Běleč – střelnice
Přírodní památka Běleč – střelnice | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Břízy v Bělečské střelnici | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 24. dubna 2021 |
Vyhlásil | Krajský úřad Královéhradeckého kraje |
Nadm. výška | 255–264 m n. m. |
Rozloha | 7,58 ha[1] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Hradec Králové |
Umístění | Běleč nad Orlicí |
Souřadnice | 50°10′22,24″ s. š., 15°56′28,78″ v. d. |
Běleč – střelnice | |
Další informace | |
Kód | 6221 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Běleč – střelnice je přírodní památka a evropsky významná lokalita, chráněné území soustavy Natura 2000. Chráněná lokalita se nachází na katastrálním území Bělče nad Orlicí v hradeckých lesích, přibližně devět kilometrů jihovýchodně od Hradce Králové. Hlavním předmětem ochrany je biotop vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis).[2] Území bylo v minulosti využíváno pro vojenské účely, v současnosti se zde nacházejí hodnotná pískomilná, vřesovištní a mokřadní společenstva. Vyskytují se zde například čolek horský (Ichthyosaura alpestris) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V roce 1939 došlo po okupaci Československa v lokalitě k vykácení stromů a území se začalo využívat jako vojenská střelnice. Po druhé světové válce se využívala pro nácvik bombardování. Později v roce 1990 přestala armáda prostor využívat a začalo docházet k osidlování náletovými dřevinami. Především to byly borovice lesní (Pinus sylvestris), břízy bělokoré (Betula pendula), či olše lepkavé (Alnus glutinosa). Postupně se zalesňovaly všechny volné plochy a docházelo k zazemňování prohlubní s vodou, kde se vyskytovala řada vodních organismů.[4][5][6]
Začala[kdy?] extinkce místních druhů rostlin a živočichů. K obnově tohoto biotopu se přihlásila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Městskými lesy Hradec Králové. Mnoho náletových dřevin se odstranilo, prohlubně se odbahnily a vrátily se tak do původního stavu. V roce 2004 nastal velký zlom. Zrenovovaly se tři tůně a místní vegetace se postupně rozvíjela. Po několika letech došlo k dalšímu obnovení tůní, v jejichž okolí se prořezaly dřeviny, aby vznikla větší osluněná místa.[4][5][6]
V roce 2016 byla střelnice vyhlášena jako evropsky významná lokalita.[7]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Chráněné území se nachází devět kilometrů jihovýchodně od Hradce Králové, 2,5 kilometru jižně od obce Běleč nad Orlicí a dva kilometry severně od obce Bělečko. Evropsky významná lokalita zde byla vyhlášena na rozloze 7,9 hektarů, přírodní památka pak na rozloze o trochu menší (7,5814 hektarů). Šest set metrů severně od střelnice vede cyklostezka č. 4258 směrem na Hradec Králové. Poblíž ústí Bělečský potok, jehož ramena vedou do již zmíněného území. [8]Lokalita se nachází uprostřed borovicového lesa a je převážně tvořena březovým lesem a mokřadní vegetací.
Během vojenských výcviků se používala těžká vojenská technika a docházelo k nepravidelným změnám lokality vedoucím k větší pestrosti biotopu. Výbuchy munice vytvářely prohlubně, kde zůstávala voda, ve které se začalo dařit řadě vodních organismů. Když vojsko již tohoto území nevyužívalo, začala tato oblast zarůstat nálety a prohlubně se začaly zazemňovat. V lokalitě tak probíhala sukcese. Značná část však prošla obnovou a můžeme tu tak nalézat pískomilná, vřesovištní a mokřadní společenstva.[6][5]
Geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]Běleč – střelnice se nachází v nadmořské výšce 253–256 metrů.[7] Celá lokalita je obklopena lesním komplexem, který je tvořen převážně borovicemi.
Podloží se skládá hlavně ze sedimentů české křídové pánve.[9]
Flora
[editovat | editovat zdroj]Lokalita je především zarostlá travním porostem. Příkladem je pýr plazivý (Elytrigia repens). Setkáme se tu i s kapradinou hasivkou orličí (Pteridium aquilinum). Zástupci drobnějších rostlin jsou zvonek rozkladitý (Campanula patula), divizna malokvětá (Verbascum thapsus)[10], přeslička lesní (Equisetum sybaticum), rdest alpský (Potamogeton alpinus), rdest tupolistý (Potamogeton obtusifolius), rdesno blešník (Persicaria lapathifolia) a bublinatka jižní (Utricularia australis). Nejhojnější dřevinou je zde bříza bělokorá, říká se jí také bříza bradavičnatá, nebo bříza bílá. Právě bříza je nejčastějším vysazovacím stromem při rekultivaci krajiny. Další dřevinou, s kterou se můžeme setkat, je borovice lesní (Pinus sylvestris).[10][4]
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Z ptactva zde můžeme sledovat sluku lesní (Scolopax rusticola), dudka chocholatého (Upupa epops), skřivana lesního (Lullula arborea), lindušku lesní (Anthus pratensis) nebo také červenku obecnou (Erthacus rubecula) a drozda zpěvného (Turdus philomelos).[6]
Zdejší lokalita, bohatá na tůně a mokřady se stala domovem především obojživelníků, a to čolka horského, čolka obecného (Lissotriton vulgaris), skokana hnědého (Rana temporaria) a ropuchy obecný (Bufo bufo). Nejcennějším lokálním obojživelníkem je skokan ostronosý (Rana arvalis), jenž je chráněn zákonem jako kriticky ohrožený druh. Skokani ostronosí mohou dorůst až 8 cm a samci jsou v době rozmnožování lehce zbarveni do modra.[4]
Dále se zde nacházejí i tři zástupci plazů. Je jím ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus) a slepýš křehký (Anguis fragilis).[5][4]
Mokřadní společenstva
[editovat | editovat zdroj]Mokřadní společenstva jsou místa, bohatá na povrchovou vodu či na podpovrchovou vodu[11]. Právě Běleč – střelnice má mokřady vytvořené z ramen již ze zmiňovaného Bělečského potoka, ale také z prohlubní, ve kterých zůstává voda. Nalezneme zde tůně, které jsou ideálním místem pro život vážky jasnoskvrnné[12], čolka horského nebo například ropuchy obecné.[4][5]
Ochrana
[editovat | editovat zdroj]Hlavním důvodem ochrany území je výskyt vážky jasnoskvrnné. V západní a střední Evropě se v minulosti považovala za rozšířený druh vážky, avšak za posledních pár let kvůli hospodaření v krajině se její populace velmi rychle snížila. V České republice se stále vyskytuje, a to hlavně na trvale zamokřených biotopech s pH okolo 5-8,5, kde se také vyskytují osluněná místa. Pro vážku je i důležité, aby se výška vodní hladiny příliš neměnila a aby alespoň část z ní nebyla zarostlá. Dále v jejím biotopu není žádoucí porost s převahou orobince a rákosu.[6][4]
Aby se vážce hojně v této lokalitě dařilo, je pravidelnou činností prořezávání dřevin, kontrola vodní hladiny tůní a odstraňování nežádoucích porostů. Nedílnou součástí je samozřejmě obnovování dalších tůní, díky kterým je vysoká pravděpodobnost, že populace vážky bude růst exponenciálně.[6]
Dalším důvodem k ochraně je sledování vývoje porostů vzniklých sukcesí. Znalosti se pak mohou uplatnit při hospodářských postupech.[6]
V létě v roce 2019 se vyskytl návrh pro vyhlášení Bělče-střelnice jako přírodní památky.[4] Dne 9. dubna 2021 byla tato přírodní památka vyhlášena na rozloze 7,5814 hektaru a je evidována pod kódem 6221. Jako hlavní předmět její ochrany se uvádí stanoviště makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod o dostatečné rozloze s reprezentativním výskytem ohrožených druhů živočichů, především vitální populace vážky jasnoskvrnné.[13]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2021-05-08].
- ↑ Ústřední seznam ochrany přírody – EVL Běleč – střelnice [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.
- ↑ NATURA 2000 – Běleč - střelnice [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2017-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-02.
- ↑ a b c d e f g h Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a § 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Běleč - střelnice [online]. [cit. 2019-08-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Chráněná území. www.mestske-lesy.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Blanka Mikátová. Informační tabule Běleč-střelnice, Městské lesy Hradec Králové. [cit. 2020-10-29].
- ↑ a b Archivovaná kopie. www.nature.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-13.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online.
- ↑ česká křídová pánev - Geologická encyklopedie. www.geology.cz [online]. [cit. 2020-10-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Bylinkopedie.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Mokřady. mokrady.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2020-10-29]. Dostupné online.
- ↑ Leucorrhinia pectoralis - vážka jasnoskvrnná. www.naturabohemica.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Běleč – střelnice [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-11-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Běleč – střelnice na Wikimedia Commons