From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
From zničit + -ení.
zničení n
- verbal noun of zničit
- destruction, consumption, devastation, damage, ruination
- zničení města nepřítelem ― destruction of the city by the enemy
Declension of zničení (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
zničení
|
zničení
|
| genitive
|
zničení
|
zničení
|
| dative
|
zničení
|
zničením
|
| accusative
|
zničení
|
zničení
|
| vocative
|
zničení
|
zničení
|
| locative
|
zničení
|
zničeních
|
| instrumental
|
zničením
|
zničeními
|
- “zničení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “zničení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “zničení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
