uhádnout

From u- +‎ hádat +‎ -nout.

• IPA^(key): [ˈuɦaːdnou̯t]

uhádnout pf

1. to guess (to solve by a correct conjecture)

• “uhádnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “uhádnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “uhádnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)