Babice (okres Olomouc)
Babice | |
---|---|
Kostel Všech svatých | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Šternberk |
Obec s rozšířenou působností | Šternberk (správní obvod) |
Okres | Olomouc |
Kraj | Olomoucký |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°44′16″ s. š., 17°15′39″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 450 (2024)[1] |
Rozloha | 5,94 km²[2] |
Katastrální území | Babice u Šternberka |
Nadmořská výška | 244 m n. m. |
PSČ | 785 01 |
Počet domů | 134 (2021)[3][4] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Babice 65 785 01 Šternberk 1 ou@obecbabice.cz |
Starostka | Dana Haasová |
Oficiální web: www | |
Babice | |
Další údaje | |
Kód obce | 552356 |
Kód části obce | 663 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Babice (německy Babitz) se nachází v Olomouckém kraji, okrese Olomouc, v podhůří Nízkého Jeseníku, asi 3 km severozápadně od Šternberka a 17 kilometrů severně od Olomouce. Žije zde 450[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Babici. To bylo pravděpodobně odvozeno od osobního jména Baba (hanlivého pojmenování bázlivého muže) a místní jméno by pak znamenalo "Babovi lidé". Protože však některý vrch v okolí mohl nést pojmenování Baba, mohlo obyvatelské jméno znamenat i "lidé žijící pod Babou".[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339, kdy se uvádí jako součást panství Šternberk. Už v roce 1405 ji ale Anna ze Šternberka odkázala šternberskému klášteru augustiniánů, jemuž patřila jako součást jeho žerotínského statku až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen (v Babicích byl např. klášterní pivovar). Poté byly Babice spravovány náboženským fondem a v roce 1850 se staly samostatnou obcí. Jejich součástí bývala i osada Egrov (Egersdorf), která vznikla roku 1786 rozparcelováním klášterního dvora. Původně česká obec se v 19. století poněmčila, stala se tak po roce 1938 součástí Německem zabraných Sudet a po válce byla většina původních obyvatel vysídlena. Na konci 50. let 20. století zde byla objevena Šternberská madona.[6] Od 1. května 1974 do 23. listopadu 1990 byla vesnice součástí města Šternberk a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.[7]
Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 2002.[8]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatel | 612 | 612 | 581 | 598 | 485 | 512 | 585[p 1] |
Domů | 106 | 109 | 108 | 108 | 106 | 108 | 115 |
Rok | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
Obyvatel | 440 | 465 | 397 | 373 | 394 | 403 | 433 |
Domů | 112 | 98 | 97 | 99 | 108 | 106 | 118 |
Rok | 2021 | ||||||
Obyvatel | 457 | ||||||
Domů | 134 |
- ↑ Z toho 489 osob národnosti německé, 90 československé a 6 ostatních.[12]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- klasicistní kostel Všech svatých
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Hlavní ulice
-
Kříž na místě bývalé kaple sv. Floriána, místě nálezu tzv. Šternberské madony
-
Základní škola
-
Železniční zastávka na trati Olomouc-Šumperk
-
Kamenný rybník
Společenský život
[editovat | editovat zdroj]V obci je základní a mateřská škola a také knihovna. V obci působí Sbor dobrovolných hasičů. V roce 2013 získala obec v krajském kole soutěže Vesnice roku oranžovou stuhu za spolupráci obce a zemědělského subjektu. Samospráva obce od roku 2010 pravidelně vyvěšuje moravskou vlajku.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Praha: Academia, 1970. 964 s. Kapitola Babice, s. 50.
- ↑ KOUDELA, Miroslav. Babice. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 87.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 29. Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Babice [online]. 2002-12-09 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 654–655. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 501. Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Šternberk, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2023-04-06 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 98.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Babice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Babice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Babice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky