Feodosija

Feodosija Феодосия / Феодосія / Kefe
Panoráma města (od jihozápadu)
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	45°2′56″ s. š., 35°22′45″ v. d.
Nadmořská výška	50 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (letní čas) UTC+03:00
Stát	Ukrajina Ukrajina
Autonomní republika	Krym
Městská rada	Feodosijská
Stát (de facto)	Rusko Rusko
Republika	Krym
Městská rada	Feodosijská
Feodosija
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	35,2 km²
Počet obyvatel	66 293 (2021)[1]
Hustota zalidnění	1 883,3 obyv./km²
Etnické složení	Rusové, Krymští Tataři, Ukrajinci
Náboženské složení	pravoslavné křesťanství, islám
Správa
Vznik	6. století př. n. l.
Oficiální web	feodosia-info.e-gloryon.com
Telefonní předvolba	+380 6562
PSČ	298100–298175
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Feodosija (rusky Феодосия; ukrajinsky Феодосія; krymskou tatarštinou Kefe; název pochází z řeckého Θεοδoσία – „bohem darovaná“: odtud název T(h)eodosia ve většině románských jazyků) je přístavní město na jižním černomořském pobřeží Krymského poloostrova, sporném území považovaném za část Ukrajiny, ale okupované od Krymské krize Ruskem.

Feodosija, původně řecká kolonie, později byzantská, janovská a osmanská tvrz, je střediskem východní části jižního krymského pobřeží a oblíbeným turistickým a kulturním centrem. Ve městě žije přibližně 66 tisíc^[1] obyvatel. Končí zde krátká odbočka železniční tratě Džankoj–Kerč.

Théodosia, stejně jako Chersonésos u novověkého Sevastopolu, byla založena během řecké kolonizace Černého moře v 6. století př. n. l. V následujícím století se stala součástí bosporské říše. Od pozdního starověku byla obec nevýznamným venkovským sídlištěm v oblasti vlivu chazarské a byzantské říše, později kypčacké a nakonec součást zlaté hordy.

Od zlaté hordy jej ve 13. století odkoupili Janované, kteří zde vybudovali své obchodní centrum zvané Kaffa. Byla jedním ze sedmi janovských přístavů na Krymu, které se podle Chazarů nazývaly Gazarie a tvořili oporu janovské vlády nad mořem. Před polovinou 13. století zde byla vybudována opevněná citadela na ochranu před zlatou hordou a jejím chánem Džanibegem. Ten Kaffu v letech 1345–1347 obléhal a během obežení jeho tábor napadla epidemie moru. Kaffa se stala známou pro jedno z prvních doložených použití biologické zbraně, když obléhatelé do města katapulty vrhali morem infikovaná těla, a zároveň místem, odkud zřejmě janovské lodě přivezli mor do Evropy, kde se pak rozšířil jako tzv. černá smrt, největší morová epidemie ve středověku.

Pádem Konstantinopole (1453) ovládla osmanská říše přístup k Černému moři a v roce 1475 dobyla i oblast Krymu a tím skončilo janovské panství a obchod. Město pak bylo v tureckém panství a nazývalo se Kefe, až do doby Kateřiny Veliké, kdy během rusko-turecké války (jedné z mnoha) Krym získalo a v roce 1783 oficiálně anektovalo ruské impérium.

Za druhé světové války zde nacisté za pomocí sonderkommanda povraždili až 2000 Židů a Krymčáků.^[2] V roce 1991 se celý Krym stal součástí Ukrajiny a v rámci ní součástí autonomní republiky Krym. Během ruské války proti Ukrajině je Feodosia využívaná jako vojenský přístav a v prosinci 2023 zde byla ukrajinským letectvem potopena výsadková loď Novočerkassk.

Administrativně je město spravováno městskou radou, do jehož obvodu spadají také sídla městského typu Koktebel, Kurortne (Kurortnoje), Ordžonikidze, Prymorskyj (Primorskij) a Ščebetovka.

• symboly v rámci Ruska:
• 
  Znak z roku 2016
• 
  Vlajka z roku 2016

• Severodvinsk, Rusko (2008)

• Obléhání Kaffy

• Galerie Feodosija na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Feodosija na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autonomní republika Krym / Republika Krym
Rajóny	Bachčisarajský • Bilohirský • Čornomorský • Džankojský • Kirovský • Krasnohvardijský • Krasnoperekopský • Leninský • Nyžňohirský • Pervomajský • Rozdolenský • Sacký • Simferopolský • Sovětský
Městské rady	Aluštská • Armjanská • Džankojská • Feodosijská • Jaltská • Jevpatorijská • Kerčská • Krasnoperekopská • Sacká • Simferopolská • Sudacká
Města	Alupka • Alušta • Armjansk • Bachčisaraj • Bilohirsk • Džankoj • Feodosija • Jalta • Jevpatorija • Kerč • Krasnoperekopsk • Saki • Simferopol • Staryj Krym • Sudak • Ščolkine
Sídla městského typu	Aeroflotskyj (Aeroflotskij) • Ahrarne (Agrarnoje) • Azovske (Azovskoje) • Baherove (Bagerovo) • Beherove (Beregovoje) • Čornomorske (Černomorskoje) • Foros • Haspra (Gaspra) • Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv) • Hresivskyj (Gresovskij) • Hurzuf (Gurzuf) • Hvardijske (Gvardějskoje) • Kaciveli • Kirovske (Kirovskoje) • Koktebel • Komsomolske (Komsomolskoje) • Korejiz (Koreiz) • Krasnohvardijske (Krasnogvardějskoje) • Krasnokamjanka (Krasnokamenka) • Kujbyševe (Kujbyševo) • Kurortne (Kurortnoje) • Kurpaty • Lenine (Lenino) • Livadija • Masandra (Massandra) • Molodižne (Moloďožnoje) • Mykolajivka (Nikolajevka) • Myrnyj • Naučnyj • Nikita • Novofedorivka (Novofjodorovka) • Novoozerne (Novoozjornoje) • Novoselivske (Novosjolovskoje) • Novyj Svit (Novyj Svět) • Nyžňohirskyj (Nižněgorskij) • Okťabrske (Okťabrskoje) • Ordžonikidze • Oreanda • Parkove (Parkovoje) • Partenit • Pervomajske (Pervomajskoje) • Ponyzivka (Ponizovka) • Poštove (Počtovoje) • Prymorskyj (Primorskij) • Rozdolne (Razdolnoje) • Sanatorne (Sanatornoje) • Simejiz (Simeiz) • Sovětske (Sovětskoje) • Sovětskyj (Sovětskij) • Ščebetovka • Vidradne (Otradnoje) • Vilne (Vilnoje) • Voschod • Vynohradne (Vinogradnoje) • Zaozerne (Zaozjornoje) • Zuja
Sevastopol, město se zvláštním statutem, není součástí Autonomní republiky Krym / Republiky Krym.