Dobrovít
Jump to navigation
Jump to search
Old Czech
[edit]Pronunciation
[edit]Proper noun
[edit]Dobrovít m pers
- a male given name
Declension
[edit]Declension of Dobrovít (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | Dobrovít | Dobrovíty | Dobrovíti, Dobrovítové |
| genitive | Dobrovíta | Dobrovítú | Dobrovítóv |
| dative | Dobrovítu, Dobrovítovi | Dobrovítoma | Dobrovítóm |
| accusative | Dobrovíta | Dobrovíty | Dobrovíty |
| vocative | Dobrovíte | Dobrovíty | Dobrovíti, Dobrovítové |
| locative | Dobrovítu, Dobrovítovi | Dobrovítú | Dobrovítiech |
| instrumental | Dobrovítem | Dobrovítoma | Dobrovíty |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Further reading
[edit]- Jan Gebauer (1903–1916) “Dobrovít”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění