Bättwil
Bättwil | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°29′30″ s. š., 7°30′35″ v. d. |
Nadmořská výška | 360 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Solothurn |
Okres | Dorneck |
Bättwil | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 1,67 km² |
Počet obyvatel | 1 186 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 710,2 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 4112 |
Označení vozidel | SO |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bättwil je obec ve švýcarském kantonu Solothurn. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Bättwil leží v nadmořské výšce 360 m, vzdušnou čarou 10 km jihozápadně od Basileje. Vesnice se nachází v exklávě kantonu Solothurn v údolí Haugraben na úpatí Jury, v zadním Leimentalu, v blízkosti hranic s Francií.
S rozlohou 1,7 km² je Bättwil nejmenší obcí okresu Dorneck. Území obce pokrývá malou část úpatí Jury. Z přírodního hlediska leží Bättwil v přechodové oblasti mezi mírně zvlněnou krajinou pahorkatiny Sundgau a zvrásněnými druhohorními horninami severního Jury. Územím obce protéká od západu k východu v širokém korytovém údolí řeka Haugraben. Toto údolí je od vlastního údolí Leimental na severu odděleno hřebenem Egg, který je asi o 20 m vyšší. Vejce tvoří na dlouhých úsecích severní hranici, pouze úzký roh území zasahuje na sever téměř až k Birsigu.
Na jihu se území obce rozprostírá po strmém lesnatém svahu hory Bättwilerberg téměř až k Chöpfli (geologicky antiklinála před masivem Blauen), kde se nachází nejvyšší bod Bättwilu ve výšce 530 m n. m. Na západě sahají hranice obce až k úzkému místu, kde potok Binnbach vyvěrá z rokle Flüh mezi Landskronem a Chöpfli do mírně zvlněné pahorkatiny. V roce 2014 tvořila 27 % rozlohy obce zastavěná plocha, 19 % lesy a lesní plochy a 54 % zemědělství.
Sousedními obcemi Bättwilu jsou Hofstetten-Flüh a Witterswil v kantonu Solothurn, Biel-Benken v kantonu Basilej-venkov a Leymen v sousední Francii.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nálezy z doby římské naznačují, že Římané byli v obci Bättwil přítomni již dříve, ale žádné skutečné stopy po osídlení nebyly objeveny. V listinách z roku 1245 je obec uváděna jako Betwilre a Betwilr a nakonec v roce 1506 jako Bätwyl.[2] Název místa pochází ze starohornoněmeckého osobního jména Betto a znamená u statku majitele jménem Betto. Názvy osad se základem -wil ukazují na fransko-merovejský vliv (6.–8. století), i když oblast Bättwilu byla osídlena mnohem dříve.
Ve středověku podléhal Bättwil klášteru Reichenau. Později vykonával vrchní soudní pravomoc basilejský biskup, zatímco nižší soudní pravomoc vykonávala hrabata z Thiersteinu. V roce 1522 si Solothurn nárokoval dvě třetiny zdejšího panství z thiersteinského dědictví a o pět let později získal zbývající třetinu. Bättwil byl následně přiřazen k dvorskému hejtmanství Dorneck a soudnímu okresu Leimental. Po pádu Staré konfederace (1798) patřila obec v helvétském období k okresu Dornach a od roku 1803 k okresu Dorneck. Na konci 20. století se znovu objevila myšlenka sloučit Bättwil se sousední obcí Witterswil, ale neuskutečnila se.[2]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1739 | 1804 | 1850 | 1860 | 1870 | 1880 | 1888 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | |
Počet obyvatel | 119 | 101 | 135 | 154 | 173 | 182 | 191 | 234 | 231 | 228 | 227 | 253 | 270 | 269 | 286 | 429 | 545 | 976 |
89,9 % obyvatel hovoří německy, 2,8 % anglicky a 2,4 % italsky (stav v roce 2000). V roce 1850 měl Bättwil 135 obyvatel, v roce 1900 234 obyvatel. V průběhu 20. století počet obyvatel velmi pomalu rostl a v roce 1970 dosáhl 286 osob. Poté následoval velmi rychlý růst, který vedl ke čtyřnásobnému zvýšení počtu obyvatel během 35 let. Ve 21. století sídelní oblast Bättwilu téměř plynule srostla s osídlením Witterswilu a Flühu.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Až do druhé poloviny 20. století byla obec Bättwil převážně zemědělskou obcí. Dnes má zemědělství, ovocnářství (především produkce třešní) a chov dobytka ve struktuře zaměstnanosti obyvatelstva jen malý význam. Další pracovní místa jsou k dispozici v místních malých podnicích a ve službách. Od 70. let 20. století se v Bättwilu usadily různé stavební a dopravní firmy, výrobci strojů a přístrojů a továrna na kovové zboží.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obec má dobré dopravní spojení. Nejbližší napojení na rychlostní silnici N18 v Aesch je vzdáleno asi 7 km od Bättwilu. Bättwil je napojen na síť veřejné dopravy tramvajovou linkou 10 společnosti Baselland Transport (BLT), která obsluhuje trasu z Basileje do Rodersdorfu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bättwil na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c SCHENKER, Lukas. Bättwil [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2004-06-10 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bättwil na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky