Přeskočit na obsah

Adam-Bůh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Adam-Bůh je teorie v rámci mormonismu, která tvrdí, že Adam nebyl člověk, stvořený v zahradě Eden, nýbrž bůh, tedy oslavená (vzkříšená) bytost. Hlavním propagátorem této teorie byl druhý prezident (prorok) Církve Ježíše Krista Svatých Posledních dnů (největší mormonské odnože), Brigham Young.

Kontext teorie

[editovat | editovat zdroj]

Mormonismus učí, že lidé jsou duchovními dětmi Boha Otce (jednoho ze 3 hlavních bohů, kteří mají na starost planetu Zemi). Jako takové se rodí ve smrtelném těle, prochází zkouškou a po úspěšném splnění mohou projít "branami exaltace", neboli dojít oslavení/zbožštění.

Teorie Adama-Boha učí, že Adam byl právě takovou bytostí. Narodil se na jiné planetě a teprve po svém oslavení byl vybrán k tomu, aby obydlel tuto Zemi svými potomky[1]. Stejný princip platí i u jeho ženy, Evy.[2]

Adamův pád

[editovat | editovat zdroj]

Podle Brighama Younga přišel Adam na tuto planetu spolu s jednou ze svých polygamních manželek, Evou. Oba museli jíst ovoce z této planety, aby se jejich celestiální (oslavená) těla stala způsobilými plodit fyzické potomstvo. Během Adamova spánku[3] na něj i Evu padl Závoj zapomnění, díky čemuž mohli být později oklamáni Luciferem a pojedli ovoce ze Stromu poznání.

Brigham Young učil, že Eva byla díky své inspirovanosti, oddanosti a statečnosti vybrána, aby jako první okusila z ovoce poznání[4]. Podle Younga byla tak první osobou na Zemi, která přijala Svátost Večeře Páně.[pozn. 1] Adam poté následoval příkladu naší Matky a pojedl také.[5]

Adam s Evou mají v teorii významné místo, neboť to byli právě oni, kdo na určitou dobu obětoval svoje božství a sestoupil do smrtelnosti, aby mohlo vzejít nové lidstvo.

Původ teorie

[editovat | editovat zdroj]

Prvním hlasitým propagátorem Adama-Boha byl Brigham Young (jeden z nástupců Josepha Smithe), který po smrti svého předchůdce získal podporu většiny Svatých v Navoo a odešel s nimi na západ, kde založil město Salt Lake city.

Brigham Young tvrdil, že teorii Adama-Boha získal od svého přítele, proroka Josepha Smithe.[6] Šlo o jednu z mnoha "tajných" (neveřejných) nauk, kterým Smith v posledních letech svého života učil (spolu s polygamií, obřadem Obdarování, Abrahámovým kněžstvím a Radou 50) své blízké okolí, sestávající především z vedoucích církve, apoštolů a několika dalších osob.

Veřejné učení teorie

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1852 (8 let po smrti proroka Josepha Smithe) Brigham Young veřejně oznámil 2 nové nauky, o nichž drtivá většina členů neměla potuchy - nauku o plurálním manželství (polygamii) a teorii Adama-Boha.[7] Tyto 2 teorie byly podle Brighama Younga spojené a týkaly se hlubších znalostí Království.[8][9][10]

V době Brighama Younga byla teorie učena na shromážděních a bylo součástí církevních písní.[11] CJKSPD později některé písně o Adamovi vyřadila a texty jiných pozměnila.[12]

Přijetí teorie

[editovat | editovat zdroj]

Teorie Adama-Boha nebyla v CJKSPD jednoznačně přijata. Někteří apoštolové a vlivní vedoucí mormonismu (jako Orson Pratt[13][14][15], Samuel W. Richards a Franklin D. Richards[16]) odmítli teorii schválit jako církevní nauku, což Brigham Young velice tvrdě nesl.[17][18][19] Mezi následovníky této teorie byli především jeho osobní rádci (jako například Heber C. Kimball) a někteří další vedoucí.[20][21]

Po smrti Brighama Younga

[editovat | editovat zdroj]

Třetí prezident CJKSPD, John Taylor, teorii Adama-Boha přijal jako jedno ze Smithových učení, ačkoliv na ni nekladl důraz. Čtvrtý prezident Wilford Woodruff teorii nejprve kázal v souladu s Brighamem Youngem, ale později ji přestal veřejně učit (spolu s naukou o plurálním manželství).[22][23] V letech 1892–1897 (krátce před svou smrtí) však několikrát uvedl, že Adam je jedním z bohů této planety.[24][25][26] Jednou z posledních autorit, která teorii učila, byl George Q. Cannon (rádce Brighama Younga, Johna Taylora, Wilforda Woodruffa a Lorenza Snowa).[27]

Šestý prezident CJKSP, Joseph F. Smith, v dopisech vyjádřil pochyby nad touto teorií a označil ji za nauku, která nikdy nebyla schválena církví.[28] Za jeho prezidentství a nadále bylo doporučeno, aby teorie již nebyla učena.[29][30][31][32][33][34][35]

Moderní postoje

[editovat | editovat zdroj]

Ve polovině 20. století sílila nelibost ohledně teorie Adama-Boha.[36] Apoštol Bruce R. McConkie[37], apoštol Mark E. Peterson[38][39] a prezident církve (prorok) Spencer W. Kimball[40][41] ji veřejně označili za falešné učení. Dnes se vedoucí CJKSPD od této nauky distancují a není v žádném směru součástí církevního učení.

Adam-Bůh v jiných mormonských denominacích

[editovat | editovat zdroj]

Mormonští fundamentalisté (jako například FLDS církev) teorii Adama-Boha učí dodnes, spolu s naukou o plurálním manželství (polygamií).[42]

Kristova komunita teorii Adama-Boha neučí, stejně jako další nauky, které Joseph Smith zavedl v posledních letech svého života.

  1. "Eva přijala jako první svátost Večeře Pánovy smrti. Pojedla z jeho těla a pila z jeho krve." President Brigham Young's Doctrine on Deity — Vol. 1, str 389
  1. JAKUB SOBEK. Mormonismus 33 - Víra v mimozemského Adama (Adam-Bůh 1). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. Journal of Discourses, v. 1, p. 51; online http://journals.mormonfundamentalism.org/Vol_01/refJDvol1-10.html Archivováno 15. 7. 2015 na Wayback Machine.
  3. Genesis 2:21 "Hospodin Bůh tedy na Adama přivedl hluboký spánek."
  4. JAKUB SOBEK. Mormonismus 34 - EVOLUCE BOHŮ a Moudrá Eva (Adam-Bůh 2). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. President Brigham Young's Doctrine on Deity — Vol. 1, str 389
  6. Prophet Brigham Young, Deseret News, v. 22, no. 308, June 8, 1873; online http://www.helpingmormons.org/The_Prophets_Have_Spoken.htm
  7. J. D. 6:274-75; August 28, 1852.
  8. Deseret News, April 17, 1852
  9. Millenial Star 14:356
  10. Journal Discourses 1:50-51; Friday, April 9, 1852
  11. E. L. T. Harrison, "Sons of Michael", Millennial Star 23: 240 (13 April 1861)
  12. "Sons of Michael, He Approaches", Hymns of The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, hymn 51.
  13. Journal of Thomas Evans Jeremy Sr., September 30, 1852
  14. Bergera, Gary James (1980), "The Orson Pratt-Brigham Young Controversies: Conflict Within the Quorums, 1853 to 1868" Archivováno 15. 7. 2015 na Wayback Machine.
  15. Dialogue: A Journal of Mormon Thought 13 (2): 7–49
  16. Stephen E. Robinson, "The Apocalypse of Adam", BYU Studies, vol. 17, no. 2, p. 131
  17. Manuscript Addresses of Brigham Young. Watt, G.D., transcriber, October 8, 1861
  18. Collier (1999, p. 229 fn. 12)
  19. Wilford Woodruff Journal of 16 December 1867
  20. Apostle Heber C. Kimball, Journal of Discourses, v. 4, p. 1;
  21. Life of Heber C. Kimball by Orson F. Whitney, p. 460.
  22. Journal of Wilford Woodruff; April 9 1852
  23. Journal of Wilford Woodruff; April 10, 1852
  24. Brigham Young, Jr. Journal, April 4, 1897 – February 2, 1899, 30:107; CHO/Ms/f/326, December 16, 1897.
  25. Diary of Charles Lowell Walker, 2:740–41, June 11, 1892 (typescript pp. 43–44)
  26. Journal of J. D. T. McAllister, p. 99; BYU, Mor/M270.1/m/v.6, June 11, 1892.
  27. Daily Journal of Abraham H. Cannon, March 10, 1888, Brigham Young University
  28. Joseph F. Smith, letter to A. Saxey, January 7, 1897, HDC
  29. Messages of the First Presidency 4:199–206
  30. Journal of Thomas A. Clawson, 1912–1917, pp. 69–70, April 8, 1912
  31. B. H. Roberts, Deseret News, July 23, 1921
  32. Joseph Fielding Smith,Utah Genealogical Magazine, pp. 146–51, October 1930
  33. Joseph Fielding Smith, Doctrines of Salvation 1:18, 76–77, 92 (1954)
  34. Charles W. Penrose, "Our Father Adam", Improvement Era (September 1902): 873
  35. Millennial Star (11 December 1902): 785–90
  36. Van Hale, "What About the Adam-God Theory?," Mormon Miscellaneous response series #3
  37. BYU Devotional, June 1, 1980 - Seven deadly heresies
  38. Mark E. Petersen, "Adam, the Archangel", Ensign, November 1980.
  39. Mark E. Petersen, Adam - Who Is He?, Bookcraft, 1976, ISBN 0-87747-592-X.
  40. Conference Report, p. 115 (October 1–3, 1976)
  41. Spencer W. Kimball, “Our Own Liahona,” Ensign, November 1976, p. 77.
  42. Musser, Joseph W. Michael, Our Father and Our God. Salt Lake City: Truth Publishing Company, 1963

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • B.H. Roberts, LDS Church Historian, Mormon Doctrine on Deity
  • Prophet Brigham Young, Journal of Discourses
  • Apostle Heber C. Kimball, Journal of Discourses
  • Taylor, Nate (2008), The Unknown God (4th ed.), Messenger Publications, ISBN 1-4382-5122-X.
  • Tholson, Craig L., Adam-God, 1991, Publishment, ASIN B0006F6490
  • Christensen, Culley K., The Adam-God Maze, 1981, ISBN 0-9608134-0-3.
  • Farkas, John, Adam-God Teaching - A Theory or a Doctrine?, 1991
  • Quinn, D. Michael (1998), Early Mormonism and the Magic World View (2nd ed.), Salt Lake City: Signature Books, ISBN 1-56085-089-2

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]