 50 až 70 performerů z celého světa. V České republice je několik burlesek, které překračují hranice země a jsou známé i v zahraničí. Patří mezi ně burlesky přezdívané Angelica G. L'Amour, Angelina Angelic, Miss Cool Cat, Linde von Schwärze, Nonna Kareva, Yassmine de Mortifére, Elektra Show, Fallka la Coquine, Ruby Tsunami. Výuce burlesky se věnují tzv. burleskní akademie a školy, kterých je v Česku několik, v Praze, Brně a Ostravě. ^{[6][7][8][9][10][11][12]} „Burleska nemá žádná omezení a hranice,“ uvedla ŽENA-IN.cz Radka Kříže v srpnu 2020 jako skutečnost, na kterou se měla snažit poukázat burleska Yassmine de Mortifére svým vystupováním v těhotenství: „Těhotenství je možná stále vnímáno jako osobní záležitost, nikoli věc, která je hodná obdivu. Ženy se bojí ukázat vlastní osobnost, natož pak nahotu v kontextu s těhotenstvím. Veřejností to možná může být vnímáno negativně, ale já se rozhodla, že budu vystupovat, dokud to půjde. Hlavně na akcích, které se týkají burlesky a kabaretu, a tím prolomit ledy ve veřejném mínění.“^[13]

V sobotu 17. června 2023, na Slavnostech růžového vína v Třebíči pořádaných Alešem Mejzlíkem a jeho společností Night Robots, s.r.o., vystoupila v rámci programu na kterém byly přítomny také děti, před pátou odpolední hodinou na pódiu před třebíčským zámkem, tanečnice burlesky. Mluvčí města Irini Martakidisová později uvedla, že Třebíčská radnice odmítá spojitost s akcí, na kterou věnovala 60 000 Kč: „Budeme je vymáhat zpět kvůli porušení etiky a morálky při slavnostech. Město uvažuje, že tuto akci už znovu ze svého rozpočtu nepodpoří.“ Radnice označila akci za „pobuřující a krajně nevhodnou“ a pořadatele vyzvala, aby se za výstřednost veřejně omluvil. Provozovatel Prague Burlesque David N. Jahn uvedl, že „burleska za to nijak nemůže. Určitě jde o selhání promotéra, který neví, co si objednal.“ Burleska přezdívaná Miss Cool Cat: „Měli to udělat o půlnoci, když už tam nebudou děti. Kdyby mi řekli, že bych měla vystupovat odpoledne, tak bych si vzala velké péřové vějíře a sundala bych si maximálně rukavičky.“ Dětský psycholog Jan Kulhánek uvedl, že by organizátoři neměli dopustit situaci, která v dětech může vyvolat kromě zvědavosti zmatek, úzkost nebo odpor a v dospívání je blokovat – ovlivnit vývoj sexuality. Právník Jan Černý: „Žena se v každém případě dopustila protiprávního jednání a policie by to měla řešit. Může se jednat o přestupek, ale i o trestný čin výtržnictví nebo o ohrožování mravní výchovy.“ Případem se začala zabývat třebíčská policie.^[14][15][16] Novinář Martin Fendrych, bývalý mluvčí federálního ministra vnitra Jána Langoše a náměstek ministra vnitra Jana Rumla (ODS), pro iRozhlas Českého rozhlasu komentoval: „Věřím, že to policie nevyhodnotí ani jako přestupek.“^[17]

• HEŘMANOVÁ, Eva. Burleska. [online]. artslexikon.cz, © Eva Heřmanová, Jitka Černá. Dostupné z: http://artslexikon.cz/index.php/Burleska^{[nedostupný zdroj]}
• NĚMCOVÁ, Veronika. Prolínání subkultur: příklad burlesky. kulturnistudia.cz. 2016-11-01, roč. 2016, čís. 2, s. 57–81. Dostupné online [cit. 2023-06-20]. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Burleska na Wikimedia Commons
• NĚMCOVÁ, Veronika. Prolínání subkultur: příklad burlesky. S. 57–81. Kulturní studia [online]. 1. 11. 2016. Roč. IV., čís. 2/2016, s. 57–81. Dostupné online. ISSN 2336-2766.