Wiktionary

vyhnanec

Czech

edit

Etymology

edit

From vyhnán +‎ -ec.

Pronunciation

edit

Noun

edit

vyhnanec m anim (female equivalent vyhnankyně)

  1. exile (someone who is banished from one's home or country)
    Synonym: exulant

Declension

edit
Declension of vyhnanec (soft masculine animate reducible)
singular plural
nominative vyhnanec vyhnanci
genitive vyhnance vyhnanců
dative vyhnancovi, vyhnanci vyhnancům
accusative vyhnance vyhnance
vocative vyhnanče vyhnanci
locative vyhnancovi, vyhnanci vyhnancích
instrumental vyhnancem vyhnanci

See also

edit

Further reading

edit
  • “vyhnanec”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • “vyhnanec”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • “vyhnanec”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=vyhnanec&oldid=72868594"