uveřejnit
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]uveřejnit pf (imperfective uveřejňovat)
- to publish
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | uveřejnit, uveřejniti | Active adjective | uveřejnivší |
---|---|---|---|
Verbal noun | uveřejnění | Passive adjective | uveřejněný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | uveřejním | uveřejníme | — | uveřejněme |
2nd person | uveřejníš | uveřejníte | uveřejni | uveřejněte |
3rd person | uveřejní | uveřejní | — | — |
The verb uveřejnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | uveřejnil | uveřejnili | uveřejněn | uveřejněni |
masculine inanimate | uveřejnily | uveřejněny | ||
feminine | uveřejnila | uveřejněna | ||
neuter | uveřejnilo | uveřejnila | uveřejněno | uveřejněna |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | uveřejniv |
feminine + neuter singular | — | uveřejnivši |
plural | — | uveřejnivše |
Further reading
[edit]- “uveřejniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “uveřejniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “uveřejnit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)