Béla Štěpán Széchenyi
| Béla Štěpán Széchenyi | |
|---|---|
 Hrabě Béla Széchenyi jako nově zvolený strážce uherské koruny v roce 1900 (foto Ed. Ellingera v Rakouských ilustrovaných novinách) | |
| Narození | 3. února 1837 Pešť |
| Úmrtí | 2. prosince 1918 (ve věku 81 let) Budapešť |
| Povolání | objevitel, politik a geograf |
| Politické strany | Adresná strana Deákova strana |
| Choť | Johanna Erdödyová de Monyorókerék et Monoszló (1846–1872) |
| Rodiče | Štěpán Széchenyi a Krescencie ze Seilernu |
| Příbuzní | Otto Jiří Széchenyi (sourozenec) László Teleki[1] (vnuk) |
| Funkce | poslanec maďarského Národního shromáždění (1861) poslanec maďarského Národního shromáždění (1865–1868) člen Sněmovny magnátů (1885–1918) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Béla Štěpán Maria Széchenyi, hrabě ze Sárvár-Felsővidéku (maďarsky Gróf sárvár-felsővidéki Széchenyi Béla István Mária, německy Béla Széchenyi Graf von Sárvár-Felsővidék, 3. února 1837, Pešť - 2. prosince 1918, Budapešť) byl maďarský šlechtic z hraběcího rodu Széchenyiů, politik a cestovatel, zastával úřad strážce uherské koruny
Život
[editovat | editovat zdroj]
Béla Széchenyi se narodil v Pešti jako syn významného uherského politika a dobrodince Štěpána Széchenyiho a jeho manželky Marie Krescencie, rozené hraběnky ze Seilernu. Měl jednoho mladšího vlastního bratra Ottu Jiřího (1839–1922) a sedm starších nevlastních sourozenců z matčina prvního manželství s Karlem Zichym.
Oženil s hraběnkou Johannou (Jankou) Erdödyovou (1846–1872), která zemřela krátce po porodu druhé dcery.
- Alice (2. 9. 1871 Nagycenk – 20. 3. 1945 Pomáz), manž. 1895 hrabě Tibor Teleki de Szék (18. 5. 1871 Gyömrő – 26. 9. 1942 tamtéž)[2][3]
- Hana (14. 10. 1872 Nagycenk – 1. 11. 1957 Gmunden), manž. 1902 hrabě Lajos Lőrinc Károlyi (10. 8. 1872 Heiligendamm – 23. 5. 1965 Friesach)[4]
V roce 1861 zúčastnil zasedání uherského zemského sněmu, kde rozhodně prosazoval rovnost Židů.
V roce 1863 podnikl cestu do Severní Ameriky, kterou popsal ve svém díle Amerikai utam (Moje americká cesta, Pešť 1865). V roce 1865 navštívil Alžír a mezi lety 1877 a 1880 v doprovodu několika učenců také Čínu a jihovýchodní Asii.
Některé výsledky svého bádání sám publikoval ve spisech Maďarské akademie věd.
4. prosince 1900 byl zvolen strážcem koruny.
Hrabě Béla Štěpán Széchenyi zemřel 2. prosince 1918 v Budapešti.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Béla Széchenyi na německé Wikipedii.
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Teleki 3. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Alice Széchényi. geni_family_tree [online]. 1871-09-02 [cit. 2023-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Károlyi 2. w.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Gustav Kreitner: Im fernen Osten. Die Reisen des Grafen Béla Széchenyi in Indien, Japan, China, Tibet und Birma in den Jahren 1877 bis 1880. Alfred Hölder Verlag, Wien 1881
- Széchenyi, Béla Graf. In: Constantin von Wurzbach: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, Band 41, Wien 1880, S. 224–226. (Digitalisat in: austrian literature online – alo)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Béla Štěpán Széchenyi na Wikimedia Commons - Béla Széchenyi na internetovém archivu
