Alfa-pinen

α-Pinen (alfa-pinen) je organická sloučenina (uhlovodík) ze třídy terpenů, jeden ze dvou optických izomerů pinenu.^[1] Patří mezi alkeny a obsahuje reaktivní čtyřčlenný kruh. Nachází se v olejích mnoha druhů jehličnatých stromů, zejména borovic. Je přítomen také v esenciálním oleji rozmarýny (Rosmarinus officinalis).^[2] Oba enantiomery se vyskytují v přírodě: 1S,5S- neboli (−)-α-pinen je běžnější u evropských borovic, zatímco 1R,5R- čili (+)-α-izomer se vyskytuje spíše v Severní Americe. Racemická směs je součástí některých olejů, například oleje eukalyptu.

Reaktivita

Čtyřčlenný kruh v α-pinenu 1 z něj činí reaktivní uhlovodík, náchylný ke změně struktury, například na Wagnerův–Meerweinův přesmyk. Kupříkladu pokusy provést hydrataci nebo adici halogenovodíku s funkcionalitou alkenu typicky vedly na přeuspořádané produkty. S koncentrovanou kyselinou sírovou a ethanolem byl hlavním produktem terpineol 2 a jeho ethylether 3, zatímco ledová kyselina octová dávala odpovídající (acetátový) ester 4. Se zředěnými kyselinami se stává hlavním produktem terpinhydrát 5.

Jedním molárním ekvivalentem chlorovodíku lze při nízké teplotě a za přítomnosti diethyletheru vytvořit jednoduchý adiční produkt 6a, ale ten je velmi nestabilní. Za normální teploty nebo za nepřítomnosti etheru je hlavním produktem bornylchlorid 6b společně s malým množstvím fenchylchloridu 6c.^[3] Po mnoho let byl 6b (též označovaný jako "umělý kafr") uváděn jako "pinenhydrochlorid", než bylo potvrzeno, že je identický s bornylchloridem vyráběným z kamfenu. Použije-li se více HCl, je hlavním produktem nechirální 7 (dipentenhydrochlorid) společně s určitým množstvím 6b. Nitrosylchlorid a následně zásada vede na oxim 8, který lze redukovat na „pinylamin“ 9. Jak 8, tak 9 jsou stabilní sloučeniny obsahující nezměněný čtyřčlenný kruh. Významně pomohly při identifikaci této důležité sloučeniny s pinenovou strukturou.^[4]

Celá škála reagencií, například jod nebo chlorid fosforitý, způsobuje aromatizaci, vedoucí na p-cymen 10.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alpha-Pinene na anglické Wikipedii.

↑ Simonsen, J. L. (1957) The Terpenes (2nd edition) Vol. 2 Cambridge:Cambridge University Press, pp 105-191.
↑ PDR for Herbal Medicine. Montvale, NJ: Medical Economics Company. p. 1100
↑ Richter, G. H. (1945) Textbook of Organic Chemistry, 2nd ed., John Wiley & Sons., New York, PP 663–666.
↑ Ruzicka, L.. Zur Kenntnis des Pinens III Konstitution des Nitrosopinens und seiner Umwandlungsprodukte. Helvetica Chimica Acta. 1921, roč. 4, s. 566. DOI 10.1002/hlca.19210040161.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfa-pinen na Wikimedia Commons

[1] Simonsen, J. L. (1957) The Terpenes (2nd edition) Vol. 2 Cambridge:Cambridge University Press, pp 105-191.

[2] PDR for Herbal Medicine. Montvale, NJ: Medical Economics Company. p. 1100

[3] Richter, G. H. (1945) Textbook of Organic Chemistry, 2nd ed., John Wiley & Sons., New York, PP 663–666.

[4] Ruzicka, L.. Zur Kenntnis des Pinens III Konstitution des Nitrosopinens und seiner Umwandlungsprodukte. Helvetica Chimica Acta. 1921, roč. 4, s. 566. DOI 10.1002/hlca.19210040161.

[1]