Atlantický tunel
| Atlantický tunel | |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Stát |  Norsko |
| Silnice | Norwegian County Road 64 |
| Zeměpisné souřadnice | 63°7′32″ s. š., 7°43′26″ v. d. |
| Provozní délka | 5 779 m |
| Výstavba | |
| Otevření | 2009 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Atlantický tunel (norsky Atlanterhavstunnelen) je podmořský tunel v Norsku na okresní silnici 64, který spojuje obec Kristiansund s obcí Averøy v kraji Møre a Romsdal. Východní konec tunelu se nachází na ostrově Kirkelandet ve městě Kristiansund a západní konec tunelu se nachází na ostrově Averøya, západně od obce Sveggen. Tunel dlouhý 5 727 metrů vede pod Bremsnesfjordenem a dosahuje hloubky 250 metrů pod hladinou moře, což z něj činí jeden z nejhlubších podmořských tunelů na světě. Maximální sklon silnice je 10 %.
Příprava prací byla zahájena na podzim 2006 a ražba tunelu začala v dubnu 2007. Tunel byl nakonec otevřen 19. prosince 2009, tedy o rok později, než se původně předpokládalo.[1][2] Po počáteční velmi dobré ražbě[pozn. 1] se v březnu 2008 objevily vážné problémy, když došlo k sesuvu půdy v téměř nejnižší části tunelu. Řešení neočekávaných závažných problémů způsobilo zpoždění a překročení nákladů,[3] které byly původně plánovány (včetně přístupových cest) na 635 milionů norských korun.[1] Dne 19. března 2009 došlo k proražení – tunel se stal průjezdným,[4][5] ačkoli ještě v listopadu 2008 vedení stavby prohlašovalo, že by se tak mohlo stát před Vánocemi 2008.[6]
Název je odvozen od skutečnosti, že oba ostrovy, které tunel spojuje, se nacházejí v otevřeném Atlantském oceánu, a odkazuje na název turistické atrakce Atlanterhavsveien - Atlantické cesty, která vede přes řadu malých ostrovů s výhledem na moře, fjord a hory a spojuje Averøy s pevninou poblíž města Molde.[7]
Od 1. července 2020 již není tunel zpoplatněn a průjezd tunelem je pro všechny typy vozidel zdarma.[8] Původní propočty počítaly s mýtným do roku 2025.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Polovina výkopu (2862 metrů) byla dokončena v listopadu 2007, přibližně sedm měsíců po prvním odstřelu (konec dubna). Maximální týdenní krok pak činil asi 100 metrů.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tunel Atlantycki na polské Wikipedii a Atlantic Ocean Tunnel na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Første salve på Atlanterhavstunnelen. Tidens Krav [online]. 2006-09-14 [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. (norsky)
- ↑ Atlanterhavstunnelen - Om Atlanterhavstunnelen. web.archive.org [online]. 2011-08-19 [cit. 2022-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-19.
- ↑ The Atlantic Ocean Tunnel - vegvesen.no. web.archive.org [online]. 2010-11-11 [cit. 2022-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-11-11.
- ↑ Nå er tunnelen åpen. Tidens Krav [online]. 2009-03-19 [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. (norsky)
- ↑ SHANI, Wallis. Norway's newest undersea road tunnel opens. www.tunneltalk.com [online]. 2009 [cit. 2022-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-12.
- ↑ Stor interesse for Atlanterhavstunnelen. www.bygg.no [online]. 2008-11-20 [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. (norsky)
- ↑ Atlanterhavstunnelen. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky (bokmål))
- ↑ Bompengeinnkrevingen avsluttet for Atlanterhavstunnelen. Regjeringen.no [online]. 2020-07-01 [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. (norsky)
- ↑ HARNES, Oddbjørn. Atlanterhavstunnelen kan bli gratis å passere i 2025. rbnett.no [online]. 2015-04-13 [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. (norsky (bokmål))[nedostupný zdroj]