Alain Finkielkraut
Alain Finkielkraut | |
---|---|
Alain Finkielkraut (23. října 2014) | |
Rodné jméno | Alain Luc Finkielkraut |
Narození | 30. června 1949 (75 let) Paříž |
Povolání | filozof, rozhlasový moderátor, spisovatel, rozhlasový producent, spisovatel literatury faktu, publicista a kritik |
Alma mater | École normale supérieure de Saint-Cloud (od 1969) Lyceum Jindřicha IV. |
Témata | historie idejí, modernita, vzdělávání, politická filozofie, náboženství a intelektuál |
Významná díla | Le Nouveau Désordre amoureux The Unhappy Identity La Seule Exactitude |
Ocenění | Prix Européen de l'Essai Charles Veillon (1984) rytíř Řádu čestné legie (1994) Prix Aujourd'hui (1999) Čestný doktorát univerzity v Tel Avivu (Izrael) (2007) důstojník Řádu čestné legie (2009) … více na Wikidatech |
Vlivy | Alexis de Tocqueville Ernest Renan Franz Rosenzweig Hannah Arendtová Emmanuel Lévinas … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alain Finkielkraut (* 30. červen 1949) je francouzský filozof a esejista židovského původu. Je konzervativní orientace, silně ho ovlivnil Emmanuel Lévinas. Proslavil se svými knihami, v nichž kritizoval modernismus. V knize Le nouveau désordre amoureux útočil na sexuální revoluci 60. let a na ideologii roku 1968 (Gilles Deleuze, Guy Debord, situacionismus). V knize La Défaite de la pensée útočil na myšlenku „kulturní politiky“, kterou ve Francii prosazoval zejména socialistický ministr kultury Jack Lang. Modernitu v ní označuje za barbarskou. Odmítá též myšlenku pokroku, náboženství humanismu, zbožnění myšlenky univerzálních lidských práv (droit-de-l'hommisme: „lidskoprávismus“) či multikulturalismus. Silně brání státní školství jako pilíř republikánské tradice. Napsal též řadu prací na téma antisemitismu, varoval především před vznikem nového antisemitismu, který je mutací islamismu a radikálního levičáctví (antisémitisme islamo-progressiste).
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Le nouveau désordre amoureux, 1977
- Ralentir, mots-valises!, 1979
- Au coin de la rue, l'aventure, 1979
- Petit fictionnaire illustré: les mots qui manquent au dico, 1981
- Le Juif imaginaire, 1981
- L'Avenir d'une négation, 1982
- La Sagesse de l'amour, 1984
- La Défaite de la pensée, 1987
- La Mémoire vaine, du Crime contre l'humanité, 1989
- Comment peut-on être Croate?, 1992
- L'Humanité perdue, 1996, Paris
- Le Mécontemporain. Charles Péguy, lecteur du monde moderne, 1992
- L'Ingratitude. Conversation sur notre temps avec Antoine Robitaille, 1999
- Une Voix vient de l'autre rive, 2000
- Internet, l'inquiétante extase, 2001
- Penser le XX. siècle, 2000
- Des hommes et des bêtes, 2000
- L'imparfait du présent. Pièces brèves, 2002
- Enseigner les lettres aujourd'hui, 2003
- Les Battements du monde, 2003
- Au nom de l'Autre. Réflexions sur l'antisémitisme qui vient, 2003
- Nous autres, modernes: Quatre leçons, 2005
- Ce que peut la littérature, 2006
- Entretiens sur la laïcité. Avec Benny Lévy, 2006
- Qu'est-ce que la France, 2007
- La Querelle de l'école, 2007
- Philosophie et modernité, 2008
- Un cœur intelligent, 2009
- L’Explication, conversation avec Aude Lancelin, 2010.
- Et si l'amour durait, 2011
České překlady
[editovat | editovat zdroj]- Destrukce myšlení, Brno, Atlantis 1995.
- Co kdyby láska nikdy neskončila, Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury, 2014
- Jedině to je přesné, Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury, 2017
- Proslovy ve Francouzské akademii, Praha–Vysoké Mýto, Sumbalon, 2017
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Patrik Ouředník: Intelektuál a jeho role ve společnosti, Souvislosti 1, 2019.
- Jacques Bolo, La Pensée Finkielkraut (les émeutes, l'école, l'antisémitisme, le racisme) et sa réplique!, Lingua Franca, 2012.
- Jean Robin, La position du missionnaire: Alain Finkielkraut décrypté, Tatamis, 2009.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alain Finkielkraut na Wikimedia Commons
- Osoba Alain Finkielkraut ve Wikicitátech
- Heslo v Encyclopédie d L'Agora
21. křeslo Francouzské akademie | ||
---|---|---|
Předchůdce: Félicien Marceau |
2014– Alain Finkielkraut |
Nástupce: – |