Barthel Beham

Barthel Beham
Barthel Beham, (portrét Joachima von Sandrarta)
Narození	1502 Norimberk
Úmrtí	1540 (ve věku 37–38 let) Bologna
Povolání	malíř, dvorní malíř, grafik a kreslíř
Příbuzní	Sebald Beham[1] (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barthel Beham (1502 Norimberk — 1540 Bologna) byl německý malíř a grafik rané renesance. Byl mladším bratrem Sebalda Behama,^[2] spolu s nímž je řazený k tzv. "malým mistrům" (Kleinmeister) Severské renesance. Ve své době byl považován za jednoho z nejvýznamnějších portrétistů.

Narodil se v Norimberku a jeho prvním učitelem byl patrně starší bratr Sebald. Byl ovlivněn Albrechtem Dürerem a je možné, že patřil k jeho žákům.^[3] Spolu se svým bratrem a malířem Georgem Penczem sdílel radikální politické a náboženské ideje reformátorů Thomase Müntzera a Andrease Karlstada, pro které byli všichni tři vypovězeni v lednu 1525 z Norimberku. Přestože byl omilostněn a mohl se vrátit, přesídlil natrvalo do Mnichova, kde pracoval především jako portrétista pro vévodu Viléma IV. a Ludvíka X. Bavorského a pro místní patricijské rodiny. Po roce 1529 byl ovlivněn nizozemským manýrismem a předpokládá se, že navštívil Nizozemí. Alfred Woltmann uvádí, že byl roku 1530 vyslán Vilémem IV. do Itálie, kde se zdokonalil v ryteckém umění u Marcantonio Raimondiho.^[3]

Roku 1537 (1538) ho Vilém IV. smluvně zavázal, aby byl kdykoli připraven pracovat v jeho službách^[4] a roku 1540 ho vyslal do Itálie. Tam Barthel Beham nečekaně zemřel (Bologna nebo Benátky). Jeho vdova se provdala za malíře Ludwiga Refingera.

Grafické dílo Barthela Behama zahrnuje 94 mědirytů, z nichž nejstarší pochází z roku 1520. V roce 1526 vytvořil také několik leptů v železe. Námětem jsou žánrové a mytologické motivy, postavy rolníků, ženské akty. Po příchodu do Mnichova vyryl pět mistrovských portrétů, které vykazují překvapivě rychlé technické i formální pokroky, pravděpodobně inspirované italskou renesancí.

Jeho portrétní malby vycházejí z vlastních grafických předloh, na nichž je zachycena tvář z poloprofilu. Malířské portréty znázorňují poprsí nebo polopostavu od úrovně pánve.

• Představení v chrámu (1524), Germanisches Nationalmuseum, Norimberk
• Portrét Hanse Urmillera se synem (1524), Städelsches Kunstinstitut, Frankfurt
• Portrét muže (1525–1530), 62 x 46 cm, Gemäldegalerie Alte Meister, Berlín
• Kancléř Leonhard von Eck (1527), 56,2 x 37,8 cm, Metropolitní muzeum umění, New York
• Portrét Ruprechta Stüpfa (1528), 67,3 x 50,3 cm Muzeum Thyssen-Bornemisza, Madrid
• Portrét ženy (1529), Denver Art Museum
• Portrét ženy s papouškem (1529) 87,4 x 68 cm, Kunsthistorisches Museum, Vídeň
• Portrét muže (1529), 85 x 66 cm, Kunsthistorisches Museum, Vídeň
• Legenda Svatého Kříže, cyklus obrazů pro rezidenci Wilhelma IV. v Mnichově (1530)
• Portrét prince Ludvíka X. Bavorského (1531) 69 x 59 cm Liechtenstein Museum, Vídeň
• Portrét českého a uherského krále Ferdinanda I. (1531), mědiryt
• Kurfürst Ludwig V. der Friedfertige, Pfalzgraf bei Rhein (1533), Alte Pinakotek, Mnichov
• Maria Jacobäa von Baden (1533), Alte Pinakotek, Mnichov
• Pfalzgrafen Philipp, Bischof von Freising (1534), Alte Pinakotek, Mnichov
• Portrét císaře Karla V. (1531), mědiryt, (1535), olejomalba, Bayerische Staatsgemäldesammlungen, Staatsgalerie Neuburg
• Ottheinrich, vévoda Falcký (1535) 43 x 32 cm, Alte Pinakotek, Mnichov
• Obraz ženy ve věku 31 let (1535), 78,5 x 59 cm Germanisches Nationalmuseum, Norimberk
• Vanitas (1540), Hamburger Kunsthalle

• 
  Voják opřený o strom (1520)
• 
  Judita s hlavou Holoferna
• 
  Vanitas
• 
  Leonhard von Eck (1527)
• 
  císař Karel V.
• 
  Ferdinand I.

• Jürgen Müller, Thomas Schauerte (Hrsg.): Die gottlosen Maler von Nürnberg. Konvention und Subversion in der Druckgrafik der Beham-Brüder. Ausst.-Kat. Albrecht Dürer Haus Nürnberg, 31. März bis 3. Juli 2011 in Zusammenarbeit mit dem Sonderforschungsbereich 804 "Transzendenz und Gemeinsinn". Edition Imorde, Emsdetten 2011, ISBN 978-3-942810-01-2.
• Kurt Löcher: Barthel Beham. Ein Maler aus dem Dürerkreis. Deutscher Kunstverlag, München/ Berlin 1999, ISBN 3-422-06261-0.
• Wolfgang Hütt, Niemieckie malarstwo i grafika późnego gotyku i renesansu, Warszawa: PWN, 1985, ISBN 83-01-04621-X
• Herbert Zschelletzschky: Die drei gottlosen Maler von Nürnberg. Sebald Beham, Barthel Beham und Georg Pencz. Historische Grundlagen und ikonologische Probleme ihrer Graphik zur Reformations- und Bauernkriegszeit. E. A. Seemann, Leipzig 1975
• Thomas Muchall-Viebroock, "Beham, Barthel" in: Neue Deutsche Biographie 2 (1955), S. 4 On line
• Alfred Woltmann: Beham, Barthel. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 2, Duncker & Humblot, Leipzig 1875, S. 277 On line
• Joachim von Sandrart, Teutscher Academie der Edlen Bau, Bild- und Mahlerey-Künste (1675–80), II. Th. 3. Buch und II. Haupttheil, II. Th. S. 79, III. Th. S. 69

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Barthel Beham na Wikimedia Commons
• Museo Thyssen-Bornemisza: Barthel Beham