Přeskočit na obsah

Římskokatolická farnost – děkanství Litvínov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Římskokatolická
farnost – děkanství Litvínov
Děkanský kostel sv. Michaela archanděla v Litvínově
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátkrušnohorský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
FarářJ.M. can. Mgr. Grzegorz Czerny, děkan
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost – děkanství Litvínov
Římskokatolická
farnost – děkanství
Litvínov
Území farnosti
Český Jiřetín • Dolní Litvínov • Fláje • Horní Litvínov • Horní Ves • Chudeřín • Klíny • Lipětín • Louka u Litvínova • Lounice • Mackov • Meziboří • Nová Ves • Písečná • Rašovem • Sedlem • Šumná
Kontakt
Adresa sídlaMasarykovo nám. 38, Litvínov, 436 01, Česko
Souřadnice
E-mailfarnost.litvinov@dltm.cz
Datová schránkapeh9chx
IČO47326778 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Budova litvínovského děkanství

Římskokatolická farnost – děkanství Litvínov (lat. Oberleutensdorfium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Litvínov a v jeho okolí. Organizačně spadá do krušnohorského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je děkanský kostel svatého Michaela archanděla v Litvínově.

Historie farnosti

[editovat | editovat zdroj]

Již před rokem 1384 byla v místě plebánie. Fara byla obnovena kolem roku 1652. Od roku 1684 jsou vedeny matriky. Roku 1917 byla farnost povýšena na děkanství.[2]

Děkanství bylo, jakožto duchovní centrum, zvláště od 50. let 20. století do 31. prosince 2012, středem tzv. litvínovského farního obvodu, z něho byly v různých etapách spravovány okolní farnosti. Před zánikem litvínovského farního obvodu jimi byly farnosti: Brandov, Český Jiřetín, Dolní Jiřetín (spravovaná in spiritualibus[p 1]), Fláje, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín (spravovaná in spiritualibus[p 1]), Klíny, Malý Háj a Nová Ves v Horách.

Od 1. ledna 2013 litvínovské děkanství afilovalo farnosti Fláje, Klíny a Český Jiřetín; zatímco farnost Horní Jiřetín se osamostatnila a afilovala farnosti Brandov, Dolní Jiřetín, Hora Svaté Kateřiny, Malý Háj a Nová Ves v Horách.

Duchovní správcové vedoucí farnost

[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 2]

  • 1670 Christoph. Paul. Bergmann
  • 1672 Georgius Tengel
  • 1678 Christ. Graupner
  • 1681 J. W. Laveni
  • 1683 Joannes Franciscus Koelert
  • 1719 Antonius Dreißig
  • 1726 Georgius Milde
  • 1762 Ferdinandus Kayl
  • 1769 W. Strobel
  • 1773 Joannes Adalb. baron Hegenmüller de Dubenweilern
  • 1785 Wenc. Helbig, † 31. 1. 1820
  • 1820 Jos. Schara, n. 9. 12. 1766 Holubicens., o. 19. 12. 1790, † 25. 9. 1832
  • 1821 Ioann. Liebscher, n. 4. 8. 1779 Moldau, o. 8. 9. 1804, † 26. 2. 1837
  • 1837 Jos. Neubner, n. 25. 7. 1779 Obergeorgenthal., o. 7. 9. 1802, † 27. 6. 1867
  • 1856 Franc. Habel, n. 22. 4. 1812 Proschwic., o. 25. 7. 1843, † 14. 10.1884
  • 1884 Karl Rihl, n. 25. 10. 1849 B. Kamnitz, o. 19. 7. 1873, † 29. 12. 1902
  • 1903 Karl Musch, n. 3. 7. 1861 Pont., o. 11. 5. 1884, † 19. 7. 1943
  • 1. 2. 1942 Jos. Will, n. 27. 2. 1901 Straubing, o. 26. 7. 1929
  • 1. 10. 1945 František Tomiga, n. 17. 10. 1905, † 14. 12. 1969
  • 1. 9. 1950 František Rabas, n. 20. 9. 1901, † 3. 11. 1969 Mnichov
  • 1. 3. 1951 Oldřich Vinduška, n. 4. 1. 1918, o. 28. 6. 1942, † 25. 9. 2007
  • 1. 8. 2007 Grzegorz Czerny, admin., od 1. 10. 2015 děkan[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Galerie duchovních

[editovat | editovat zdroj]

Území farnosti

[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleží území obcí:[2]

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

[editovat | editovat zdroj]
Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostely
1. Kostel sv. Michaela archanděla Litvínov bližší informace o bohoslužbách 50°35′57″ s. š., 13°36′50″ v. d. farní kostel[2][4] 43129/5-359 (PkMISSezObrWD)
2. Kostel sv. Jana Křtitele původně ve Flájích, přesunut do Českého Jiřetína bližší informace o bohoslužbách 50°42′23″ s. š., 13°32′38″ v. d. filiální kostel[2][5][6] 43327/5-317 (PkMISSezObrWD)
3. Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně Lom bližší informace o bohoslužbách 50°35′36″ s. š., 13°39′30″ v. d. filiální kostel[7] 49079/5-5798 (PkMISSezObrWD)
Kaple
4. Kaple sv. Antonína Paduánského Louka u Litvínova bližší informace o bohoslužbách 50°35′11″ s. š., 13°38′19″ v. d. obecní kaple[2][8] 102588 (PkMISSezObrWD)
5. Kaple Nejsvětější Trojice Horní Lom bližší informace o bohoslužbách 50°36′40″ s. š., 13°38′54″ v. d. kaple[9] 11814/5-5797 (PkMISSezObrWD)
Zaniklé sakrální stavby v období komunistické totality ve 20. století ve farnosti – děkanství Litvínov
6. Kaple Navštívení Panny Marie Lipětín nelze sloužit 50°34′32″ s. š., 13°37′26″ v. d. zbořená kaple[2][10]
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se nacházejí také další drobné sakrální stavby a pamětihodnosti. Historicky se na území farnosti, včetně afilovaných farností, nacházelo větší množství kostelů, kaplí, kapliček a dalších sakrálních objektů. Velká část z nich byla zbořena nebo poškozena v 2. polovině 20. století v důsledku těžby hnědého uhlí, výstavby vodní nádrže Fláje a průmyslových podniků.

  1. a b In spiritualibus (lat.), což znamená česky: v duchovních záležitostech. Liší se od in materialibus (lat.), které znamená česky: v materiálních záležitostech.
  2. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.
  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 411. 
  2. a b c d e f Macek, s. 120-121.
  3. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022. 
  4. Katalog biskupství litoměřického, děkanský kostel sv. Michaela archanděla, Litvínov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-18]. Dostupné online. 
  5. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel sv. Jana Křtitele (sv. Jana v poušti), Kat. území: Český Jiřetín [online]. [cit. 2020-07-18]. Dostupné online. 
  6. Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Jana Křtitele, Český Jeřetín [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-18]. Dostupné online. 
  7. Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Lom [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-18]. Dostupné online. 
  8. Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Antonína Paduánského, Louka u Litvínova [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-18]. Dostupné online. 
  9. Katalog biskupství litoměřického, kaple Nejsvětější Trojice, Horní Lom [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-18]. Dostupné online. 
  10. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kaple Navštívení Panny Marie, Kat. území: Dolní Litvínov [online]. [cit. 2020-07-18]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]